Spočítejte si...

Zavřít

Stavební spořitelny se bojí o svůj byznys. Co čeká stavební spoření?

Přispějí nové změny u stavebního spoření k jeho konci? Budou důsledkem zdražení či konce překlenovacích úvěrů? Nebo se jen spořitelnám zvýší konkurence?

Stavebním spořitelnám nedá spát návrh ministerstva financí. Přináší několik změn, přičemž jedna z nich může výrazně ovlivnit počty oveček, které pod jednotlivé stavební spořitelny spadají. V čem je podle nich návrh nebezpečný a jsou motivy spořitelen opravdu tak altruistické?

Rozporuplné spoření

Nad stavebním spoření visí otazník. Pověsil ho tam ministr financí Miroslav Kalousek, který se netají svou nelibostí, kterou k tomuto produktu chová. Podle něj zatěžuje státní rozpočet kvůli vyplácené státní podpoře. Ta měla původně sloužit jako podpora pro vlastní bydlení. Postupem času se stal ze stavebního spoření ale spíše spořicí produkt. Dosud také nebylo čerpání peněz nijak účelově podmíněno a neexistovala proto jistota, že by střadatelé využívali vybrané prostředky právě na řešení své bytové situace. Doložit účel je nyní totiž povinné pouze při čerpání úvěru ze stavebního spoření.

Navrhované změny

A které změny čekají podle návrhu stavební spoření od roku 2014? Zatímco rozšiřování možnosti, jak účelově využít státní podporu stavební spořitelny mohutně podporují, nápad nechat na „stavebku“ vydělat i běžné komerční banky, je jim trnem v oku.

Účelové použití státní podpory

Tato změna už je dlouho diskutovaná, proto nikoho nepřekvapí, že je obsažena i v tomto návrhu. Nejde ale o to, že byste museli prokazovat účelové využití 100 % vašich úspor, které vyberete ze svého účtu na stavebním spoření. Prokázat byste měli pouze účelové využití státního příspěvku.

Zástupci stavebních spořitelen namítají, že to celý systém bude stát jen zvýšenou administrativu. V průměru podle statistik klient využije asi 8 státních podpor, takže při současném nastavení maximální roční částky by bylo nutné prokazovat účelové využití 16 000 Kč.

Na druhou stranu v souhrnu dělají státní příspěvky slušnou sumu, která plyne z rozpočtu. Možná by nebylo od věci mít jistotu, že alespoň tato částka bude využita skutečně k účelům, ke kterým je poskytnuta.

Pravidlo by platilo pro státní podporu vyplacenou od roku 2014.

Možnost převést podporu do třetího pilíře

Další změnou by mělo být rozšíření možností, jak podporu účelově vyčerpat. Navrhuje se zavést možnost převodu státní podpory ze stavebního spoření do třetího pilíře. Stavební spořitelny pochopitelně čile prosazují rozšiřování jakékoli možnosti, jak účelovost čerpání rozšířit. Ministerstvu navrhovaly do třetího pilíře zařadit celý systém stavebního spoření. Čtěte více: Může se stát stavební spoření součástí penzijní reformy?

Financování školného

Další možností jak účelově využít stavební spoření, o které se hovořilo, bylo financování školného. Zatím byla tato možnost z návrhu vyňata s tím, že se čeká, až bude otázka školného definitivně vyřešena. Podle stavebních spořitelen by se do návrhu mohla možnost zařadit už nyní bez ohledu na podobu vysokoškolského zákona. Podmínka zavedení školného podle nich není nutná, protože už nyní jsou prý stavební spořitelny dotazovány na možnost poskytnutí úvěru na školné na soukromých školách či za další vysokoškolské studium.

Sjednejte si stavební spoření pohodlně a bezpečně přímo na Měšci. Navštivte chytry.mesec.cz

Stavební spoření i pro běžné komerční banky

Nejvíce zástupci stavebních spořitelen diskutují nad posledním bodem návrhu, a to možností poskytovat stavební spoření i ze strany běžných komerčních bank. Tato změna by měla platit od roku 2015.

Stavební spořitelny tvrdí, že nemají nic proti konkurenci, ale nelíbí se jim způsob, jakým tuto možnost ministerstvo financí v návrhu ukotvilo.

Zákon o stavebním spoření jim totiž nařizuje, že s prostředky vkladatelů mohou disponovat jen velmi opatrně. Investovat mohou jen do konzervativních instrumentů. Důvodová zpráva uvádí, že toto omezení vyplývá z rozsahu povolených činností dle bankovní licence stavebních spořitelen jako speciálních bank.

