Stavební spoření zdražilo

Stavební spořitelny zvedly poplatky, a to v míře, která se jen tak nevidí. Desítky, někdy až stovky korun navíc zaplatí klient ročně za vedení účtu. Kvůli tomuto opatření, které se klientů dotkne jen a jen negativně, se stavební spoření stane méně výhodným nejen pro spořící klienty (kteří v poslední době doplácejí na snižování sazeb), ale i pro klienty, kteří uvažují o úvěru. Zvýšily se totiž roční poplatky jak za vedení klasického účtu, tak za vedení účtu úvěrového.

Klienti budou víc platit
Zvyšování poplatků není nic nového – například na začátku loňského roku zvedla poplatky za vedení účtu Hypo stavební spořitelna ze 150 Kč na 180 Kč. S novými tarify, které uvedla na podzim loňského roku, se poplatek opět zvýšil – na 240 Kč.

Stavební spořitelna České spořitelny zase zvýšením poplatku z 200 Kč na 400 Kč potrestala klienty, kteří uzavřeli smlouvu před 30.6.2000. Tyto smlouvy totiž umožňovaly získat úrokový bonus ve výši 1 %, díky čemuž by se klienti dostali až na čtyřprocentní zisk. To by však v situaci všeobecného poklesu úrokových sazeb pro spořitelnu nebylo výhodné.

Od Nového roku však zhoršení podmínek pocítí téměř všichni klienti bez ohledu na to, u které jsou spořitelny a jak dlouho spoří. Nějakou zvláštní náhodou totiž zdražily všechny spořitelny najednou.

*) vyšší cena platí pro staré tarify
**) vedení účtu pro mladé klienty v tarifu Budoucnost je zdarma
***) vyšší cena platí pro staré tarify

Jak se můžete sami přesvědčit, zdražení není nijak bezvýznamné, ačkoliv mnozí nad těmi řádově desetikorunami možná mávnou rukou. Všem klientům bez rozdílu zdražila ČMSS (Liška) o 90 Kč, tj. o 45 %, dále VSS KB (Modrá pyramida) o 60 Kč, tj. o 33 % a Wuestenrot Sts o 40 Kč, tj. o 22,2 %.

Raiffeisen Sts (Specialista) sice ponechala bez poplatku tarif Budoucnost určený pro mladé klienty, ale u ostatních tarifů požaduje o 80 Kč, tj. o 40 %.

SSČS (Buřinka), jak již bylo řečeno, zdražila již dříve o 200 Kč, tj. o 100 %, ale jen pro klienty se smlouvami do 30.6.2000. Nově však toto zdražení rozšířila na všechny smlouvy, které běží na úrokovou sazbu vyšší než aktuální 2 %, tedy na všechny, které byly uzavřeny do 1.12.2002. Na druhou stranu, SSČS je jediná spořitelna, která nechává na původní výši poplatek za vedení úvěru.

Hypo stavební spořitelna již tradičně výši poplatků vévodí. Nejinak je tomu i při tomto zvyšování – klientům se starými smlouvami se vedení účtů prodraží o 120 Kč, tj. o 50 %, čímž se dostanou na docela nepochopitelných 360 Kč.

Jak je to možné?
Ptáte-li se, zda na podobné jednání mají spořitelny právo, pak vězte, že mají. Stavební spořitelny mají sice omezené možnosti, co se týká úrokových sazeb (jednak je nemohou měnit zpětně, protože jsou součástí Všeobecných obchodních podmínek, jednak je mohou nastavit pouze v úrokovém rozpětí, kdy úroky z úvěrů jsou maximálně o 3 % vyšší než úroky z vkladů), ovšem co se sazebníku týká, tam mají téměř naprostou volnost.

Ptáte-li se, zda má tento krok nějaké opodstatnění, pak je odpověď opět kladná. Jedná se o jednoduchou kličku právě s ohledem na výše zmíněná omezení. Jelikož stavební spořitelny musí garantovat konstantní výši úrokové sazby z doby uzavření smlouvy, ale zároveň nechtějí, aby na tuto povinnost doplácely, využívají možnosti zvýšení poplatků ke kompenzaci ztrát.

Jestliže spořitelna klientovi nemůže snížit úrokovou sazbu třeba o 1 %, udělá pověstný úkrok stranou a zvýší mu poplatek o 200 Kč. Těchto 200 Kč do jisté míry kompenzuje ztrátu z toho, že vám spořitelna nemohla snížit úrokovou sazbu o 1 %. Jednoprocentní zisk z obvyklých 18.000 Kč (pokud byste je vložili na začátku roku) totiž činí jen 180 Kč. Někteří klienti spoří ještě méně a spořitelna na nich tudíž získá ještě více (tato úvaha platí pro všechny roky spoření, ovšem jen pro tu část vkladů, která na účtu leží jeden rok).

V průměru to pro spořitelnu může být „nula od nuly“, ale to už asi ví jenom sama spořitelna. Pro klienty je to však jednoznačná známka toho, co mohou od „svých“ stavebních spořitelen čekat.

V každém případě se nejedná o zvýšení poplatků, které by nějakým způsobem souviselo se zkvalitňováním služeb nebo se zvýšením administrativní náročnosti stavebního spoření. Velké změny v této oblasti klienti totiž nepocítí.

V konečném důsledku se tak dostáváme do situace, kdy jsou nabídky jednotlivých spořitelen co do ziskovosti prakticky totožné. Protože to, co nám spořitelna dá navíc na úrocích, vezme si zpátky na poplatcích nebo naopak.

Není divu, že se objevuje názor, že stavební spořitelny jen těží ze štědré státní podpory celého systému, aniž by do něj samy příliš mnoho vkládaly. Přitom jen díky ní je stavební spoření i nadále velmi výhodé.

Pozn.(16.1.2002): Přečtěte si vyjádření staveních spořitelen ke změně sazebníku. Spořitelny, které v textu nejsou uvedené, svá vyjádření nedodaly, pokud tak učiní, připojíme je dodatečně.