Hlavní navigace

Svěřenecké fondy. Pračka peněz nebo způsob spravování majetku?

18. 6. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Svěřenecké fondy jsou jednou z často diskutovaných změn nového občanského zákoníku. K čemu slouží a nejde náhodou jen o vhodný způsob pro praní peněz?

Svěřenské fondy, jedna z novinek v českém právním prostředí, jsou kritizovány pro svoji nízkou transparentnost a špatnou kontrolovatelnost. Údajně se mohou stát nástrojem pro praní špinavých peněz nebo ukrytí majetku před věřiteli či dokonce před vlastní rodinou. Podle daňových expertů není problém s hospodařením majetku uvnitř fondu, ale s neznámostí osoby, která majetek vložila. Podle mnohých jde tak o instrument, který nahradí oblíbené akcie na majitele, jež slavili úspěch právě kvůli tomu, že šlo jen obtížně dohledat, kdo danou firmu vlastní.

Vyčleněný majetek

Zvláštnost svěřeneckých fondů v tom, že majetek, který je takto vyčleněn, se nestane vlastnictvím správce, ani toho, kdo má mít prospěch z toho svěřeneckého fondu, a přirozeně ani zřizovatele. Takže je to samostatně stojící majetek, který je chráněn před případnými věřiteli toho, tamtoho nebo toho třetího, řekl Českému rozhlasu jeden z autorů nového občanského zákoníku Karel Eliáš. A Češi mají o nový institut podle všeho zájem. My jsme se zatím setkali se zvýšeným zájmem o způsob fungování svěřeneckých fondů mezi fyzickými osobami a majetnějšími Čechy, pro které se jeví tyto fondy nebo jejich ekvivalenty v zahraničí zajímavé z pohledu zamezení rizik rozdrobení majetku, uvádí Zenon Folwarczny z poradenské firmy PricewaterhouseCoopers.

Institut svěřenského fondu, známý zejména v zemích s anglosaským právním systémem také pod názvem trust, uvedl do českého právního řádu od 1. ledna 2014 nový občanský zákoník (dále také NOZ). Podstatou svěřenského fondu je možnost účelového vyčlenění majetku. Zakladatel, kterým může být fyzická i právnická osoba, vkládá do fondu majetek, přičemž jeho účel a podmínky dalšího využití mohou být téměř libovolné. Klíčový je moment, kdy podle občanského zákoníku majetek ve svěřenských fondech nepatří nikomu. Osobou, která se o majetek svěřený fondu stará, je správce. Příjemcem vloženého majetku či zisku, který majetek ve fondu generuje, je pak tzv. obmyšlený.

Výjimka s českými specifiky

V evropském kontinentálním právu je existence trustů spíše výjimkou, zná je například Lichtenštejnsko. Česká podoba svěřenských fondů vychází převážně z právní úpravy kanadského Québecu, ovšem s několika českými specifiky, které jsou v současnosti terčem kritiky. Jedním z nejvýznamnějších argumentů proti svěřenským fondům je neexistence jejich rejstříku, byť neveřejného. Nikdo tedy přesně neví, kolik svěřenských fondů v ČR existuje, jejich počet lze jen více či méně kvalifikovaně odhadovat. Počet zatím založených svěřenských fondů v ČR lze odhadnout na několik desítek až stovek, uvedl Martin Abraham z advokátní kanceláře Abraham & partneři. Je to však odhad velmi hrubý, což je logické vzhledem k absenci jakékoli centrální evidence.

Nabízí se domněnka, že vedle legitimního užití pro strukturaci osobního a rodinného majetku otevírá český právní řád prostřednictvím svěřenských fondů novou cestu pro skrytí a legalizaci nečistě nabytého majetku či majetku s nejasnými vlastnickými vztahy. Jako možnou hrozbu vnímáme především zneužití postavení svěřenského správce. Pokud by vznikla novela NOZ, která by zvýšila na správce nároky, moc dalších hrozeb by už nezůstalo, říká Štěpán Holub z advokátní kanceláře Holubová advokáti. Třebaže jej nelze vyloučit, v masivní zneužívání institutu svěřenského fondu nevěří ani Martin Abraham, který v této souvislosti uvedl: Pokud někdo již majetek odklonit chtěl, měl k tomu řadu možností, například mohl a stále může využít svěřenské fondy v zahraničí nebo použít jiné metody, které zde byly před svěřenskými fondy a stále jsou.

dan_z_prijmu

Možnost zneužití zakládá anonymita

Možné zneužívání svěřenských fondů má podle daňových odborníků původ zejména v anonymitě vlastnictví, nikoli v daňových aspektech. Z čistě daňového pohledu nenajdeme na tomto institutu významné rozdíly oproti běžným podnikatelským subjektům. Ačkoli svěřenský fond nemá právní osobnost ve smyslu nového občanského zákoníku, podle platných účetních předpisů je považován za účetní jednotku. Svěřenské fondy musejí vést účetnictví a plnit další související povinnosti, jako je například sestavení účetní závěrky nebo povinnost zákonného auditu, sdělila Věra Paštiková, daňová poradkyně mezinárodní auditorské a konzultační společnosti Mazars. Veškeré finanční a majetkové transakce musejí být v účetní jednotce zaznamenané a zpětně dohledatelné. Kromě toho svěřenské fondy podléhají zdanění, a to velmi podobnému, jako je zdanění běžných obchodních korporací, byť s několika rozdíly, ve prospěch i neprospěch trustů. Využití svěřenských fondů jako prostředku pro krácení daně je tak značně omezeno.

Svěřenské fondy jsou výslovně prohlášeny za poplatníka daně z příjmů právnických osob v sazbě 19 % a za určitých okolností mohou být i plátcem daně z přidané hodnoty. Plnění ze zisku svěřenského fondu podléhá srážkové dani 15 %, což je v zásadě stejné jako zdanění podílu na zisku obchodní korporace. V případě, že je obmyšlený rezidentem mimo ČR, může být daň dokonce 35 %, upřesnila Věra Paštiková ze společnosti Mazars a doplnila: Výjimkou je pouze vyplácení příjmů z majetku, který do fondu vložila osoba blízká obmyšlenému, nebo z majetku, který byl do fondu vyčleněn pro případ smrti, typicky tedy závětí. Tehdy je příjem osvobozen od daně.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Spotřebitelské finance i politicko-ekonomická témata jsou vodou na můj mlýn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).