Názory k článku
Stavební spořitelna a rodič prohráli soud s nezletilou, peníze vždy patří dítěti

ale kdyby se žalovaný na dcerunku vykašlal a peníze, které dával na spoření, propil, neměl by žádné problémy, čí že to vlastně byly peníze. Muhehe, dobře mu tak! Co pomohl přivést na svět, to mu tu pomoc vrátilo.

No tak ted se asi máme na co těšit.Taky jsem zrušili spoření a z těch peněz přistavili dětem pokojíček.Místo stavebka mají každý svojí knížku na kterou dál spoříme,takže doufám,že za pár let nebudou takové hyeny aby nás dávali k soudu pro peníze,které jsme naspořili a použili v jejich prospěch.Možná by ji měl ted zažalovat ten tatík a chtít vrácení daru,kterým bylo to stavební spoření.

A co to tedy je?

Podle zákona to není dar. Přečti si zákon. U soudu s tím neobstojíš. Případ v článku není jediný na toto téma.

Jedná se o peníze ze smlouvy na jméno dítěte! Tady je základ! To nejsou peníze rodiče, aby s nimi mohl libovolně manipulovat, nebo třeba darovat. PROTO TO NENÍ DAR! Je jedno, kdo ty peníze spořil.

KDYBY to byl dar, tak:

1. Dárce musí něco bezplatně přenechat darovanému - zde se jedná o stavební spoření. Tedy předmět je uspořená částka. Přenechal mu to? NE!

2. A ani přenechat nemohl. Ty peníze nepatřily rodiči.

3. Darovaný MUSÍ dar přijmout. Přijal? NE, nikdo mu totiž nic nedal, proto se těch peněz dožaduje.

Jedná se o peníze ze smlouvy na jméno dítěte - a na tu smlouvy se penize dostaly jak, narostly jim nozicky a naskakaly na ni?

Nechápeš podstatu toho sporu. Je ÚPLNĚ jedno, KDO SPOŘIL. Jediná relevantní informace je, na jaké jméno je ta smlouva.

Může se ti to nelíbit, můžeš proti tomu protestovat, ale to je tak zhruba vše. Ale klidně se vztekej, jestli se ti pak uleví, nevidím v tom problém.

Pokud chtěl rodič spořit sobě a peníze pak sám využít, měl spořit na VLASTNÍ smlouvu. Toto NENÍ první případ. Soudy VŽDY rozhodly ve prospěch majitele smlouvy, NIKOLI toho, kdo spořil. A není právní důvod, aby příště rozhodly jinak.

No tak není stavební spoření dar, ale ty jednotlivý vklady dary jsou.

Tonoucí se stébla chytá? :-)) Podle zákona MUSÍ obdarovaný dar PŘIJMOUT? To se ale nestalo! Dokonce se ani nic nepředalo!Jak to pak můžeš nazývat darem, když si to rodič nechal pro sebe?

Když už argumentačně nevíš kudy kam, tak ještě závěrečný hřebíček. No, když PODLE TEBE to je dar, tak PROČ ten tvůj dar ten rodič dítěti NEDAL?! Všichni by byli spokojeni a žádný soudní spor by se nekonal.

Petr, prosím, najdi si článek z 10.2. Spoříte dítěti na jeho účet? Peníze si pak už nechat nesmíte, nejsou vaše. I když i tehdy se našli čtenáři, kteří i přes judikát Nejvyššího soudu ČR opakovali: a není to dar a není to dar a není to dar...

tak pro ty rozumově slabší přirovnání ze života, aby pochopili, že to dar není.
Vánoce: koupím a zabalím dárek, napíšu na něj jméno dítěte = založím spoření dítěti a spořím, přijde čas vánoc a já se rozhodnu, že dárek se mi líbí, tak strhnu obal a dárek nechám = zruším účet a vezmu si peníze. Tak kolik vlastně těch dárků dítě dostalo?

J Zajímavý přístup k účtu, který není tvůj (není na tvé jméno): „zruším účet a vezmu si peníze“.

Přečti si článek nedávný článek zde http://www.mesec.cz/clanky/sporite-diteti-na-jeho-ucet-penize-si-pak-uz-nechat-nesmite/ dle kterého soudy všech instancí posoudily platby na SS dítěte jako dar tomu dítěti.

Já teda nejsem právník. Ale kdyby ty peníze na účtu SS nebyl dar, tak nebyl by to ze strany toho dítěte trestný čin bezdůvodného obohacení?

