Stavební spoření? Zbourat!

Jedna z nejoblíbenějších sociálních dávek v naší ekonomice zřejmě v blízké budoucnosti přestane být natolik štědrou, jak jsme byli zvyklí. Státní příspěvek na stavební spoření, který stát připisoval všem, kteří se tvářili, že by snad eventuelně mohli v budoucnu investovat do bydlení, se výrazně sníží.

Vklady se nezmění
Zatímco nyní se poskytuje do 25 % z ročně vložené částky v maximální výši 4500 Kč, podle nového návrhu ministra financí by se měla poskytovat pouze do 10 % ročního vkladu v maximální výši 22500 Kč. Optimální měsíční vklad by se tedy zvýšil ze současných 1500 Kč měsíčně na 1875 Kč.

Ačkoliv by tedy mohla na jedné straně klesnout obliba stavebního spoření, neboť by se snížil jeho výnos (jenom v prvním roce o více než polovinu), na druhé straně by mohli zůstávající klienti spořit vyšší částky, neboť by to pro ně bylo výhodnější.

Jelikož by i po plošném snížení příspěvků představovalo stavební spoření relativně výnosný produkt, je velmi pravděpodobné, že by se výše vkladů ve stavebních spořitelnách nijak dramaticky nezměnila. Naopak lze předpokládat, že by relativním znevýhodněním stavebního spoření vzrostl zájem o další státem zvýhodňované produkty, jako je penzijní připojištění nebo životní pojištění.

Sedm let
Další nově navrhovanou změnou v systému stavebního spoření je prodloužení spořícího cyklu ze současných pěti na nových sedm let. Toto by sice mohlo ovlivnit vyšší účelnost vložených prostředků, na druhé straně ale vyšší účelnost lze jistě zajistit i jiným způsobem než prodloužením spořícího cyklu.

V současnosti slouží stavební spoření jako výhodný spořící produkt. Při prodloužení cyklu zřejmě bude sloužit jako slušný termínovaný vklad i nadále. Ti, kteří budou chtít bydlet, si počkají ještě déle. Ti, kteří chtějí dlouhodobě výhodně spořit, budou spořit i tak.

V rámci plánovaných opatření by měly být státní příspěvky vypláceny až po ukončení spoření. V praxi by to tedy znamenalo, že by stát uvolnil výdaje na platbu příspěvků o sedm let později, čímž by ve skutečnosti pouze odkládal současné výdaje na budoucí období. Je otázkou, zda ministerstvo financí bude na tyto budoucí výdaje vztahující se k současným příjmům tvořit rezervu.

Oddálením vyplácení příspěvku by stavebně spořící klienti zřejmě přišli i o úrokový výnos z prostředků státního příspěvku. Ten by sice nebyl nijak obrovský, ale byl by. A o úrokových výnosech přeci bankovní produkty jsou, že?

Děti, zůstaňte doma!
Dalším kasovním trhákem návrhu je zrušení vyplácení státního příspěvku na ty smlouvy, které byly uzavřeny pro děti do 15 let. Ministr zřejmě předpokládá, že 22letý člověk nemá právo mít alespoň částečné spoření na bydlení (ačkoliv ze stavebního spoření dosáhnout na vlastní bydlení chce opravdu silnou vůli).

V neposlední řadě by mělo být zrušeno stávající osvobození od daně z úroků z vkladů. Zjednodušeně řečeno, vše co je možné trochu zkomplikovat, tak zkomplikováno bylo. Naštěstí se zatím jedná pouze o návrh a měl by platit (kdyby prošel) až od roku 2004.

Staré smlouvy
Otázkou ovšem stále zůstává, jaký dopad by toto opatření mělo na stávající smlouvy o stavebním spoření. Je dost pravděpodobné, že prakticky žádný. To ať ale posoudí právníci. Pak by také mohla v prosinci příštího roku propuknout mánie, kdy každý, kdo alespoň trochu může, by zařizoval na poslední chvíli poslední smlouvy stavebního spoření za stávajících podmínek.

Je trochu zarážející, že návrh na změny v podpoře stavebního spoření počítá opět s plošným vyplácením příspěvků. Leckdo by totiž mohl očekávat, že dojde k pokusu současný systém alespoň částečně narovnat a začít konečně zvýhodňovat ty, kteří chtějí použít stavební spoření na bydlení. Zatím to ale vypadá, že stavební spoření i nadále zůstane lépe zhodnoceným termínovaným vkladem.