Spočítejte si...

Zavřít

Tornádo? Proč ne!

Některé instituce zaměstnávají týmy lidí, jejichž denním chlebem je odhadovat nejděsivější scénáře živelných a ostatních katastrof, které mohou ohrozit život na Zemi. Jenom v letošním roce jsme mohli být mrtví hned několikrát. A co na to Usáma?

Zajišťovny jsou právě ty finanční instituce, na jejichž bedra dopadají největší živelné katastrofy na zemi. Tedy tehdy, pokud jsou poškození pojištěni, přirozeně.

Zajišťovny se příliš nestarají o drobné havárie a krádeže v samoobsluhách. Na druhé straně ale velmi přesně monitorují svého největšího nepřítele, kterým jsou katastrofická rizika. Povodně, vichřice, tornáda, požáry. Je jich mnoho.

Kromě monitoringu již známých rizik vyhledávají speciální týmy potenciální rizika, se kterými se naše společnost třeba ještě nesetkala. Zajímavým příkladem může být pád meteoritu. Tragické scény zpustošené Země bývají častou kulisou příběhů autorů sci-fi. Stejné scény se ale objevují i v interních zprávách některých zajišťoven.

Riziko spojené s pádem velkého meteoritu existuje. Dokonce se o něm občas dozvíme i ze sdělovacích prostředků. Zprávy informují o tom, že v roce 2017 mine naši planetu vesmírné těleso, které ji může zničit.

V letošním roce už ale podobné vesmírné těleso Zemi minulo. Pravda, nebylo možná tak veliké. A ani nebylo tak blízko. Vždyť prolétlo asi milión kilometrů od planety. To je zhruba 2,5 krát dál, než je od jejího povrchu vzdálený Měsíc.

Mluvíme zde o meteoritu, který na nás zamrkal někdy v dubnu. Měl průměr něco okolo sta metrů. V roce 1908 se poloviční meteorit, než je ten náš, přiletěl podívat na Sibiř. Přes dva tisíce čtverečních metrů lesa zmizelo. Kdyby náš stometrový dopadnul na New York, zřejmě by nespadly pouze dvě budovy.

On meteorit, který je velký jako třicetipatrová budova, o sobě dokáže dát vědět zcela osobitým způsobem. Zvlášť když dopadne do obydlené oblasti. I s tím musí zajistný trh počítat. Podobné scénáře existují a i na jejich základě počítají zajišťovny zajistné (obdoba pojistného).

Teroristický útok na Spojené státy z loňského září byl příkladem obrovské katastrofy. Bylo by ale smutné, kdyby dva spadlé baráky otřásly globální zajistnou sítí. Lze se totiž domnívat, že pojišťovny a zajišťovny musí počítat s podstatně vyššími škodami.

V roce 1974 zažili obyvatelé Nicaraguy nepříjemné překvapení ve formě ničivého zemětřesení. Svět byl šokován. Škody dosáhly 80 miliónů dolarů, což byl v tehdejší době rekord. Jeho váha byla o to větší, když si pozorovatelé uvědomili, že k tak velké škodě s tak velkým následkem na pojistný/zajistný trh došlo v malé a ke všemu rozvojové zemi.

Pár let byl klid. Ten přestal v okamžiku, kdy se Austrálie zcela nešikovně připletla do cesty cyklónu Tracy. Kolize stála zajistný trh 200 miliónů dolarů.

Počasí je vůbec nevyzpytatelné. Roku 1984 si zanadávali na krupobití obyvatelé Mnichova. Sem tam nějaké rozbité auto, sem tam nějaká rozbitá střecha. Celková bilance hovořila o 480 miliónech dolarů.

Abychom doplnili výčet o některou z relativně nedávných katastrof, připomeňme si rok 1999. Zimní bouřky, které se prohnaly Evropou, způsobily škody ve výši 17 miliard dolarů.

V průběhu let samozřejmě zajistitelé zaregistrovali trend růstu velikosti škod. Ten je způsoben jednak inflací, jednak i klimatickými změnami na Zemi. Zdá se, že rostoucí frekvence přírodních katastrof může být následkem globálního oteplování. Příčin je jistě víc, toto jsou jenom některé.

Pojišťovny a zajišťovny se přirozeně nepříznivému trendu pokoušejí zabránit. Typickým příkladem je spoluúčast poškozeného na vzniklé škodě. Až poté, co byly hromadně zaváděny spoluúčasti, začali majitelé kalifornských supermarketů montovat do svých obchodů lepší regály. Takové regály, ze kterých v případě zemětřesení nespadne veškeré zboží na zem.

Tak, jak se mění naše klimatické a životní podmínky, se mění i přístupy zajišťoven k ohodnocení rizik. Na cenu zajistného tedy nemusí mít ani tak vliv jedna živelná pohroma. Daleko větší následky bude mít pravděpodobně změna v ohodnocení budoucích rizik.

Usáma bin Ládin se ještě stále nedostavil na žádnou z poboček zajišťovny Munich Re, aby zde srovnal svůj téměř dvoumiliardový dluh. Překvapivě. Následkem jeho husarského kousku začaly stoupat ceny zajištění a pojištění na celém světě.

Důvodem ale zřejmě nebyla pouze velikost škody. Na celé kauze bylo unikátní to, že tak obrovskou škodu nezpůsobila přírodní katastrofa, ale jeden jediný člověk. A to byl právě impuls, který donutil světové zajišťovny přehodnotit svá rizika. Vyšší odhady budoucích rizik se pak musely zcela logicky promítnout i do ceny zajištění.

Člověk z doby ledové mohl jenom stěží napáchat mnoho škod. Zřídkakdy někoho potkal a jen málokomu mohl rozbít lebku. Středověký člověk již byl schopen způsobit mnohonásobně vyšší škody. To, co dokáže člověk současnosti, to jsme viděli loni v září. Jen stěží můžeme domyslet, čeho budou někteří lidé schopni za několik let.

Anketa

Myslíte si, že jsou české pojišťovny dobře zajištěny?