Nevím jestli by to bylo bezdůvodné obohacení, možná, taky nejsem právník, ale v tom článku z 10.2. je zcela jasně napsáno, že dle názoru soudů různých instancí to dar je, takže spekulace coby kdyby mi přijde bezpředmětná :-)

Je to bezpředmětná spekulace, to vůbec nepopírám. Ale jsem prostě zvědavý, jakým právním titulem by to bylo, kdyby to nebyl dar.
Takže když mi někdo z "popíračů daru" odpoví, jak to vidí, budu rád.

...a rodné číslo na smlouvě !

No, a proč si tady všichni myslíte, že na to spoření posílal peníze zrovna ten táta? Ono to bývá dost často tak, že tam peníze posílá jen jeden z rodičů (pokud nemají společný účet), případně prarodiče... Btw, i kdyby to posílal on, tak nemá nárok jí to zase brát.

Penize ktere rodic daval do SS , byly jeho a byl to DAR. A pokud se k nemu obdarovany nechova dobre ma narok na spetvzeti daru. Tudiz je ma moznost vymahat po diteti, nehlede na to jestli SS bude zruseno.

„spetvzeti“ chceš tím říci zpětvzetí? Tak to ne, zpětvzetí a vrácení je rozdíl a není to nějaké slovíčkaření. Dar si dárce nesmí sám vzít, ale musí požádat o jeho vrácení, neuspěje-li, pak se musí domáhat vrácení soudní cestou.

1. Pleteš si pojmy s dojmy. To, co si TY MYSLÍŠ není vůbec důležité. Ale klidně si to mysli dál.
2. Ano, můžeš vymáhat co chceš, po kom chceš. Zásadní věc je, jestli to má smysl a šanci uspět u soudu.

Petr, přečetl jsi už ten článek z 10.2. „Spoříte dítěti na jeho účet? Peníze si pak už nechat nesmíte, nejsou vaše.“ ?

Ano co to je jineho nez dar? Je to snad vyhra ze sazky?

Nemyslím si, že je to tak jednoznačné. Pokud by to spoření tatík platil ze svého "kapesného" mimo "rodinný rozpočet", tak je to tak, ale pokud to šlo z rodinného rozpočtu, do kterého asi logicky přispívala i matka, tak by to už bylo přece jinak, to by o tom, co s penězi na stavebku pro dítě, měla rozhodnout i matka. Já si myslím, že je to celé klasika po rozvodu. Dítě zůstalo v péči matky a tak si tatík řekl, že jim ukáže a že jim nenechá nic z toho, na co by mohl dosáhnout (a nechci hodnotit, jestli z běžného hlediska "oprávněně" nebo ne, to pochopitelně nevím). To spoření asi uzavíral on, a protože tam (asi) byl tedy jen jeho podpis, tak si chtěl prachy nechat pro sebe.
A jak říkám - jestli to by to byly výlučně jen jeho prachy, tak by na to možná mohl mít nějaké "morální právo", i když i to je diskutabilní, ale jestli to bylo z rodinného rozpočtu, tak si myslím, že není o čem diskutovat, že je správné, že utřel hubu a bude to vše vracet a navíc i s náklady na soudní řízení.

A ještě do něj hodně přispíval stát.

Jo přesně tak, tatík je vždycky ten haj..., kterej si zaslouží jen to největší opovržení. A co když je to přesně naopak, otec spořil peníze ze svého (třeba i po rozvodu) proto, aby svému dítěti přilepšil. Navíc se ty peníze někde vzít musely, takže jak je tedy to dítě nabylo, když to není dar (samozřejmě bez státního příspěvku a úroků)

Jo ahá, už tomu rozumím!! takže hodný, obětavý otec naspořil dítěti peníze a aby ho peníze nezkazily, tak mu je radši sebere.:D A nechal tomu dítěti aspoň úroky, které on nenaspořil, ale které dítě dostalo od státu??

Úroky jsou od státu? Nebyl tatík okresní tajemník KSČ?

Úroky od státu nejsou, ale státní příspěvek ano. A papínek nemusí být zrovna okresní tajemník, může být i pokrývačem.

Jarmilo, Vy mne velmi nápadně připomínáte toho člověka, o kterém mluví Švejk. Když se ho zeptali "Koupal jste se už letos v Malši?", tak odpověděl "Nekoupal, zato ale bude letos hodně švestek.".

