Strana zelených: Ekologií ke snížení zdanění práce

Strana zelených chce zdanit uhlí, plyn, elektřinu i teplo. O dodatečně získané daně by následně snížila daňové zatížení práce. Zelení se nebrání ani důchodové reformě, privatizaci ČEZu či vyrovnaným státním rozpočtům. Chtějí rovněž usilovat o zmenšení úlohy státu v ekonomice.

Hned první kapitola, které se strana zelených věnuje, je nazvána „Modernizace české společnosti“ a obsahuje v zásadě ekonomická témata. Prvním z nich je problematika globalizujících se ekonomik. Podle Strany zelených je konkurenceschopnost asijských ekonomik opřena o tzv. ekologický a sociální dumping.

Proč bývá ekologický a sociální dumping právě ekology tak často zmiňován? Z prostého důvodu. Je základním argumentem a zároveň předpokladem pro jejich ekonomický koncept. Existence sociálního státu, vyžadujícího ještě navíc dodržování přísných ekologických norem, není v dnešním světě možná. Konkurence je neúprosná a řada vyspělých ekonomik uvažuje o hlubších reformách.

Konkurenceschop­nost [asijských ekonomik – pozn. red.] je postavena právě na sociálním dumpingu. To znamená na nízkých sociálních standardech ve výrobě, popřípadě na dětské práci. Sociální práva jsou v těchto regionech téměř nulová, uvedl v rozhovoru pro finanční server Měšec.cz Martin Bursík, předseda Strany zelených.

Zelení v Evropě však k zastáncům důsledných ekonomických reforem nepatří. Ti čeští zelení jsou kupodivu o něco uvědomělejší a rizika lacinější konkurence si jsou vědomi. Přesto je i pro ně snadným receptem proti konkurenci ze zemí, kde se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění a nedodržují přísné ekologické normy, zavedení cel a dalších ochranářských opatření. Nutno dodat v kombinaci s daňovou, důchodovou a legislativní reformou.

V této souvislosti je dobré si připomenout, že ekologové sami sebe propagují jako nesobeckou politickou sílu. Prosazení ochrany evropských trhů vůči levnější konkurenci ze světa však může znamenat ztrátu zdrojů obživy pro miliony lidí v rozvojových zemích, což je hned první paradox, se kterým se při přečtení prvního odstavce ve volebním programu setkáme.

Úloha státu v ekonomice

Na druhou stranu není podle zelených úlohou státu podnikat ani ekonomiku řídit, ale nastartovat podmínky pro efektivní alokaci zdrojů, což si v kontextu mohutné podpory producentů biopaliv a dalších ekologicky méně škodlivých energií protiřečí.

Pro zdraví ekonomiky je nezbytně nutná právní jistota podnikatelských subjektů, dále kvalitní fungování státní správy a co možná nejméně byrokratických překážek ze strany státu, konstatují zelení. To zpochybnit nelze. Problémem však je uvést tento poznatek do praxe…

Toho by zelení dosáhli například:

  • Procesním a personálním auditem ve státních úřadech s cílem redukovat byrokratické požadavky státu na živnostníky a malé podniky,
  • zjednodušením zakládání živností a zkrácením doby nutné k založení firmy na 2 týdny,
  • zrušením povinnosti platby minimální daně živnostníků a povinnosti registračních pokladen,
  • snížením daňové kvóty na 35 % HDP a zjednodušením daňové soustavy,
  • zamezením vyvlastňování soukromých pozemků za účelem jejich prodeje soukromým investorům,
  • dlouhodobě vyrovnaným státním rozpočetem v průběhu ekonomického cyklu.

Je otázkou, zda by výše uvedený výčet k dosažení zdravé ekonomiky dostačoval. Už jen vzhledem k tomu, že by daňová kvóta klesla o necelé 3 procenta.

Daně a ekologická daňová reforma

daně z příjmu fyzických osob slibují zelení valorizaci daňových pásem podle růstu průměrné mzdy a pravidelnou valorizaci odečitatelných položek ze základu daně. Tím by strana zamezila negativní zkušenosti z minulosti, kdy s růstem inflace rostly i mzdy, ale odečitatelné položky společně s daňovými pásmy zůstávaly stejné, čímž docházelo ke skrytému růstu daňové zátěže.

Ekologickou daňovou reformou (EDR) strana rozumí přesun zátěže ze zdanění lidské práce ke zdanění energií, v delším období i užití motorových vozidel. Dodatečný výnos ze zdanění elektřiny, tepla, uhlí, zemního plynu a leteckého benzínu bude využit ke snížení odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Reforma bude podle zelených fiskálně neutrální, nicméně na neutralitu si je vždy dobré počkat, těžko lze odhadnout dopad snížení přímého zdanění a zvýšení nepřímého na státní rozpočet.

První částí reformy by mělo být zdanění elektřiny, tepla, uhlí, zemního plynu a leteckého benzínu. Druhou částí pak využití daňového výnosu ze zdanění energií ke snížení odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Strana hodlá reformu kombinovat se zákazem topení uhlím od r. 2010.

Chceme udržet dvojí sazbu DPH, protože nám umožní diferencovat cenu výrobků a tím využít ekonomického nástroje ve prospěch životního prostředí, dodal k problematice ekologické daňové reformy Martin Bursík.

Vedle řady různých opatření se v programu objevuje i privatizace ČEZu, kterou by chtěli zelení provést tak, aby v ČR vznikl doposud neexistující konkurenční a diverzifikovaný trh. Strana tím upozorňuje na nepříliš známou skutečnost, že jsme v důsledku nevhodného postupu při liberalizaci trhu s elektřinou jedinou zemí v Evropě, ve které vedlo vytvoření „konkurence“ ve výrobě a obchodování s elektřinou nikoli k poklesu cen, ale k jejich růstu.

Důchodové zabezpečení

Strana zelených podporuje přechod na kombinovaný zásluhový důchodový systém s garantovaným minimálním důchodem a smíšeným financováním, základem systému by pak byl kombinovaný třípilířový model. Vedle toho by zelení zvýšili věk odchodu do důchodu až na 65 let. Od roku 2030 by se již zvyšování důchodového věku odvíjelo od demografické situace s ohledem na dlouhodobou demografickou prognózu a makroekonomický scénář.

České Zelené lze zařadit k těm modernějším zeleným, kteří se nebrání omezování role státu v ekonomice. Přesto je jeho omezení v zeleném programu nepříliš výrazné a nárůst státní regulace v oblasti životního prostředí by snadno mohl tento pokles vyrovnat.

Jak hájí program Strany zelených její předseda Martin Bursík? Čtěte v rozhovoru „Martin Bursík: Umíme snížit sociální pojištění“.

Anketa

Souhlasíte s ekologickou daňovou reformou?