Spočítejte si...

Zavřít

Tajemství daně ze státního příspěvku stavebního spoření

Tajemná daň státní podpory ke stavebnímu spoření přinesla otázky, které pálí spořitelny i obyčejné lidi jako horký brambor. Víme, jak by daň měla vypadat.

Zdanění státního příspěvku ke stavebnímu spoření patří poslední dobou k horkým tématům. Aby ne. Diskusi rozproudil nejdříve návrh bývalého ministra finanční Eduarda Janoty, který měl snížit státní podporu napřímo i se zpětnou platností pro již uzavřené smlouvy. Opatření by tak ale obsahovalo prvek retroaktivity, který odporuje Ústavě a  v případě zavedení by s sebou nesl vysoké riziko četných právních sporů. Snížit státní podporu pro nově uzavřené smlouvy by se vládě také nemuselo vyplatit. To ostatní potvrzuje sama historie, kdy se lidé před rokem 2004 předzásobili smlouvami s původními podmínkami a efekt úspory státní rozpočet zaznamenal jen minimálně.

Aktuálním řešením je tedy zdanit státní příspěvek u stavebního spoření 50% daní. U smluv uzavřených před rokem 2004 by tak dotace od státu klesla na 2250 Kč, klienti s novějšími smlouvami by se museli spokojit s roční podporou ve výši 1500 Kč. Čtěte více: Může stát zrušit státní podporu stavebního spoření již za letošní rok? (Analýza)

Horký brambor v podobě horké spekulace

Otázkou dlouho zůstávalo, jak by se daň vlastně aplikovala. Mnoho z vkladatelů si pokládalo obávanou otázku, zda by se v příštím roce při vyplácení státní podpory zdanila částka celá nebo by zdanění podléhaly jen nároky vzniklé po datu účinnosti novelizované právní úpravy.

Přesně tato otázka je totiž tím pravým horkým bramborem, o kterém nechtějí stavební spořitelny ani spekulovat.  Pokud by se totiž zdaňovala celá částka státního příspěvku, je pravděpodobné, že by zanedlouho začalo docházet k hromadným výpovědím u smluv, které už splnily vázací lhůtu pro výplatu státní podpory. Klienti spořitelen by tak raději vypověděli smlouvu o spoření tak, aby poslední – loňský – nárok na státní příspěvek dostali vyplacený ještě letos a unikli tak zdanění státního příspěvku při vyplacení podpory příští rok, které by je připravilo o celou polovinu státního příspěvku. A zde právě tlačí pata právě stavební spořitelny. Čtěte více: Peníze ze stavebka nedostanete hned. Spořitelna je předtím ještě využije pro sebe

Pokud by chtěli klienti se smlouvami uzavřenými do konce roku 2003 dostat vyplacenou státní podporu za letošek ještě během tohoto roku, museli by smlouvu vypovědět do 30.6. a pak by jim byla vyplacena kolem září až října. V opačném případě je praxe taková, že pokud vypovíte smlouvu později, dostanete (při splnění vázací lhůty) letos po uplynutí výpovědní lhůty vyplacené své naspořené prostředky a státní příspěvky do minulého roku včetně. Příspěvek za letošek vám poukáže spořitelna dodatečně příští rok. U smluv uzavřených od 1. 1. 2004 již taková možnost není, prozradil serveru Měšec.cz Rostislav TrávníčekČeskomoravské stavební spořitelny.

Z celkové výše cca 415 mld. Kč naspořených částek ve stavebních spořitelnách jsou ¾ tvořeny úsporami na smlouvách, které jsou po vázací lhůtě a klienti je tedy mohou bez jakékoliv ztráty ihned vypovědět. Pokud započteme objem poskytnutých úvěrů ve výši cca 270 mld. Kč a zohledníme vlastní kapitál stavebních spořitelen, musely by spořitelny při pesimistickém scénáři odlivu 75 % prostředků pokrýt cca 140 mld. úvěrů jinými zdroji, odhaduje důsledky této varianty Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum.

V problémech by se pak ocitly stavební spořitelny, jejichž klienty tvoří ti, co už vázací lhůtu u smlouvy splnili. Potíže mohou mít hlavně stavební spořitelny s vysokým podílem úvěrů na vkladech, u dvou stavebních spořitelen se tento poměr pohybuje okolo 80 %, přičemž většina těchto úvěrů je kryta vklady na starých smlouvách, které po vypovědění musí stavební spořitelna vyplatit, doplnil Rajdl.

Spořitelnám se proto není co divit, že odmítají do médií spekulovat o možných dopadech této varianty. Není známo, jakým způsobem a zda vůbec bude zmiňované opatření uplatněno.Jakékoliv odpovědi by tedy byly pouze teoretické v rovině spekulace a mohly by vyvolat zcela neodůvodněné a nežádoucí reakce klientů, potvrdil serveru Měšec.cz obavy spořitelen Vojtěch Lukáš, předseda Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS).

