Máte pravdu. Zaměstnanci vždycky byli a budou dobří na placení daní, zdravotního a sociálního. Běda, pokud by chtěli také nějaké „výhody“ komunistického původu.
Někde jsem nyní četl, že reformu opět zaplatí zaměstnanci a lidé, a to ještě ti chudší. Podnikatelé a bohatší na tom vydělají, ale to se dá (dalo) od pravicové vlády očekávat.
Pokud by došlo nějakým způsobem k přehodnocení stravenek a poklesu zájmu o ně, tak stravenkové firmy patřící zahraničním vlastníkům podají automaticky žaloby na náš stát pro neochránění investic. Ale možná je to tak vymyšlené, možná jim klesají v ČR obraty nebo jsou na stejné výši případně nemohou maximalizovat zisk, tak arbitráž pro ně může být zajímavá věc.
Další věcí spojenou s omezením stavenek bude pokles zájmu o stravování v restauracích a vývařovnách. Lidi si budou nosit z domova kastrůlky nebo se odbydou houskou se salámem, což se následně projeví ve zhoršení zdravotního stavu. Řadě lidí je „líto“ dát za oběd 60 – 80 Kč ze svého, při platbě stravenkou cena tolik „nebolí“.
Některým lidem stravování nevyhovuje – mohou tam vařit blafy nebo jsou jídla předražená. U nás třeba začali snižovat porce masa, takže si připadáme jako vegeteriáni. Na obrázku je porce velká, ve skutečnosti malá. Strávníci mnohdy začali vyžadovat porce z obrázku, no získali jen nálepku „ten, co si stěžuje“. Je udivují, že zákon neurčuje povinnost uvádět velikost porce a samozřejmě, co u nás není dáno zákonem, to nikdo dobrovolně dělat nebude (bohužel dnes i to, co zákonem stanoveno je, se nedodržuje). Takže strávníci odpadají, možná že se časem změní (pokolikáté již …) provozovovatel a celé to začne znovu, s opět nzaručeným výsledkem … Co se týče stravenek, mělo by být zatím jedno, co si za ně koupím – tedy v rámci jídla. Jak tady někteří přispěvatelé píší, že je za ně možno koupit cigára – co kde nakupuji já, jak to nejde. Na pokladním dokladu vyjede, kolik jsem platil stravenkami a kolik penězi a i kdybych tam měl nákup za tisícovku, platil stravenkami 150 a měl tam v rámci nákupu jediné nepotravinářské zboří (třeba noviny), tak pokladní ty stravenky nepřijmou. I když by se to nemělo, musel bych si nákup rozdělit na potraviny a zbytek a platit na etapy. A zajímalo by mne, tam kde na stravenky nevrací, jak pak účtují onen přeplatek. V menších obchodech provozovaných živnostníky si na zákony až tak nehrají, když tam máte známé, můžete za ně koupit i chlast, zpravidla je sice o dost dražší než jinde, ale za stravenky se to dá přežít, pokud máte známé v obchodě, tak vám mohou dokonce stravenky vyměnit za peníze. Dokonce jsem zažil v jednom větším obchodu, jak „zákazník“ platil stravenkami různých hodnot a společností za svůj nákup – šlo očividně o nějakého restauratéra, protože kupoval mouku po kartonech.
Restauratéři viděli odliv zákazníků ze svých mnohdy předražených putik do obchodů s potravinami a zabojovali. Výsledkem je trochu nelogické nařízení, že je možno platit max. 5 stravenkami. Stravenka totiž může být za 30 ale taky za 90 Kč a prostým pronásobením mohu za jeden nákup zaplatit stravenkami 150 ale taky 450 Kč, což je nelogický nepoměr.
Některé nepotravinářské obchody berou šeky-poukázky stravenkových společností – nezaměňovat se stravenkami stejných společností. Tyto šeky lze uplatnit např. na volnočasové aktivity či posilování zdravotního stavu, takže je možno je uplatnit v lékárnách nebo ve fitkách.
Jak to dělají v cizině? Tam přece taky stravenky exitují a jak jsem již psal v úvodu, stravenkové firmy pochází právě z ciziny.