Ale no tak, nebuďte tak nerudný. Prostě dítě nedostalo ani úroky, které byly od stavební spořitelny, ani státní podporu, která byla od státu, ba dokonce ani naspořené peníze, které naspořil otec. Co z toho se týkalo Malše nebo švestek? Vy jste tu hodil do placu, že peníze nebyly od státu. No, a já jsem si dovolila jen uvést, že od státu byly, nic víc, nic míň.

Úroky nebo státní příspěvek, hodinky nebo holinky, jitrnice nebo strožok, ono je to vlastně jedno, že?

No zrovna v tomto případě to spíš vypadá tak, že se otec rozhodl dcerunce stavebko vybrakovat (píší použil pro osobní potřebu) a proto ho žalovala matka jejím jménem. Nicméně to není tak dávno, co tu byl případ, kdy ačkoliv matka samoživitelka použila peníze ve prospěch toho dítěte a to jí posléze žalovalo a i tak uspělo.

Však ano. První i druhý případ mají nakonec stejný výsledek. Soud přiřkl peníze dítěti, na než byla ta smlouva psaná. Je to logické.

Ano Tondo, máš pravdu, soudy postupovaly ve shodě, peníze patří dítěti a ani rodiče si je nesmí brát. Ovšem mně překvapilo to množství nesouhlasných reakcí pod těmito články.

Jenže v případě zde to otec vybílil, takže OK. V případě v článku z 10.2. byly použity peníze ve prospěch dítěte, SS bylo velice výhodné a zároveň limitované, tak se to prostě uzavíralo na koho to šlo aby se podojil stát a i když právně je to v pořádku, tak lidsky je to ze strany toho dítěte pěkný hnus.

Ano, s tím já souhlasím, ty případy nebyly stejné. A i pod tím článkem z 10.2. jsem psal, že hledisko právní a morální může být rozdílné, takový je už život a nemůžeme chtít po soudech, aby dělaly pořádek mezi rodiči a dětmi jinak než podle zákona. Prostě je lepší, když dětem něco dávám (a bez dávání bych si je ani neměl pořizovat), tak s ničím rači nepočítat a když se mně později nějak odvděčí, tak můžu být jen příjemně překvapen.

Osobně si myslím, že většina rodičů uzavírala stavební spoření na rodná čísla svých dětí jen z vyčůranosti s vidinou získání dalšího státního příspěvku a s vědomím, že naspořené peníze děti stejně nedostanou.

Asi nemáte děti... Většinou to je právě pro ně, moje sestra se z bytu stěhovala do domu, právě za tři stavebka za tři děti a mají kráásný pokojíčky, nemusí se mačkat v jednou, otázka okradla je?!?

A až sestra zemře, tak děti nebudou chtít dědický podíl?
Nebo to spíš bude tak, že ten, kdo v domě zůstane, se postará o starou matku a v rámci rovnosti mezi dětmi mu na to ty ostatní finančně přispějí?
Protože jinak by matka mohla dům prodat a za něj si ve stáří potřebnou péči koupit jinde.

Lidsky je to jistě v pořádku, nicméně na základě judikátu z článku z 10.2. mohou ty děti ty peníze přesto soudně nárokovat a mají velmi solidní naději že uspějí.

Ano, s vidinou toho, že se peníze použijí na splátku pořízeného bydlení, to je ale vyčůranost, co???

Asi nevíte o čem hovoříte, že ?
Já také uzavřel stavebka na děti a to jen z jednoho důvodu - zhodnocení peněz a spoření celé rodiny za účelem budoucího zvelebení bydlení :-)

A právě MY co jen spoříme vlastně dotujeme ty ostatní, co si půjčují - takže nebýt nás, spořivých a bohatých - nemají ci ti chudí co půjčit, ne ?

Tak proč bych z toho neměl profitovat, když mám svoje peníze na 6 let někde zmražený a má je ve skutečnosti půjčený někdo jiný ?

"Asi nevíte o čem hovoříte, že ?
Já také uzavřel stavebka na děti a to jen z jednoho důvodu - zhodnocení peněz"

HAHA, to te přesně ta vyčůranost a ty se tím zde ještě vychvaluješ. :-))
Jen počkej až budou děti plnoleté a zažalují tě o ty peníze. Argumentem o "zvelebení bydlení" u soudu neuspěješ. Ty totiž ty peníze vkládáš DO SVÉHO. Jen se podívej do katastru. Patří to bydlení dětem? U soudu s tím neuspěješ.

