Hlavní navigace

Studenti v nemilosti: studium může podražit až o 40 000 Kč ročně

17. 6. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Školné není to jediné, co může studentům podrazit nohy. Nově už se studium nezapočítává do potřebné doby pojištění na důchod. Pojistné si studenti musí platit sami.

Zavedení školného už je téměř jisté. Tento týden se na něm dohodly strany ODS, Věci veřejné i TOP 09.  Základní principy jsou sjednané, část budoucích opatření se ale ještě musí doladit. Studentům tak pravděpodobně od roku 2013 přibude povinnost za svá studia platit. Školné ale není jediným faktorem, který zdraží léta strávená na vysoké škole. Čtěte více: Koho volit, když máte hluboko do kapsy?

Budoucí koalice se dohodla na zavedení odloženého školného. Znamená to, že studenti vysokých škol budou muset platit za semestr maximálně 10 000 Kč. Výši školného si stanoví univerzity samy. Dá se odhadovat, že prestižnější obory, které se těší vysokému zájmu, budou ohledně výše školného za semestr atakovat právě nejvyšší možnou hranici. Za rok se tak zavedením školného mohou studentům náklady zvýšit až o 20 000 Kč.

Vysokoškoláci však nebudou muset prostředky vynakládat ještě během studia, jak chtěla prosadit TOP 09. Budou je moci, po vzoru systému, který je zaveden třeba v Austrálii, splácet poté, co si jako absolventi najdou zaměstnání. Ti, kteří budou mít na zaplacení už během studia, mohou své závazky uhradit hned.

Aby vysoké školy nepřišly zkrátka, prostředky by měly dostat hned po zavedení školného. Stát tak musí poskytnout prostředky nejprve ze svého. Za studium by ale měli platit jen ti, kteří od zavedení poplatků nově nastoupí na univerzitu. Stávajících studentů by se opatření dotknout nemělo.

Studium už není náhradní dobou pojištění

Dalším faktorem, který může zdražit studia, je vyřazení návštěvy střední, vyšší odborné nebo vysoké školy z náhradní doby pojištění. Před rokem 2010 byly osoby, které se na jmenovaných školách připravovaly na budoucí povolání, účastny důchodového pojištění, a to po dobu prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let. Čas strávený ve škole se tak započítával do potřebné doby pojištění, kterou musí občan získat pro nárok na starobní důchod. Studenti přitom nemuseli odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Do náhradní doby pojištění se započítávalo i období prázdnin. Pokud si studenti přivydělávali činností, která zakládala účast na pojištění, účastnili se ho vlastně z titulu výdělečné činnosti i z titulu studia. Čtěte více: Nový rok přinese změny v důchodovém pojištění

Od prvního ledna letošního roku už studium účast na důchodovém pojištění nezakládá. Jedinou možností, jak si zajistit účast na pojištění a započítat si studium do potřebné doby pojištění, je vykonávat výdělečnou činnost nebo se pojistit dobrovolně. Student buď může nastoupit do zaměstnání nebo začít se samostatnou výdělečnou činností. Účast na pojištění pak bude spojena s povinností odvádět pojistnéČtěte více: Kdy musí studenti platit zdravotní a sociální pojištění?

V případě, že by se studující výdělečné činnosti věnovat nemohl, jedinou možností je přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění. Minimální výše pojistného je pro rok 2010 stanovena na 1660 Kč měsíčně. To znamená, že za rok by se studujícím, kteří nemohou pracovat, ale chtějí si pokrýt potřebnou dobu pojištění, mohly náklady při studiu zvýšit o dalších 19 920 Kč. Dohromady se školným by se to rovnalo 39 920 Kč za rok.

Potřebná doba pojištění se prodloužila o 10 let

Změna v ustanovení zákona o důchodovém pojištění přinesla od ledna také novinky v oblasti nároku na přiznání řádného starobního důchodu. Kromě toho, že student bez výdělečné činnosti nebo dobrovolného přihlášení k pojištění přijde z hlediska potřebné doby pojištění o roky strávené ve škole, ještě se mu potřebná doba pojištění o deset let prodlouží. Nová legislativa totiž postupně prodlužuje potřebnou dobu pojištění všem, kteří dosáhnou důchodového věku později než před rokem 2010. Dosud platilo, že pojištěnec musel získat k datu dosažení důchodového věku minimálně 25 let doby pojištění. Čtěte více: Důležité změny v sociálním pojištění k 1. lednu 2010

Potřebná doba pojištění
Kalendářní rok dosažení důchodového věku Potřebná doba pojištění
před rokem 2010 25 let
2010 26 let
2011 27 let
2012 28 let
2013 29 let
2014 30 let
2015 31 let
2016 32 let
2017 33 let
2018 34 let
po roce 2018 35 let

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Student a platby pojistného

Student, který nepracuje, není do 26 let povinen pojistné platit. Pokud ale vykonává výdělečnou závislou činnost (zaměstnání) v rozsahu, který zakládá účast na pojištění, je povinen ho ze své mzdy platit a zaměstnavatel je ho i se svým podílem na pojistném musí odvádět. Vykonávání závislé činnosti zakládá také účast na nemocenském pojištění. Student, který závislou činnost nevykonává nemocenského pojištění účasten není. Nemá proto nárok na dávky nemocenského pojištění, do kterých spadá například i mateřská. Čtěte více: Těhotná a nezaměstnaná? S mateřskou nepočítejte

Jaký názor máte na práci studentů?

Studenti, kteří podnikají, se z titulu pojistného považují za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající vedlejší činnost. Pojistné na důchodové pojištění musí platit (kromě dobrovolného přihlášení), pokud daňový základ z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše, která zakládá povinnou účast na důchodovém pojištění. V roce 2010 je stanovena výše daňového základu na 56 901 Kč s odečtením 4742 Kč za každý měsíc, ve kterém nebyla činnost vykonávána. V takovém případě musí student pojistné za tento kalendářní rok doplatit a v roce dalším už bude mít povinnost platit měsíční zálohy. Nemocenské pojištění student – OSVČ platit nemusí – přihlášení je dobrovolné. Čtěte více: Dostaňte z nemocenské maximum: za 600 Kč měsíčně stát dá 18 000 Kč

skoleni_15_4

Student, který za účelem výdělečné činnosti vycestuje do zahraničí, tuto skutečnost ani nemusí oznámit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), ani  mu tak nevzniká povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V případě dlouhodobějšího setrvání v zahraničí (především v zemích mimo EU) je možné se ještě před plánovaným odjezdem přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, aby se tato doba započítala pro účely budoucích důchodových nároků, uvádí zpráva ČSSZ k zahraničním cestám studentů s tím, že v členských státech EU se zaměstnávání osob řídí právními předpisy dané země a informace je třeba zjistit přímo u zahraniční instituce.

Po absolvování studia a registraci na úřadu práce vzniká dostudovanému účast na pojištění právě z titulu evidence pracovního úřadu. Po tuto dobu nevzniká povinnost pojistné platit. Pokud absolvent nenastoupí do práce a ani se nezaregistruje na úřadu práce, nemusí pojistné na sociální zabezpečení platit, po tuto dobu ale není důchodově pojištěn a čas takto strávený se mu nezapočítává do potřebné doby pojištění.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).