Spočítejte si...

Zavřít

Tajemná účetní položka

Pojem účetní položka je zahalen tajemstvím a patří mezi nejodpornější poplatky, nenáviděné snad všemi klienty. Zbytečně, tento poplatek pomalu vymírá a drží se ho jen čtyři banky z téměř třiceti. A často jde o nepřesnou terminologii nebo rozdělení jiného poplatku na dvě části. Neutichající diskuze však poplatky snížila, přestože to na první pohled není vidět.

Když se pozorně podíváte do sazebníků ostatních bank a narazíte v nich na pojem účetní položka, jde spíše o nevhodně nastavený pojem, který v praxi označuje úplně jiný poplatek. Tak například Volksbank. V jejím sazebníku je vklad a výběr hotovosti zadarmo. Jak pěkné, že? Platí se „jen“ za účetní položku ve výši 10, resp. 30 Kč. Přitom by to šlo nahradit termínem „Vklad hotovosti – 10 Kč, výběr hotovosti do 250 000 Kč – 30 Kč“. Anebo Česká spořitelna, ta si v termínu účetní položka doslova libuje. Zbytečně. Označení „Převzetí platebního příkazu (účetní položka)“ lze napsat jednoduše jako příkaz k úhradě. A rozdělí se forma zadání příkazu a podle toho poplatek (na kterém není nic špatného). Úžasný termín je „účetní položka vzniklá použitím karty“. Zbytečný, když je hned za ním slovo zdarma. V sazebníku to vypadá pěkně, Česká spořitelna je moc hodná, že platbu kartou nezpoplatňuje, ale to v ČR nedělá nikdo (a nemusí to mít v sazebníku). „Účetní položka za bezhotovostní platbu“ je jen nevhodné označení poplatku za příchozí nebo odchozí platbu (na kterém opět není nic špatného a je obchodní politikou banky). A termín „Zúčtování mezibankovní platby prostřednictvím clearingového centra ČNB (účetní položka)“ způsobí, že při platbě do a z jiné banky než České spořitelny zaplatíte o 2 Kč více. Přitom by stačilo napsat „příchozí platba mimo ČS, odchozí platba mimo ČS“. Když se však poplatek za jednu platbu rozdělí na dvě části, vypadá docela levně… Čtěte více: Mýty kolem bankovních poplatků.

Názory: Jde o přežitek i zbytečné matení

Podle mého názoru je účetní položka, resp. poplatek za ni pouze způsob, jak znepřehlednit sazebník a získat další výnosy, protože z praxe vím, že byly případy, kdy peněžní ústav účtoval jak poplatek za příchozí či odchozí platbu, tak navíc i další poplatek za „účetní položku“. Pokud je mi známo, tento pojem byl vysvětlován jako poplatek za jakousi vnitřní účetní transakci, vypráví své zkušenosti Jaroslav Mahdalíček, předseda představenstva Vojenské družstevní záložny.

O poplatcích všeho druhu se živě diskutuje, aniž by byl výraz poplatek za vedení účtu či účetní položka jednotně definován, a pak vznikají mylné představy. Přispívají k tomu i různé balíčky služeb, jejichž používáním si poplatky můžete zlevnit. Je to však v mnoha případech sporné a odezva klientů je taková, že všechny poplatky jsou nemravné a neměly by se účtovat vůbec. To je však věcí názoru, říká Gabriela ChaloupkováRaiffeisenbank im Stiftland, která jako jediná banka skutečně účtuje „pravé“ účetní položky, tj. za jakýkoli pohyb na účtu včetně karetní transakce. Poplatky za účetní položky máme, ale jen na běžných a úvěrových účtech, kde se jedná o účetní položky související s platebním stykem na konkrétním účtu. Naopak, vkladové účty, termínované vklady, vkladní knížky apod. jsou vedeny zdarma, nejsou účtovány ani poplatky za účetní položky, ani za vedení účtu, vysvětluje Chaloupková. Pokud si u nás klient otevře běžný účet, je informován o všech poplatcích souvisejících s vedením účtu. A to by mělo být pravidlem: klient by při otevření účtu měl od banky automaticky obdržet úplnou informaci a v případě potřeby by si měl nechat některé položky vysvětlit přímo jeho poradcem. Pokud kompletní informaci neobdrží, je nutné se aktivně informovat. To již však svědčí o kvalitě služeb dané banky, poukazuje Chaloupková na stále chybějící transparentnost na trhu.

Jedná se o účetní terminus technicus označující jakoukoliv částku připisovanou či odepisovanou z účtu, vysvětluje pojem účetní položky Helena DuškováWüstenrotu a hned dodává, že jejich banka ani spořitelna tyto poplatky nezná.