A ty děti bydlí kde? V brdských lesích v zemljance, opuštěné? Pokud jsou ty peníze použity na bydlení, kde ty děti bydlí s rodiči, tak je to použito ve prospěch dětí, zkus si o tom něco najít. BTW chlubí se s tím i Liška ve svém propagandistickém časopejsku ;-).

Tvoje pocity jsou nepodstatné. Jinými slovy, mysli si co chceš. Důležitá jsou fakta a existující rozhodnutí soudů.

Pokud se chceš vyhnout problémům, měl bys PŘEDEM požádat Opatrovnický soud o souhlas. Počti si něco o tom:
http://lmgtfy.com/?q=stavebni+spo%C5%99eni+opatrovnick%C3%BD+soud
Třeba http://www.rodina.cz/clanek1450.htm

Blbost,
dětem se stejně musí jednou platit VŠ a jiné další výdaje s dítětem spojené.
Blbost je nechat dlouhou třeba dalších 14 let peníze na účtu stavebka. Pokud není dovoleno vypovědět smlouvu, znamená to tedy, že stavební spořitelna si s vámi může dělat co chce. Například podstatně zvýšit cenu za vedení účtu ke stavebnímu spoření.
Je to blbost. Stát dělá, že se stará, ale ...

Nedostanou? Jak se to vezm. Kdo dítěti platí jídlo, oblečení, studium, ... ?

Měl jsem za to, že v těch podmínkách té smlouvy je, že SS patří výlučně tomu, na koho je vedeno, tedy jehož rodné číslo je použito u smlouvy. A je zcela jedno, kdo tam ty peníze střádá. Dále jsem měl za to, že SS (banka) nesmí za žádných okolností vyplatit předčasně peníze střadateli bez právních úkonů, které by patrně za dítě musel řešit soud. Tedy že peníze tam otec střádat může, ale vybrat je nesmí. Může jedině doufat, že mu je jednou dítě v době své zletilosti vrátí. Tenhle případ tedy poněkud znejistil moje právní povědomí o této věci. Nehledě na to, že když už tam ty peníze otec pro dítě dává, činí tak patrně z lásky k tomu dítěti a patrně s cílem mu usnadnit vstup do života. Předčasně je tedy vybrat (pominu-li legálnost ze zákona) se mi zdá nemorální. To jako že to dítě přestal mít rád? I kdyby si s manželkou něco udělali, vztah k dítěti by přece měl být poněkud jiný. No, holt jsem z doby, kdy rozvod bylo něco jako sprosté slovo.

Mě spíš zaráží ta argumentace tím, že vznikla škoda s ohledem na to, že ještě nebyla naspořena cílová částka. Ta by ale vznikla jen v případě, že by někdo dále střádal, pokud by platit přestal, tak porušuje smlouvu a můžou nastat sankce, ovšem na druhé straně žádnou povinnost platit dále nemá (s výjimkou situace, že by tato částka byla odečítána od výživného) - docela zajímavá situace, která jen dále ilustruje velkou problematičnost stavebního spoření...

Jinak k tomu "přestal mít dítě rád" - řekl bych, že po rozvodu je to poměrně běžný jev zejména u o něco starších dětí. Pokud se dítě jednoznačně přikloní na stranu jednoho z rodičů, tak ho druhý rodič může mít tendenci až vyloženě zavrhnout. A někdy si to dítě docela zaslouží, zažil jsem před lety takový případ ve svém okolí, kdy syn matku v rozvodovém řízení vyloženě potápěl - ne že by dotyčná byla bez chyb, ale kluk šel hodně daleko za hranu normálního chování matky a syna...

Hodne lidi spori(lo) na detske RC, zvlaste u maleho ditete, za ucelem nasporeni dostatecne castky (spolecne se sporenim na vlastni RC) pro rekonstrukci bydleni, nebo pro nasporeni urciteho zakladu na porizeni noveho bydleni.
Ve starsim veku ditete uz pak pripadne dalsi sporeni povazuji za sporeni pro dite. Rekl bych, ze to ma vcelku logiku. Jednak se nasporene penize z prvniho/druheho cyklu pouziji pro vylepseni bytove situace cele rodiny (tedy i ditete) a jednak z tretiho cyklu profituje dite. Pokud jsou v rodine normalni vztahy, tak nevznika zadny problem.
Za sporeni pro dite od mala povazuje mnoho lidi vkladni knizku, kterou mu treba pri narozeni zalozi. SS opravdu berou spise jako sporeni pro rodinu, zvlaste v mladsim veku ditete...

