Štědré evropské sociální systémy

Daňové zatížení včetně ostatních povinných odvodů (sociální a zdravotní pojištění) či obecních poplatků je v Evropě poměrně vysoké. Z těchto vybraných peněžních prostředků jsou financovány sociální systémy jednotlivých zemí. Kde je sociální systém nejštědřejší?

Většina občanů odvede do systému více peněžních prostředků, než čerpá. Mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou veliké rozdíly ve výši financování sociálních situací. Oproti hlavním světovým konkurentům (USA, Japonsku, Austrálii, Kanadě) jsou však sociální systémy mnohem štědřejší.

Nejvyšší sociální výdaje má Lucembursko

Lucembursko dlouhodobě patří spolu se Švédskem a Dánskem mezi země s velmi štědrými sociálními dávkami a státními příspěvky ze všech členských zemí Evropské unie. V průměru činí v zemi státní výdaje sociální povahy na jednoho obyvatele 12 416 euro za rok, což činí 49,3 % k průměrnému čistému příjmu za rok. Vyšší poměr je pouze ve Švédsku 50,4 %.

Několik příkladů státních příspěvků v Lucembursku v roce 2006:

  • Přídavky na dítě jsou v Lucembursku poměrně štědré. Příspěvek na dítě dostávají rodiče do 18 let věku dítěte, v případě, že studuje, do 27 let. Na 1 dítě dostávají 181 EUR, na 2 děti 430 EUR, na 3 děti 783 EUR.
  • Nárok na podporu v nezaměstnanosti má občan, který v uplynulém kalendářním roce řádně odváděl sociální pojištění po dobu 26 týdnů. Výše podpory v nezaměstnanosti činí 80 % z průměrného příjmu za poslední 3 měsíce. Rodiny s dětmi dostanou podporu ve výši 85 %. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je po dobu 365 dní.
  • Po dobu nemoci dostává občan dávky nemocenské ve výši 100 % svého průměrného příjmu za poslední 3 měsíce. Nemocenská je však poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů, potom již má občan nárok na invalidní důchod. Zaměstnanci dostávají nemocenské od sociální instituce. Zaměstnavatelé platí mzdu jen pro nemanuální zaměstnance v soukromém sektoru. Mzda jim náleží ve výši 100 % v měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, a další tři následující měsíce.
  • Při narození dítěte obdrží rodiče jednorázový příspěvek ve výši 1 698 EUR.
  • Peněžitá pomoc v mateřství je v Lucembursku poskytována 8 týdnů před porodem a 8 týdnů po porodu, a to po celou dobu ve výši 100 % hrubé měsíční mzdy.
  • Výše životního minima v Lucembursku je závislá na konkrétní rodinné situaci dotyčného. Např. u dospělého činí 1 045 EUR měsíčně, u dospělého žijícího v jedné domácnosti s jedním dítětem 1 139 EUR měsíčně, u manželského páru vychovávajícího jedno dítě 1 667 EUR měsíčně a u manželského páru s třemi dětmi 1 852 EUR měsíčně. V posledních dvou letech došlo k mírnému snížení životního minima.
  • Státem garantovaná minimální penze je nejvyšší v Lucembursku, kde má občan v důchodovém věku a při stanoveném počtu odpracovaných let nárok na penzi ve výši 1 108 EUR měsíčně, ať už byly jeho výdělky během jeho produktivního věku jakkoliv vysoké. Pokud občan nesplní podmínky na výplatu státní starobní penze, dostává ve všech zemích sociální dávky do výše životního minima.

Nejnižší státní výdaje sociální povahy na jednoho obyvatele jsou v nových členských zemích Evropské unie. V těchto zemích jsou také současně nižší průměrné mzdy, a tak při přepočtení výdajů k průměrné mzdě je Maďarsko na 6. místě a Česko na 12. místě z Evropské unie.

Nejnižší státní výdaje sociální povahy jsou na Kypru a na Maltě. Pro tyto země je charakteristické, že většina státních plateb je stanovena v paušální výši (např. podpora v nezaměstnanosti či nemocenská). Z původních 15. členských zemí Evropské unie je nejméně státní pokladna zatížena mandatorními sociálními výdaji v Irsku, Španělsku a Velké Británii.

Sociální pojištění je nejvyšší v Česku

Finanční částka, kterou odevzdávají občané Evropské unie státu na sociálním pojištění, je vysoká, v některých případech vyšší než samotná daň z příjmu. Přitom si vždy stěžujeme pouze na vysoké daně a sociální pojištění stojí tak trošku v pozadí a mnoho z nás ani neví, k čemu odvedené peníze slouží.

Sociální pojištění odvádí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Sociální pojištění je pro státy Evropské unie velmi výhodné v tom, že sociální pojištění se nedá snižovat různými odpočitatelnými položkami či slevami jako daně z příjmů. Navíc jeho odvod či kontrola je jednoduchá a úniky jsou tedy minimální – na rozdíl od DPH či spotřební daně.