Obecně je pod pojmem účetní položka chápána transakce, ať už z podnětu klienta (odchozí platba), nebo z podnětu jiného subjektu (příchozí platba), vysvětluje Monika KlucováKomerční banky. Pojem účetní položka je na trhu stále používaný, přesto se jako banka snažíme klientům především jednoznačně vysvětlit, za jaký typ transakce bude či nebude platit jaký poplatek a jak jeho náklady optimalizovat, dodává Klucová.

Že tento ne příliš šťastný pojem způsobuje zmatky, potvrzuje i Jana RůžičkováWalviertler Sparkasse von 1842: Naše banka pojem účetní položka ve svém sazebníku nepoužívá. Poplatky máme pojmenovány tak, aby bylo klientům jasné, za jaké služby jsou jim účtovány. Stejný názor má i Alexadra GjuričING Bank: Poplatky typu „účetní položka“ považujeme za skryté a nečitelné vůči klientům, proto s nimi vůbec nepracujeme.

Jde o přežitek, říká Pavla RenčínovámBank. Nevidím v tomto poplatku žádný význam, protože jeden poplatek – za provedenou transakci – už klienti zaplatí, tak proč jednu věc kouskovat na dva díly.

Za obecnou účetní položku poplatek neúčtujeme. Poplatky jsou definovány konkrétně pro jednotlivé druhy transakcí, říká Monika HeiserováOberbank, ale Oberbank v citovaném sazebníku tento pojem používá. Jde však o nevhodnou terminologii označení poplatku za vklad a výběr hotovosti. Stejně je na tom i Volksbank: Účetní položka je svým způsobem manipulační poplatek za služby, při kterých dochází k zapojení lidského faktoru pro zaúčtování operace na účtu klienta, říká Petr ŽibřidVolksbank. V sazebníku Volksbank se pojem „účetní položka“ objevuje pouze ve vztahu k hotovostnímu vkladu a výběru a definuje způsob provedené operace, vysvětluje Žibřid, proč Volksbank toto označení stále používá.

Irena ZatloukalováČSOB to říká jasně: Poplatky máme transparentně rozepsány v našem sazebníku. K cenám za jednotlivé služby, jako je třeba poplatek za odchozí platbu, již poplatek za „účetní položku“ nepřičítáme. Účetní položky v našem sazebníku nejsou.

Účetní položce nemůžeme přijít na jméno, říká žertovně Vendula Žaloudíková z finanční skupiny Fio. Účetní položka je prostě cokoliv, pro co nenajdete ospravedlnitelné vysvětlení nebo přijatelné jméno. Navíc účetní položku nemusíte psát přímo k poplatku, ale můžete ji uvést odděleně někde pod čarou, takže pak vypadá služba levnější. Jde prostě o univerzální nástroj, hra na schovávanou – kliente, hledej, dodává už vážně Žaloudíková.

Na výpisu z účtu se objevují jednak položky, které jsou cenou za poskytnutí určité služby, a pak položky vlastního platebního styku. Účetní položky jsou zpravidla ceny, které se vztahují k obratům na účtu uskutečněných z podnětu klienta, např.: účetní položka vzniklá realizací trvalého příkazu (5 Kč), účetní položka vzniklá realizací platebního příkazu podaného přes sběrný box (8 Kč), účetní položka vzniklá zadáním jednorázového příkazu přes Internetbanking (2 Kč) atd., vysvětluje princip účetní položky Pavla LagováČeské spořitelny, která tyto položky na výpisu z účtu stále uvádí. Klientům dáváme možnost volby – pokud vědí, že transakcí určitého typu provedou měsíčně větší počet, mohou si sjednat služby, kdy za jednotlivé transakce neplatí, uzavírá Lagová.

Za připsání úroku se neplatí

Finanční server Měšec.cz požádal všechny u nás působící banky a záložny se zaměřením na občany a podnikatele o vyjádření na otázku, zda si konkrétní banka/spořitel­na/záložna účtuje poplatek za připsání úroku na běžný, termínovaný, úvěrový účet (atp.).

Odpovědi všech bank a družstevních záložen působících v České republice zněly: ne.

Boj za poplatky nebo terminologii?

Spíše než pojem účetní položka, který zbytečně klienty bank mate, by měly banky používat reálnou terminologii, která odpovídá službě s poplatkem. Tím odpadnou všechny diskuze o nesmyslnosti poplatku za účetní položku. Navíc, naprostá většina bank a záložen tento pojem nezná.