Běžné komerční banky by naproti tomu nebyly ve způsobu využití prostředků z přijatých vkladů nijak limitovány.

Důvodová zpráva obhajuje tuto dvojakost v návrhu tím, že univerzální banky disponují povolením také k jiným činnostem než poskytování stavebního spoření. S prostředky z přijatých vkladů ze stavebního spoření tedy budou banky nakládat stejně jako s jinými primárními vklady. Bankám bude tedy zachována relativní volnost volby zhodnocení přijatých prostředků z vkladů ze stavebního spoření, což by také mělo být motivačním prvkem vstupu univerzálních bank do sektoru stavebního spoření.

Co je fér?

Stavebním spořitelnám tedy nepřijde fér, že běžné banky budou mít příležitost zhodnocovat vložené prostředky mnohem efektivněji.

Transformovat stavební spořitelnu na banku by v praxi mnoho smyslu nepřineslo už jen z toho důvodu, že stavební spořitelny vlastní právě banky.

Spořitelny si stěžují na porušování rovných podmínek tržní soutěže. Když už ale mluvíme o rovných podmínkách, není státní podpora vyplácená státem právě prvkem, který rovnost pokřivuje? I přes to, že je poukazována klientům, a ne spořitelnám, právě na státní podpoře je byznys stavebního spoření postaven. (Běžné 1% poplatky z cílové částky, které platí klienti při uzavření smlouvy a další poplatky, které plynou přímo spořitelnám, ani nezmiňujeme.)

Ruku na srdce, ukládali byste si prostředky na termínovaný vklad s vázací lhůtou šesti let za 2 % ročně?

Vezmeme-li v úvahu tento argument, mohly banky protestovat po celou dobu existence stavebního spoření s tím, že chtějí čerpat pro své klienty možnost státního příspěvku například u účelového  úvěru na bydlení.

Kde je pravda?

Zástupci stavebních spořitelen varují, že pokud budou mít banky volné ruce jak prostředky zhodnocovat, přináší to střadatelům riziko v podobě investování banky do špatných aktiv a narušuje bezpečnost systému stavebního spoření.

Jak ale například ukázala finanční krize, jsou české banky poměrně dost konzervativní a své výnosy raději generují z poplatků, než aby investovaly do příliš rizikových aktiv. Kromě toho jsou vklady v bankách i stavebních spořitelnách pojištěny u Fondu pojištění vkladů.

Dalším argumentem bylo možné zdražení překlenovacích úvěrů, jimiž podle spořitelen začíná 85 % všech úvěrů od stavebních spořitelen.

Spořitelny cítí, že banky mohou být z hlediska úvěrů k financování bydlení velkou konkurencí a nechtějí (a ani nemohou) skončit jen jako vkladové pokladničky, protože půjčka na bydlení pro stavební spořitelnu představuje nejvýnosnější umístění klientských vkladů.

Pokud je běžné banky připraví o značnou část vkladů, nebudou moci stavební spořitelny poskytovat „překlenováky“ s takovou vehemencí a úrokem.

Samotné úvěry ze stavebního spoření by se výrazně zdražit nemohly. U těch totiž platí, že rozdíl mezi úrokem z vkladu a úrokem z přiděleného úvěru nesmí být větší než 3 %. 

Právě proto se těší stavební spořitelny největšímu zájmu o financování bydlení v dobách, kdy jsou na trhu drahé primární zdroje a banky poskytují úvěry s vysokou úrokovou sazbou. V dobách jako je tato, lidé naopak chodí za půjčkou na bydlení spíše do banky.

Spořitelny uvádějí, že financování bydlení u nich využívají spíše lidé s nižšími a středními příjmy, a až se na trhu zdraží primární zdroje, nemusela by tu už kvůli tomuto bodu návrhu možnost levnějších úvěrů na bydlení existovat.

Univerzální banky totiž budou mít povinnost pouze poskytovat úvěry ze stavebního spoření a s ostatními penězi nakládat podle libosti. Zástupci stavebních spořitelen varují, že tak skončí možnost menších úvěrů na bydlení, které jsou právě jejich specialitou, protože banky nebudou nuceny nabízet i produkt, jako je překlenovací úvěr.

Pokud by se ale spořitelny opravdu tolik upozadily, nedá se od bank očekávat, že nebudou chtít tento kus trhu (financování bydlení v menším rozsahu) obsáhnout širší nabídkou účelových úvěrů na bydlení. Už teď je možné na trhu pozorovat první vlaštovky. Otázkou je, s jakým úrokem mezi sebou budou na trhu bojovat.

23 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 10. 2013 20:21
Zasílat nově přidané názory e-mailem