Odvod sociálního pojištění leží z větší míry na zaměstnavateli, který musí pojištění srazit a odvést za svého zaměstnance, čímž se výrazně zvyšují jeho mzdové náklady. Nejvíce na sociálním pojištění odvedeme v Česku – při součtu odvodu zaměstnavatele a zaměstnance 34 % hrubé mzdy. Poměrně vysoké sociální pojištění je ještě v Itálii (přes 32 %).

V některých zemích se neplatí zvlášť sociální a zdravotní pojištění. Existuje zde pouze jedna sazba (sociální pojištění), ze kterého jsou hrazena i lékařská ošetření občanů.

Nejnákladnější položkou jsou penze

Nejvyšší položku „sociální povahy“ je výplata důchodů, které jsou ve všech zemích Evropské unie alespoň z části založené na průběžném systému financování, kdy současně pracovně aktivní občané vydělávají na důchody penzistů.

V současné době dosahuje v průměru penze 70 % dosahové čisté mzdy před odchodem do důchodu (penze není ve většině zemí zdaněna, na rozdíl od naší měsíční hrubé mzdy). V Irsku a Velké Británii jsou nejnižší státní penze, protože jsou zde pouze základní schémata a výše státních náhrad nedosahuje ani 50 %.

Nejvíce obyvatel starších 65 let žije v Itálii (18,2 %), v Německu (17,5 %) a v Řecku (17,3 %). Přičteme-li k občanům starším 65 let (pracuje jich již jen velmi málo) občany, kteří odchází do důchodu před dovršením důchodové hranice (na tzv. předčasné důchody), vdovce či vdovy, občany pobírající invalidní penzi, tak zjistíme, že stát musí vyplácet penzi každému pátému občanovi, což státní rozpočty nesmírně zatěžuje. Navíc jsou nastolena určitá pravidla pro vyplácení důchodů, která nelze měnit z roku na rok, a tak tyto výdaje nemůže vláda v žádném případě snižovat a jedná se v podstatě o povinné výdaje.

Nejmladší obyvatelstvo žije v Irsku, kde je podíl občanů starších 65 let nejnižší (11,1 %), následuje Slovensko (11,6 %) a Kypr (11,8 %). Nejvyšší penzijní bohatství má Lucembursko, naopak nejnižší Irsko. V Irsku je tedy penze nízká, současně však občané během svého produktivního života přispívali méně do systému (odvádí nižší sociální pojištění než v ostatních zemích). Nejvíce je systém zatížen zvyšující se průměrnou délkou dožití na Islandu, Norsku, Švédsku a Švýcarsku (průměrný věk dožití je ve všech zemích přes 80 let).

Evropský komfort

Jednotlivé členské země Evropské unie poskytují svým občanům hustou sociální síť. Většina Evropanů si to přitom vůbec nepřipouští. Současně Evropa ztrácí na světových trzích. Evropu brzdí především náročný sociální systém, byrokracie a přehnané ochranářství.

Všechny členské mimoevropské země OECD (Austrálie, Japonsko, Kanada, USA, Korea a Nový Zéland) mají podstatně nižší výdaje sociální povahy. Spousta státních dávek není vůbec zavedena a celý sociální systém je jednodušší, současně je celkové daňové zatížení v zemi nižší. Občané jsou více vedeni k odpovědnosti a jenom na nich záleží, jaké pojištění si uzavřou a v jaké výši či jak se zabezpečí na stáří. Na druhou stranu na to doplácí řada občanů.

Např. trvalým problémem v USA je zdravotní péče pro zdravotně nepojištěné, kterých je 43 milionů a kteří si jen výjimečně mohou dovolit platit za zdravotní péči z vlastních zdrojů. V USA tak čím dál více zaměstnavatelů přijímá příspěvkové plány, ve kterých jsou vyčleněny částky, za něž si zaměstnanec může nakoupit zdravotní péči

Státní výdaje na „sociální systém“ v EU (na 1 občana, v euro)
Země Výše výdajů (v euro na občana) Poměr k průměrné čisté mzdě v zemi (v %)
Švédsko 9579 50.4
Lucembursko 12416 49.3
Dánsko 10471 45.8
Rakousko 7980 44.9
Francie 7454 44.0
Maďarsko 1557 41.9
Belgie 7362 41.3
Portugalsko 2967 40.0
Slovinsko 2968 39.3
Německo 7625 37.6
Nizozemí 7715 36.2
Česko 1669 35.3
Finsko 7187 35.0
Itálie 5735 35.0
Řecko 3554 34.0
Velká Británie 7302 31.1
Polsko 1085 27.0
Lotyšsko 573 26.5
Slovensko 931 26.3
Litva 624 25.1
Španělsko 3569 24.6
Irsko 5507 23.9
Estonsko 789 23.4
Malta 1938 18.5
Kypr 2523 16.2

Pramen:
Statistisches Bundesamt BRD, Statistisches Jahrbuch 2006 fur das Ausland
Europaesiche Komission: „Gegenseitiges Informationssystem zur sozialen Sicherheit, soziale Sicherheit in den Mitgliedstaaten der Europaeischen Union“ 

Anketa

Souhlasil/a byste s nižšími daněmi a dalšími odvody a nižšími sociálními dávkami?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 9. 2008 7:53