Vzhledem k dnešní velmi pestré bankovní i nebankovní konkurenci na trhu už není tak nutné bojovat za nižší bankovní poplatky, ale spíše za smysl jejich účtování, jejich férovost a hlavně transparentnost. Z pohledu člověka neznalého bankovní problematiky je stále obtížné vyznat se v sazebnících bank. Poplatek rozdělený na dvě části, za službu a za účetní položku vzniklou využitím služby, transparentní rozhodně není.

Diskuze o bankovních poplatcích, kterou již 4. rokem sleduje Patrik Nacher, provozovatel serveru bankovnipoplat­ky.com, však svůj účel výborně splnila. Právě jeho server začal sledovat výši bankovních poplatků, které se bankám a záložnám platí a následně vznikla diskuze podporovaná politickým tlakem tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky.

Spočítejte si, který účet je nejlevnější

<chart id=„1“></chart>

Poplatky se díky diskuzi snížily

Když se podíváme zpětně, jsme svědky vylepšených bankovních služeb a z globálního pohledu nejenže poklesly ceny za bankovní služby, ale většina bank je zpřehlednila. Vznikly novinky v podobě tzv. paušálních účtů. Vzpomeňme třeba na konto Genius Active od GE Money Bank, které zesměšňovaly tři největší banky a nakonec přišly s vlastními podobnými verzemi (Extra konto od Komerční banky, Aktivní konto s vylepšenými službami od ČSOB nebo Osobní účet České spořitelny). Dokonce Citibank se vydala cestou levných paušálních účtů, jen její Citi konto mělo osmiměsíční život, pokud jde o jeho cenu. Snahou bank je naučit své klienty používat účet aktivně, a k tomu jim dávají všechny potřebné služby. Když v roce 2002 náhle stouply ceny za využití bankomatu, zvláště cizího, dnes si snadno můžete zvolit účet s výběry z bankomatu vlastní sítě banky v ceně účtu, bez dalších příplatků.

Poplatek za příchozí platbu, který byl za rok 2005 díky Patriku Nacherovi vyhlášen jako nejabsurdnější poplatek, byl některými bankami zrušen (Poštovní spořitelna, Raiffeisenbank), anebo alespoň byl stanoven počet příchozích plateb bez poplatku. Nehledě na nově vzniklé paušální účty pro aktivní klienty, které tento poplatek odbouraly (GE Money Bank, Komerční banka).

Za rok 2006 byl absurdním poplatkem za byl zvolen poplatek za výběr platební kartou z bankomatu vlastní banky. Ten dnes stále existuje, ale je výrazně nižší, než poplatek za výběr z cizího bankomatu. Pokud někdo chodí do bankomatu denně, má možnost si vybrat takový účet, který má tento poplatek v ceně. A dnes cena takového účtu začíná na nule (Poštovní spořitelna).

V roce 2007 se veřejnosti nelíbil absurdní poplatek za vedení běžného účtu. Ten pomalu vymírá a je nahrazován balíčky, jejich cena začíná na cca 30 korunách měsíčně. Přesto lze najít mnoho finančních institucí, které mají vedení účtu zadarmo bez podmínek. Zdarma vede účet LBBW Bank, mBank, Poštovní spořitelna, Volksbank a téměř všechny družstevní záložny. Pro Volksbank byl rok 2007 dokonce průlomový, ve Volksbank Shopech v obchodních domech Kaufland začala prodávat svůj účet Aktiv konto, který postavila právě na vstřícných poplatcích a absenci tohoto absurdního poplatku roku 2007.

Za rok 2008 zatím pořadí v hlasování klientů vévodí poplatek za nadměrný vklad hotovosti (přes 32 % hlasů), ale z mého pohledu by si vítězství zasloužil spíše obecný poplatek za vklad hotovosti na vlastní účet (kolikrát ročně vkládáte objemnou částku a kolikrát menší?). Ten je ale na druhém místě se značnou ztrátou (více než 14,5% hlasů).

Myslím, že v hlasování v anketě o nejabsurdnější bankovní poplatek je ve všech ročnících jasně vidět, že klientům vadí skutečně absurdní a nesmyslné poplatky, které pak banky buď zruší, sníží či je zabudují do svých balíčků a klient je pak již zvlášť neplatí. Klienti jsou konzistentní, například letos jsou na prvních třech místech nominované poplatky, které souvisejí s kreditními operacemi, tedy příjmem peněz na účet – poplatek za nadměrný vklad a za vklad na přepážce na vlastní účet, komentuje neoblíbené poplatky Patrik Nacher.

Anketa

Co vám nejvíce vadí na bankovních poplatcích?

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 3. 2010 1:09
Zasílat nově přidané názory e-mailem