Odpověď na názor

1. Každý člověk musí jíst. A buď jí v restauracích/kan­týnách, nebo jí doma připravené jídlo, pro které kupuje suroviny v obchodech. Na obé může použít stravenky a nevěřím, že někdo dostává více stravenek, než kolik nakupuje jídla.
Ano, je to jisté omezení uvědomit si, že jídlo mám prostě platit stravenkama a brát si je, když jdu nakupovat jídlo.
Pokud se někdo zrovna nerozhodl, že bude šetřit tak, že bude jíst jenom 5 rohlíků denně, nebo pokud někdo nemá fakt smůlu, že není v rozumném dosahu obchodu, který bere stravenky, tak prostě ty stravenky za jídlo vydá. A jelikož při placení mu je berou za nominální hodnotu, tak pro něj tu hodnotu ve státní měně mají.
2. Tady je otázka, co udělá váš zaměstnavatel, když vám nebude dávat stravenky.
Varianty jsem sepsal jako a), b), c).
a) Může na vás vydat měsíčně stejně. Potom dostanete hodnotu, kterou platí, zdaněnou a čistého tedy dostanete méně. Fakticky máte nižší plat.
b) Může na vás vydat měsíčně méně, že jeho část platby na stravenky si prostě nechá. Dostanete ještě méně čistého než v případě a).
Jo, jestli máte nižší plat, tak na to musíte reagovat. Možná budete méně šetřit. Možná omezíte spotřebu a možná omezíte spotřebu v jídle. Nevidím ale principiální důvod, proč by lidé měli omezovat zrovna obědy. Kdo chtěl, omezil kupované teplé obědy už dávno a stravenky utrácí jinde.
Spousta lidí má plat určený platovým výměrem a může jim být jednostranně snížen zaměstnavatelem. A taky byl. A spousta lidí dobrovolně souhlasila se snížením platu, aby si zachovali práci. A často se jednalo o výrazně větší snížení, než kolik hrozí, že ztratí zrušením stravenek. A nemám pocit, že se kvůli tomu nějak výrazně snížil počet restaurací nabízejících obědy.
c) také je možné, že i přes ztrátu stravenek nebude zaměstnanci plat snížen.
Teoreticky je možné, že stát vykompenzuje daňové zvýhodnění stravenek snížením daně. Potom by na tom byl zaměstnanec paradoxně lépe, protože by celý plat měl ve státní měně. To se ale v současné politické situaci nezdá.
A také je možné, že zaměstnavatel zaměstnanci přidá, aby mu ztrátu stravenek dorovnal a zaměstnanec tak dostal nakonec stejně (a ještě celou výplatu ve státní měně). Nemyslím, že to bude extra časté, ale i pracovní trh je konkurenční trh. A zaměstnanci nedostávají vyšší než minimální plat proto, že jejich zaměstnavatel je tak hodný, ale protože zaměstnavatel má spočítáno, kolik musí zaměstnancům dát, aby jich měl dostatečný počet dostatečně kvalifikovaných. V některých oborech (např. některé průmyslové obory) se zakázky začaly hýbat a firmy se snaží zvyšovat utlumenou výrobu. Takže varinatu c) rozhodně nepovažuji za častou, ale ani ji nepovažuji za nereálnou.
A v případě c) pochopitelně není žádný důvod omezovat teplé obědy.