Tady v tomhle pripade mi prijde, ze jde hlavne o nedohodu zakonych zastupcu, ne? Kdyz jedna ve schode, tak mohou jedna jmenem ditete. Tady se totiz resi hlavne spor dvou zakonych zastupcu a pak musi soud rozhodovat, jestli je to v zajmu ditete. Coz mi ale prijde docecela logicke a myslim, ze je to obecne znama skutecnost.

A co by se stalo, pokud by rodiče jednali ve shodě, stavební spoření vybrali a spotřebovali, a fakan je pak po dosažení zletilosti žaloval oba?

A to udelat to dite, jak kdyz neni zpusobile k pravnim ukonum? Nemuselo by tedy nejprve probehnout soud o stanoveni opatrovnika? To je na HODDNE dlouhe lokty. Nehlede na to, ze pak by to byl zase jenom spor stareho a noveho opatrovnika.

Prostě a jednoduše soud ustanoví nezletilému opatrovníka (rozhodnutím, žádné řízení neprobíhá), to se děje např. při rozvodu rodičů, tedy dnes běžná záležitost.

Ale jó. Já jsem chtěl jen říci, že ustanovení kolizního opatrovníka, není nic výjimečného a ani to není na HODNĚ dlouhé lokty. A aby soud jednal, tak musí dostat nějaký podnět, to je samozřejmé.

Mno tak pokud rodice jednaji ve schode a dite je proti. Je to hodne nestandardni situace. A pokud by to vypadalo na takove spory ze kterych kouka soudy, tak to rodice mohou vyresit uplne jinak. Proste prestanou diteti platit na stavebko a zaskrti mu penezovod. Bude-li se k nim chovat i nadale spatne, budou ho moct skrtnout ze zaveti a penize, ktere diteti darovlali vytahnout soudni cestou jako spetvzeti daru. Ale to uz musi byt hodne moc porouchane vztahy v rodine.

Toto je v krátké době zde již třetí článek (31.3. a 10.2. který měl 167 příspěvků),takže bych si dovolil shrnout:
1) účet a peníze na něm patří dítěti (obecně patří tomu na čí je jméno event. r.č.)
2) každá úložka je dar
3) peníze můžu využít ve prospěch dítěte, ovšem se souhlasem opatrovnického soudu (je-li dítě zletilé, tak si s nimi může samozřejmě dělat, co chce samo)
4) v případě, že se dítě chová k rodiči (obecně obdarovaný k dárci) v rozporu s dobrými mravy, může se rodič domáhat vrácení daru, ovšem soudní cestou

opět doklad nesmyslnosti stavebního spoření na dětská rč. stát to stojí těžké peníze a ve většině případů nejsou vynaloženy na bydlení. z mého pohledu by stavebka měla být čerpána jen a pouze na bydlení, pak by měl stát přispívat v původní uzákoněné výši. všechny ostatní případy jsou jen obohacení na úkor státu díky nefunkčnosti předchozích vlád a státní správy.

Kdyby byla "stavebka" vylucne vyuzivana jen pro koupi nebo rekonstrukci bydleni, musela by byt podstatne drazsi. Prave "sporici-zhodnocovaci" dodavaji relativne levne penize, ktere pak sporitelny pujcuji.

Ano, relativně levné ... Stavební spořitelny půjčují za podmínek, které se moc neliší od nedotovaných subjektů na finančním trhu, ale zato při uváděném poměru 6 spořících na jednoho půjčujícího dotoval stát tento systém ve své době až 27.000 Kč ročně (6x 4.500) při průměrné výši úvěru někde okolo 0,5M (?). I po všech změnách bude tento úvěr "dotován" 12.000 Kč ročně z veřejných zdrojů ...

Chtěl bych otazku postavit trochu jinak.Budiš penize jsou od dítěte.Dovrší 18 let vypoví SS a bude met na svém učtu např.300 000kč.
A vesele studuje rodiče mají povinnost živit v připadě studyjí do 26 let.

Trochu odbočím.Nikdy jsem nebyl na pracaku ani na socialce ,ale z doslechu vim že tam zjištujou majetkové poměry zadatele pokud zjisti ze ma na učtech v bance penize při kontrole domacnosti nadstandartni výbavu soc.příspěvek sniži nebo uplně zamitnou.