Hysterie, kterou umí média tak snadno podnítit, by totiž mohla zmást i ty, kteří by sice neměli dospořeno, ale v obavě o finanční stabilitu spořitelny, by si chtěli raději také své vklady vybrat. Spolu s klienty, kteří splňují podmínky pro výplatu státního příspěvku, už by se dala situace nazvat jakýmsi runem na spořitelnu. Čtěte více: Při krachu banky a záložny dostanete až 2,5 milionu korun

V panice by mnohé pravděpodobně nepřesvědčil ani fakt, že jsou vklady spořitelen chráněny Fondem pojištění vkladů (FPV) do ekvivalentní částky 50 000 eur. Jak totiž vyplynulo z průzkumu FPV, ještě v minulém roce o tomto fondu neslyšelo dosud téměř 90 % tázaných Čechů.  Minimální limity vyplácených vkladů se budou navíc od příštího roku zdvojnásobovat na ekvivalent částky 100 000 eur a zkrátí se také lhůta pro zahájení vyplácení těchto náhrad ze současných 3 měsíců na 20 pracovních dní. Čtěte více: Pojištění vkladů v bankách a záložnách – jak to je? 

Stavební spořitelny navíc nejsou většinou samostatnými subjekty, které by měly omezené možnosti jak získat další vlastní prostředky. Dnes je již jen málo samotně fungujících stavebních spořitelen a většinou jsou součástí větších bankovních domů. Prostředky se tak často pouze přelijí v rámci jedné instituce do jiných investičních nástrojů. V globálu se proto nějakých větších problémů, či dlouhodobých turbulencí v bankovním trhu bát nemusíme, rozptyluje obavy Miroslav Křížek, ředitel Institutu Rozvoje Podnikání při VŠE v Praze.

Šíření tohoto katastrofického scénáře se poměrně dlouhou dobu nesnažily nijak zabránit ani samotné politické strany koalice. Ochota, kterou v komunikaci s médii strany projevovaly v předvolebním čase, ustoupila koaličnímu vyjednávání a nám se proto podařilo získat oficiální vyjádření k podobě navrhované daně až teď.

Anketa

Co uděláte (nebo jste již udělali) s končící smlouvou stavebního spoření?

Katastrofa se nekoná

Z odpovědi mediální sekce Občanské demokratické strany (ODS) vyplývá, že zdaněny budou ty státní příspěvky, na které vznikne nárok až po schválení 50% daně. Ke zdanění podpory dojde z příspěvků, které budou vyplaceny v příštím roce, a na které tedy vznikl nárok v roce 2010. Závěry ministerstva financí jsou takové, že se nejedná o opatření, které by odporovalo zákonu, sdělila serveru Měšec.cz Zuzana Janetzká z mediální sekce ODS, která také připustila, že lze očekávat menší zájem o uzavírání nových smluv. Pokud dojde k vypovídání již uzavřených smluv, tak očekáváme spíše postupné odchody, než nárazové změny, dodala Janetzká.

Předchozí nároky na státní příspěvek se tedy danit nebudou a opatření by proto nemělo vyvolat houfné reakce klientů spořitelen.

Spořitelny bědují, ekonomové tleskají

I přes to nejsou samotné stavební spořitelny z daně nijak nadšeny. Vyplácení poloviny současných příspěvků totiž stavebnímu spoření značně ubere na kráse a zvýší počet produktů, které mu budou moci výší svého zhodnocení konkurovat. Čtěte více: Co u stavebka nevezme nová daň, sebere samotná spořitelna 

Tento krok rozhodně přinese utlumení stavebního spoření. Stavební spořitelny budou muset podle našeho očekávání významně omezit poskytování překlenovacích úvěrů. Nebudou tak již moci konkurovat svými překlenovacími úvěry s nulovou akontací hypotečním úvěrům, uvedl Josef Rajdl ze společnosti Fincentrum.

Každé omezení přílivu vkladů do systému přinese dříve či později omezení úvěrové činnosti a posléze i výpadek příjmů státního rozpočtu. Nehledě na významné zhoršení dostupnosti levných úvěrů na bydlení a kauzální efekty typu snížené schopnosti obnovovat zanedbaný bytový fond, nastínil serveru Měšec.cz možné dopady také Jiří Šedivý, tajemník AČSS. Čtěte také: Solární penzijní připojištění

Ekonomové ale vidí zdanění státního příspěvku v jiném světle. Podpora stavebního spoření stojí ročně kolem 10 mld. Kč. Není přitom důvod, proč by stát měl podporovat jakýsi zvláštní druh spoření, resp. úvěru, který navíc nezřídka bývá využíván na jiné potřeby než právě na bydlení, uvedl pro server Měšec.cz Miroslav Křížek s tím, že zamýšlené opatření by mělo do státního rozpočtu přinést zhruba 6,5 mld. Kč a narovnat trh s finančními produkty.

 
118 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 11. 2010 7:30