Internet Info, s.r.o. Lupa Měšec Podnikatel Root Zdroják DigiZone Slunečnice Vitalia TopDrive KupDnes Navrcholu NovýTarif Dobrý web Weblogy Woko Jagg Computer.cz SK: MojeLinky

Názor k článku
Stravenky se mají rušit, stále je mají tři čtvrtiny zaměstnanců

Flasi
Flasi (neregistrovaný) 194.228.119.---
3. 8. 2010 14:33

Re: Zase zavádějící nadpis

celé vlákno

Nicméně v rámci rychlejšího odbavení diskuze budu předpokládat, že se jedná o příspěvek z „včera 9:00“.
Příspěvek je velmi dlouhý a jediná věc, která se tváří jako vztah mezi stravenkami a teplým jídlem je názor pana Q, že lidé se stravenkami chodí na teplé obědy častěji, protože dát stravenku jim není tak líto, jako dát státní peníze.
Což je IMHO úplná blbost.
Q dále velmi zeširoka rozebírá, že akceptování stravenek mimo restaurace sice už není tak široké, jako dříve, ale pořád je široké dost. Rodina s normálními nakupovacími návyky prostě nemá problém ty stravenky utratit v supermarketu. Jasně, psal tu někdo, že stravenky neberou v jeho oblíbeném obchodě. A někdo se zase nevejde do limitu 5 stravenek na nákup. A tak se musí nákup rozdělit na dva. A to snad zase v některém obchodě chtějí aby tam byli dva lidi. Ale to nejsou neřešitelné problémy. Spousta lidí, která stravenky běžně neutratí, tak udělá potom speciální nákup, že jdou do obchodu, kde je berou a nakoupí tam a přizpůsobí se těm pravidlům o braní stravenek.
Prostě pro normálního člověka má stravenka cenu státních peněz. A připadá mi fakt jako nesmysl, aby mu bylo více líto dávat za oběd ty teplé peníze, než tu stravenku. Pokud takoví lidé jsou, tak tipuji, že jich opravdu nebude mnoho a případné zrušení stravenek by snížilo obrat obědových restaurací o pár promile (pokud vůbec).
Pak jsou lidé, kteří nemají normální nakupovací návyky a třeba dělají jeden pětitisícový nákup za měsíc v hyperkrámu a čerstvé věci kupuje v malých obchůdcích, kde stravenky třeba neberou. Takový člověk fakt bude mít problém stravenky udat, pokud nebude chodit do obědových restaurací, ale kolik takových lidí je? A v mém okolí všichni lidé, kteří nebyli schopni stravenky utratit, tak vždycky našli někoho, kdo od nich ty stravenky koupil buď za nominální cenu (+ drobná protislužba). Nebo za cenu té nominální hodně blízké.
Čili i pro takové lidi má stravenka pořád cenu blízkou své hodnotě ve státní měně. A jestli chce někdo šetřit, tak je pořád výhodnější 80korunovou stravenku prodat za 75 a donést si jídlo z domu 40, než jít do restaurace a tam dát 80 Kč za oběd.
Suma sumárum, stále nevidím vazbu mezi stravenkou a teplým obědem.