Tak že když to zhrnu ditě přestanu živit však dostalo jednorazovou částku jsou na to dukazy ve SS.Nevím kolik je živ.minimum ,dejme tomu 7000 takže častka 300 000 mu musí vystačit na 3,5 roku.Co bude po tom budeme řešit pak.

Co pak uděla mlady chytry take mě da k soudu a zase ho vyhraje.Bude si užívat studenského života a ja ho budu muset dál podporovat ??

Popisuji extrémní situaci ,v normálně fungujici rodině k tomu asi nikdy nedojde.

Nejdříve malé upřesnění věková hranice vyživovací povinnosti není (26 let je pro sociální dávky). Jinak platí, že každý člen domácnosti je povinen se přiměřeně podílet na jejím provozu (a to nemusí být jen peníze), takže má-li zletilé dítě majetek (vydělávává, dědilo nebo v našem případě dostalo dar) není od věci od něj požadovat příspěvek na domácnost, v mnoha rodinách to tak funguje a obecně platí, když se nedohodnete, rozhodne soud. A vyživovací povinnost je vzájemná, tedy i dětí k rodičům a někdy to tak holt dopadá, že se i příslušníci rodiny vzájemně dávají k soudu.

Děti u nás živí stát a je jedno komu patřej. Dostáváš přídavky, slevu na dani, tak bys to měl předat dítěti když ho neživíš.

nevií co je pod pojmem detske pridavky to snad uz skoncilo kdysi pred 10 roky.ulevu na dani to ano

http://www.finance.cz/zpravy/finance/282760-kdy-mate-narok-na-pridavky-na-deti-/

Z celé diskuse jasně vyplývá, že nejlepší je děti nemít.
Lepší je pořídit si kočku nebo tamagoči.

Zásadní problém je v tom, že smlouvu zrušili předčasně. I z článku vyplývá a jako zákonný zástupce máte pravomoc při naplnění sml. resp. docílení podmínek pro výplatu sml. o SS ukonči a peníze dále spravovat s tím, že tato částka je v majetku zatím nezletilého dítěte. To po dovršení dospělosti může částku nárokovat a pokud se tomu chcete vyhnout, tak musíme pro investice v "rodinný" prospěch s jistotou právní nanapadnutelnosti mít pro to rozhodnutí/souhlas soudu, případně darovací sml. od dítěte :-).... Nechávat peníze ležet při naplněné smlouvě o SS je riziko, protože vás zase dítko může žalovat za to, že jste se nechovali jako řádný hospodář při správě jeho majetku v době jeho nezletilosti :-)

Jsem v poněkud nelehké situaci. Rodiče založili spoření, vypověděli (to mi bylo15 let), otec si koupil počítač, další spoření, peníze opět na účet otce (18 let věku). Poté se otec rozvede a odstěhuje a rodinu nechá topit se v dluzích (úvěry na rekonstrukci domu) + se domáhá 1/2 proinvestovaných peněz do nemovitosti matky....

A teď otázka pro vás. Mám žalovat otce (s přihlédnutím k SJM) o polovinu naspořených peněz? Mám velké morální dilema, protože přece jen je to otec, ale na druhou stranu se určitým dílem podílím na splácení úvěrů které si vymyslel (s opodstatněním matce že musíme renovovat a rekonstruovat dům, a že má dost velkou výplatu na splácení) a navíc pomáhám živit sourozence.

Ať je to jak chce, je na tom smutné to, že s tím dojdou deti až k soudu. Taky spořím synovi a taky přemýšlim, že vypovím smlouvu a investujeme těch pár tisíc do bytu. A to jsem taky myslela jak mu naspořím až bude plnoletý, ale když to vidím je problematické v dnešní době dávat blbých 500kč měsíčně aby za pár let měl pár tisíc, které budou mít hodně malou hodnotu...\vidím to již dnes začala jsem spořit v roce 2000 a to byli peníze jiné hodnoty a dnes? Takže si tu diskutujte dar či nedar, je to hlavně ostuda toho dítěte. Rodič se snaží, dává peníze ze svého a pak když je třeba rodič potřebuje "svoje peníze" a jemu je nedá tak ho dá k soudu. Bych mu rozbila hubu, protože výchova byla dobrá..A to je přesně ono dnešní děti, dostanou vše zadarmo...a pak to tak dopadá...Je mi 32let ale je mi z toho fakt všeho smutno...

