Spočítejte si...

Zavřít

Stavební spoření: snižování úroků v Čechách

Stavební spořitelny dál pokračují ve snižování úrokových sazeb. Postupně ruší zvýhodnění klientů, kteří si neberou úvěr, končí se spořícími tarify a zároveň mobilizují síly na druhou polovinu roku, aby přilákaly co nejvíce klientů ještě před přijetím nového zákona o stavebním spoření.

Seriál postupného snižování úrokových sazeb produktů stavebních spořitelen podle očekávání pokračuje – úročení vkladů je stále méně výhodné, zato úvěry jsou o to levnější. Každá stavební spořitelna přitom při úpravách své nabídky volí jinou taktiku a jinou mediální prezentaci. O čem tento rozdíl ve způsobu marketingové komunikace s klienty vypovídá?

Když dva dělají totéž…
Poslední změnou, která se v nejbližší době chystá, má být zrušení spořícího tarifu Profit Modré pyramidy (VSS KB) k 31. 7. 2003. Krok celkem pochopitelný a očekávaný už ve chvíli, kdy spořitelna 1. dubna zavedla svůj úvěrový tarif Kredit.

Zástupci stavební spořitelny svůj záměr oznámili dlouho dopředu a „osudové datum“ se dokonce objevilo i v tiskové zprávě. Stavební spořitelna viditelně vsadila na to, že nové klienty toužící po vysokých úrocích ze spoření (3 %) přiláká na oprávněný strach ve stylu „teď, nebo nikdy“.

Kroky Modré pyramidy s několikaměsíčním zpožděním téměř kopírují chování Lišky (ČMSS). Ta nejprve 1. listopadu loňského roku rozšířila svou nabídku o úvěrový tarif, aby ji pak zase 10. dubna zúžila odebráním spořícího tarifu. Obě spořitelny tedy jen čtyři měsíce nabízely (či nabízejí) spořící tarif současně s úvěrovým.

V čem se jejich postup liší, je informovanost klienta. Zatímco Modrá pyramida využívá chystané změny k lákání klientů, Liška zrušení spořícího tarifu oznámila až poté, co k němu došlo (informaci popírala až do poslední chvíle). Klienti tedy nebyli připraveni a nemohli včas zareagovat.

Liška jako největší spořitelna si zřejmě může dovolit ten luxus zříci se většího počtu klientů, kteří by ji zatížili povinností vyplácet jim vysoký úrok. Potenciální zájemce však jistě zaskočila, zvlášť takové, co zvažovali uzavření smlouvy delší dobu a najednou se museli vyrovnat s jinou nabídkou. Zato Modrá pyramida o svých změnách zpravidla informuje s měsíčním předstihem. Asi má víc důvodů být ráda za každého klienta, hraje proto s otevřenějšími kartami.

Nejasné informace
A jak se svými klienty komunikují ostatní spořitelny? Když 1. prosince 2002 měnila své sazby Buřinka (SSČS), v tiskové zprávě, zdůraznila jen „polovinu změny“. Snížení úrokových sazeb úvěrů na 4,75 % bylo vpravdě „historické“, zatímco úroky se vlastně nesnižovaly, jen začala být „garantována“ nižší sazba.

Wuestenrot stavební spořitelna zase vsadila na podobnou taktiku jako Modrá pyramida, jenže to udělala neoficiálně. Všichni prodejci přesvědčovali masy klientů o tom, že vyšší úrokové sazby budou platit jen do 31. března, ovšem vedení spořitelny spolu se svým tiskovým oddělením se k případným změnám odmítalo vyjádřit. Přitom když jsme zavolali na jednu pražskou pobočku, bylo nám řečeno, že sazby se k 1. dubnu sníží a že tedy na levnější úvěry máme počkat až po tomto datu.

Na pobočce se tím dopustili jistého matení klienta, protože ke změně sazeb sice došlo, ale až o měsíc později (ostatně přesně takový scénář jsme na těchto stránkách v březnu předpovídali). Byla to jednoduchá taktika vytváření pocitu budoucího nedostatku, tedy stresové situace, v níž se klient nechá snáze „ulovit“.

Také v tomto případě můžeme najít inspiraci z dřívějších dob – přesně tímto způsobem (postupným oddalováním momentu zrušení výhod) postupovala Hypo stavební spořitelna v druhé polovině roku 2001.

Naopak Raiffeisen stavební spořitelna příliš humbuku kolem změny svých úrokových sazeb nenadělá. Její informační strategie je v tomto ohledu (ostatně i v jiných směrech) spíše nenápadná a omezí se na prosté konstatování faktu – 1. června jsme zrušili úrokové zvýhodnění spořících klientů.

Kde mají nejlepší úroky?
Většina spořitelen má nastavenou základní sazbu vkladů 2 % a sazbu úvěrů těsně pod 5 %. Poplatky mají také podobné, takže lze říci, že v obecných parametrech se jejich nabídky v zásadě neliší, a proto se nemusíte příliš bát, že při výběru sáhnete nějak tragicky vedle.

Spíš byste se neměli nechat nachytat na supervýhodné nabídky, které sice znějí přímo úžasně, ale v realitě pro jejich získání musíte splnit ne vždy jednoduché podmínky. Proto je dobré s rezervou přistupovat třeba k nabídce Modré pyramidy. Ta sice nabízí úrokovou sazbu úvěrů „už od 3 %“, ovšem buďte si jisti, že se k ní za pět let spoření nedopracujete. Naopak budete muset spořit zhruba sedm let, abyste na úvěr s takto nízkou sazbou dosáhli.

Podobně Hypo stavební spořitelna nabízí „až 4%“ úročení vkladů. Ovšem opět je zde podmínka, která z „nejvýhodnější nabídky na trhu“ rázem udělá střízlivější záležitost. Předně, Hypo Sts má nejdražší poplatek za uzavření smlouvy (1,2 % nebo 1,8 % z cílové částky proti 1 % u konkurence). Navíc k tomu, abyste dostali 1% úrokový bonus na konci spoření (tedy navíc k standardní sazbě 1 % nebo 2 %), musíte zvolit vyšší poplatek 1,8 % (zaplatíte tedy na začátku o 0,6 % více, abyste za několik let dostali o 1 % více). Ale ani to nestačí, abyste dostali reklamní 4 %, protože k tomu potřebujete spořit zhruba sedm let.

A tak není od věci rozhodovat se ještě podle jiných faktorů, než jsou úrokové sazby, popřípadě poplatky. U spoření na nich tolik nezáleží (tam zkrátka po pěti letech můžete smlouvu kdykoliv zrušit a spořitelna vám do předem známého počtu dnů úspory vyplatí), ale chcete-li úvěr, můžete si výběrem správné spořitelny ušetřit mnoho starostí.

V takovém případě je dobré obrátit pozornost na údaje, jako jsou podmínky přidělení úvěru (výpočet hodnotícího čísla má každá spořitelna ve svých obchodních podmínkách) nebo podmínky pro zajištění úvěru (čím vyšší hranice pro nutnost ručení, tím lépe). Ovšem klíčové jsou zkušenosti jednotlivých klientů: protože jen od nich se dozvíte, jestli úvěr dostali po dvou týdnech nebo třeba až po roce (ano, i to se stává) od chvíle, kdy o něj požádali.

Jaké máte zkušenosti vy?

Anketa

Proč máte stavební spoření?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 6. 2003 20:17