Vlastnit (nejen) finanční majetek přitahuje pozornost, která není zdaleka každému příjemná – sousedé mohou závidět, finanční úřad může začít klást nepříjemné otázky. Bankovní tajemství sice chrání bankovní informace, ale s rozvojem Evropské unie, růstem daňové zátěže a s tím spojených daňových úniků jsou důvěrné informace ve stále menším bezpečí. Nemluvě o možné návštěvě exekutora, ať již oprávněné či nikoli.
Řešením poměrně snadným bylo donedávna uzavření účtu v zemi bankovnictví, proslulé neprůstřelným bankovním tajemstvím – ve Švýcarsku. Nyní je to již komplikovanější. Aby bankovní velmoc mohla dále existovat v obklopení Evropské unie, musela přistoupit na některé ústupky ohledně bankovního tajemství. Přesto lze stále zachovat anonymitu vkladu.
Důvodem omezení bankovního tajemství je přistoupení Švýcarska k dohodě s Evropskou unií naplňující Směrnici EU 2003/48/EC o zdaňovaní příjmů z bankovních vkladů ve formě úrokových plateb. Tato směrnice sjednocuje výši srážkové daně z příjmů z úroků na výši 15 % (v ČR platila již před přijetím směrnice), která se 1. 7. 2008 má zvýšit na 20 % a k 1. 7. 2011 na 35 %. Zároveň stanovuje povinnost výměny informací o výši úrokových plateb. Švýcarsko k dohodě muselo přistoupit, chtělo-li si zachovat autonomii a zároveň přístup k evropskému hospodářskému prostoru.
Máte-li tedy účet např. v Německu, vězte, že ČNB zná vaše jméno a bydliště, banku, kde máte účet veden, včetně čísla účtu a výše připsaných úroků. Finanční úřad se vás pak může dotázat na původ peněz, které máte tímto způsobem uloženy.
Výměna informací probíhá ve všech zemích Evropské unie a zemích přidružených k Velké Británii, včetně v tuzemsku proslulých Kajmanských ostrovů, kromě Rakouska, Belgie a Lucemburska, Lichtenštejnska, San Marina, Monaka a Andory. A jak do toho zapadá Švýcarsko?
Švýcarsko se zařadilo po bok Rakouska, Belgie a Lucemburska, které díky výjimce nemusejí informace o svých přeshraničních bankovních klientech poskytovat. Úrokové výnosy jsou sice zdaněny příslušnou sazbou, ale do domovského státu jsou převedeny ze sběrného účtu – a tedy anonymně. Pouze pokud si klient přeje a písemně prohlásí, že chce svou identitu odtajnit, není daň do ČR odváděna, ale pouze hlášena. Smlouva je účinná od 1. 7. 2005 a již v roce 2005 přivedla do státního rozpočtu 906 398,39 CHF. Pouze 15 českých rezidentů prozradilo svou identitu.
Podle slov Michala Pechra, privátního bankéře švýcarské banky, naprostá většina vkladatelů si svou anonymitu zachovává nikoli z daňových důvodů, ale z důvodu zachování soukromí.
Anonymitu lze zajistit poměrně snadno, jak vyplynulo ze závěrů V. ročníku konference unie offshore poradců, jíž byl finanční server Měšec.cz mediálním partnerem. Nejjednodušším způsobem je založení zahraniční společnosti v zemi, kde nejsou zveřejňovány detailní informace o majitelích společnosti v obchodním rejstříku. Do čela této společnosti následně jmenujete jednatele, který vás či vám důvěryhodnou osobu pověří dispozičním právem. Pak už jen stačí založit účet jménem společnosti. Dobré je mít podepsanou bianco abdikaci vašeho jednatele. To pro případ, že by se stal nedůvěryhodným a prováděl kroky, které nejsou ve vašem zájmu.
Švýcarské banky nabízejí ale též vedení účtů pod číselným kódem. V takovém případě ani úřednice banky nezná vaši totožnost a veškeré dokumenty jsou pouze opatřeny číslem (pokud někdo najde váš výpis z účtu, sotva pozná, že je váš).
Využít služeb švýcarské privátní banky se skutečným osobním bankéřem není ale pro každého. Abyste měli šanci stát se jeho klientem, musíte disponovat finančním majetkem v řádu alespoň 10 mil. Kč. Pak ale můžete očekávat i patřičné zacházení – včetně komunikace v českém jazyce. Posune-li se hodnota majetku výše, řádově o řád, můžete si být jisti, že váš bankéř za vámi v případě potřeby zajede.
Mít účet ve švýcarské bance je jedna věc, ale jak se k penězům dostat a jak je využívat je věc druhá. Pokud si necháte „výplatu“ posílat na účet u české banky, pravděpodobně se vám nepodaří zachovat si anonymitu. Stejně tomu je i u placení kartou či výběru z bankomatu – s jedinou výjimkou.
Švýcarské banky nabízejí jistou formu předplacené bankomatové karty, s níž můžete vybírat z bankomatu a která neobsahuje vaše jméno (proto s ní nezaplatíte v obchodě). Výběry hotovosti se ale zúčtovávají proti sběrnému účtu, a tak ani majitel bankomatu, ani karetní asociace neví, komu karta patří.
Další možností je samozřejmě výběr na přepážce banky ve Švýcarsku – nebo dovoz hotovosti osobním bankéřem.
Jak si zabezpečit osobní majetek
Zabezpečení osobního majetku lze provádět již na úrovni nižších příjmů – např. oddělením podnikání (kupříkladu založení společnosti s ručením omezeným místo podnikání na živnostenský list). S vyšším majetkem nároky na zabezpečení rostou a účet ve švýcarské bance je jen zlatým hřebem.
Michal Friedberger ze společnosti Akont Trust Company, která pořádala konference unie offshore poradců, shrnul zabezpečení osobního majetku do šesti zlatých pravidel:
- Oddělení majetku od podnikání
- Anonymita vlastnictví alespoň části majetku
- Existence rychlých „skrytých“ likvidních prostředků
- Podstatný majetek je krytý zajišťovacími instrumenty
- V holdingových strukturách vlastníte pouze matku
- Minimalizace počtu osob, které znají celou strukturu ochrany
Zdroj: Přednáška „Význam holdingových společností při ochraně majetku“ na V. ročníku konference unie offshore poradců