To mám pěkný výhled, před 4 lety se mi narodila dcera a tak jsem jí i sobě založila SS protože mi to přišlo jako výhodné uložení peněz. Byla jsem v té době samoživitelka a dceru jsem měla a mám ve vlastní péči. Už byl pro mě šok když jsem se dozvěděla že pokud budu chtít po těch 5ti nebo 6letech (teď nevím přesně) zrušit tak musím mít souhlas i jejího otce se kterým nežijeme. No a teď se dozvím že budu muset ty peníze mít pořád stranou až je jednou po mě bude dcera třeba chtít, není to divné, koukám že je lepší dítěti nic nespořit, člověk si utrhuje od huby aby mohl dítěti zabezpečit příjemné bydlení a hezké dětství a ono by ho za to mělo žalovat?
Samozřejmě pokud jde o toho otce který to zrušil předčasně a nepoužil to pro rodinu, tak souhlasím že to není správné.
Tak jen doufám že bude dcera hodná a bude si vážit toho co pro ni děláme a nebude nás za to trestat!

Vážená, měla byste si přečíst svá práva a povinnosti rodiče, definované v zákoně, když je naprosto neznáte jako člověk, jak píšete. Neslyšel jsem ještě v životě o soudním případu, kde by někdo někoho chtěl trestat za dobro. Vy ano?
Víte alespoň to nejmenší minimum, že k soudu chodí jen lidé, kteří se nedokáží dohodnout do dobrém a alespoň jeden z nich odmítá respektovat práva druhého, ať je to kdokoliv? Pokud ne, tak se prosím vraťte a zopakujte učivo ZŠ. Ovšem, pokud nejste vlastník OP, tak se předem omlouvám.
Ale tak jako tak přeji Vaší dceři, aby v životě nebyla poslušná holčička žádnému zlu proti ní, jinak tu budeme mít jen dalšího neurotickýho občana.

že určitý mužský kopou po rozvodu do ženy, kterou tak strašně milovali, že museli potvrdit tak velkou lásku početím nového člověka, že kopou pak i do všech jejich společných dětí, stvořených jen z nich dvou a svobodným rozhodnutím, tudíž by bez nich jejich děti neexistovaly a nemusely se proto děti doprošovat svých nebo i cizích rodičů o právo na svůj život, budiž, na to už jsme docela zvyklý, že tyto typy jsou naprosto nesvéprávný a být protistranou nechal bych je spíš zbavit svéprávnosti, než se dohadovat s nimi o právech a povinnostech, protože s nezodpovědným člověkem se vůbec těžko žije. Ale že i ženy, které mají "ještě dobrý" vztah se svými dětmi a už trpěj předem sebelítostí, co si to dítě může dovolit a žádat po nich právo na život a žádat svéprávnost svých rodičů??? Teda s rodiči, kteří chtěj jenom brát svá práva, ale odmítají své povinnosti a ještě se cítí dotčeni, s takovými bych zametl hned a pěkně pod koberec.

a tedy místo pomoci mu v dospělosti předáte jen váš dluh do začátku jeho života, máte opravdu tak čisté svědomí rodiče ochranitele a podporovatele?
Něco vám všem co chcete okrádat své děti řeknu. Mám matku, která naprosto nerespektuje žádná práva druhých a je fuk o koho jde, ale tato matka všem svým dětem od jejich narození spořila 100 Kč měsíčně, aby měli v 18 letech něco do začátku života, když ona ví předem, že milionářem nebude, tudíž nebude moct v dospělosti dětí každé zajistit jen z výplaty. Celková částka přesto byla směšná, max. na koupi pračky a TV, ale přesto jaká je jinak egoistka, nikdo z jejích dětí jí nikdy nezažaloval, jednoduše proto, že nebylo proč. Všichni jsme věděli, že udělala to nejlepší co mohla a tímhle nápadem nám dala ještě mnohem víc. Tak jsem se jí teď zeptal, jestli ji někdy alespoň 1x za celých 18 let spoření, napadlo, že by si chtěla něco z toho vzít. Vážení a představte si, člověka, který snad nemůže konkurenci v egoismu, to ani jedenkrát nenapadlo! A to dokonce ani, když měla fin. krizi během tý doby. Kdo jste tedy potom vy?