Stavíme si na důchod

Kdo by se ze současných mladých netěšil do důchodu. Ti současní důchodci, ti jsou na tom bídně, ale dorost očekává podmínky, o jakých se ještě nikomu nezdálo.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem je jenom jedním z mnoha lákadel, které vyzdvihuje výhody stáří. Mladí si mohou již od brzkého věku přijít na slušný balík jednoduchým spořením několika stovek měsíčně.

Penzijní připojištění má ale i nějaké ty nevýhody. Patří mezi ně např. to, že je při něm stanoven relativně striktní časový horizont. Spoří se na důchod a tudíž až do důchodu. Chce-li si někdo na peníze sáhnout dřív, běda mu.

Na stáří můžeme spořit i prostřednictvím důchodového pojištění. Také zde je možné těžit ze štědrých výhod v podobě daňově odpočitatelných položek. I když, oproti penzijnímu připojištění, zde již neexistuje státní příspěvek. Zaplať pánbůh. Ale on by pánbůh stejně nic nezaplatil, on to zaplatí daňový poplatník.

Standardní výčet produktů na zajištění „jet-set“ životního stylu v důchodovém věku často zapomíná na jeden základní produkt. A to je způsobené jeho špatným zařazením. Možná by se dalo i říct, že špatným názvem.

Stavební spoření již dávno se stavěním nesouvisí. V současnosti jde o standardní produkt, do kterého takřka každý rozumný člověk cpe 1500 korun měsíčně. A že nebude nikdy stavět? O tom to přece není. Jde přeci o štědrou sociální dávku.

Stavební spořitelny nabízejí relativně příjemný výnos. Stát navíc přidává 4500 Kč ročně. Pokud je občan těšící se na svůj důchod zatížen dvacetiprocentní daňovou sazbou a nižší, pravděpodobně se mu vyplatí si namísto penzijního připojištění pořídit stavební spoření.

Zatímco by „dostal“ na daňových úlevách a státních příspěvcích v případě penzijního připojištění 4200 Kč, v případě stavebního spoření je tomu už 4500 Kč. I v případě vyšších daňových pásem může být stavební spoření optimálnějším řešením, neboť jsou peníze ve stavební spořitelně „lépe k dispozici“.

V neposlední řadě se může občan v případě potřeby rozhodnout, že chce stavět. A když někdo stavebně spoří dvacet let, možná by mohly naspořené peníze stačit i na víc než na rekonstrukci kuchyně.

Je zřejmé, že v České republice stavebně spoří mnohem více lidí, než jich staví. Přirozeně, jedná se o takřka nejvýnosnější způsob investování. I když je trošku nešťastný a zcela nesystémový.

Je ale také zřejmé i to, že stavební spoření splňuje v mnoha případech podmínky velmi zajímavého spoření na důchod, leckdy zajímavějšího, než je tomu v případě penzijního připojištění nebo důchodového pojištění.