Spočítejte si...

Zavřít

Stavební spoření se otřese v základech, připravte se včas

Stavební spoření je jen pro střední vrstvy a bohaté, říkají ekonomové a chějí změnu podmínek. Stavební spořitelny naproti tomu říkají, že další regulace nás posune o desetiletí zpět.

Stavební spoření tvoří nosný pilíř v nové výstavbě nových bytů a rodinných domů. S pomocí úvěrů od stavebních spořitelen bylo po roce 1993 vystavěno téměř 250 000 bytů nebo rodinných domů, což představuje téměř polovinu ze všech více než 512 000 dokončených bytů. Psali jsme: Stavební spoření se opět mění. S čím můžete počítat?

Konkurence v podobě komerčních bank

Nejvíce, co by mohlo současné stavební spořitelny ohrozit, je novela zákona, která by umožnila na tento trh vstoupit komerčním bankám. Banky by mohly nabídnout nejspíše lepší a atraktivnější produkty pro běžné vkladatele. K nim by mohl vkladatel čerpat státní podporu. K tomuto plánu,  který je podporován jak ministerstvem financí, tak Českou národní bankou, se stavební spořitelny pochopitelně staví velmi kriticky.

Tiskový mluvčí Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) Rostislav Trávniček silně kritizuje nerovnoměrné podmínky, které budou mít stavební spořitelny. Stavební spoření je velmi silně regulováno. Nechceme a ani nemůžeme hazardovat s penězi našich střadatelů, poukazuje na nerovné podmínky stavebních spořitelen oproti univerzálním bankám. Místopředseda představenstva Manfred Koller z ČMSS uvedl, že by se naše země stala jedinou, která  by neměla systém stavebního spoření  uzavřený a regulovaný. Koller také řekl, že založit stavební spořitelnu může v podstatě každý. To potvrzuje i Trávníček:  „Téměř všechny banky mají svoji stavební spořitelnu a systému stavebního spoření se aktivně účastní. Změně podmínek proto nerozumíme.“

Opačný názor však sdílí Radek Urban z ministerstva financí. Nerovné podmínky údajně nebudou, protože bude stavebním spořitelnám umožněno, aby se transformovaly do klasických komerčních bank. Bude to ale nejspíše  zdlouhavý a kapitálově náročný proces, který by pro řadu stavebních spořitelen nemusel být únosný. Více: Ušetřené miliardy na stavebním spoření vláda draze zaplatí

Postupné snižování podpory až k jejímu zrušení

Po snížení příspěvku z 3000 korun na současných 2000 Kč hrozí stavebnímu spoření, že příspěvky znovu poklesnou a časem možná dojde k úplnému zrušení této podpory. Plné zrušení podpory například doporučuje fiskální studie institutu pro demokracie a svobodu (Idea), kterou vytvořil ekonom Jan Švejnar, Libor Dušek a Libor Semerák. Podle nich využívají systém stavebního spoření převážně vysokopříjmové skupiny obyvatelstva.  Jedná se o dotaci pro střední a bohatší vrstvy – využívá ji okolo 70 % domácností s příjmy mezi 30 až 70 tisíci Kč měsíčně, ale jen 17 procent lidí s nejnižšími příjmy.

Autoři jsou skeptičtí k argumentům spořitelen, že to jsou ony, kdo učí Čechy spořit. Dle našeho odhadu minimálně 44 % podpor jde domácnostem, které by i bez nich měly stejnou výši úspor, a maximálně 29 % podpor směřuje k domácnostem, které díky nim spoří skutečně více, píše se ve studii. Autoři také uvedli, že stavební spoření nejen, že neodbourává nerovnosti mezi chudými a bohatými a neumožňuje těm nízkopříjmovým vyřešit si svojí bytovou situaci, ale dokonce také zvyšuje nerovnost v chudší polovině domácnosti. Postupně zrušit podporu na stavební spoření je podle nich žádoucí.

Nejsou to však jenom ekonomové. Proti stavebnímu spoření je vysazen i ministr financí Miroslav Kalousek. Ten v dubnu minulého roku uvažoval o úplném zrušení stavebního spoření. Pro Český rozhlas se vyjádřil:  Já jsem to navrhoval už při koaliční dohodě, ale tam to skončilo na půl cesty, kdy koaliční partneři úplně souhlasili s návrhem.

Se zrušením stavebního spoření tehdy nesouhlasily Věci veřejné. Tato strana však ve svém prvním programu měla úplné zrušení stavebního spoření, které poté změnila na „částečně zrušení stavebního spoření“. Lze tak očekávat, že pozice Věci veřejných se může časem změnit.

Tomu může nahrávat i eskalující se dluhová krize v eurozóně, která se už nejspíše propadla do recese. Země eurozóny jsou našimi nejvýznamnějšími obchodními partnery, krize v těchto zemích má pro naši ekonomiku neblahý vliv. Ekonomický růst pro tento rok se několikrát revidoval a zdá se, že tento rok žádný růst hrubého domácího produktu nezaznamenáme. To je negativní zpráva pro plánování příjmu našeho státního rozpočtu zvláště v situaci, kdy mandatorní výdaje každoročně narůstají. Ani v roce 2013 se nečeká nějaké výrazné zlepšení situace. Zrušení podpory stavebního spoření by proto mohlo představovat krok, jak rychle získat peníze do státního rozpočtu. 

Podle tiskového mluvčího ministerstva financí Jakuba Haase se s tímto scénářem nepočítá. Sám Trávníček to potvrzuje: Podle informací, které máme v současné době, to není příliš reálné. V roce 2010 vynaložil stát na podporu stavebního spoření 11 miliard korun. Podpora státu však dlouhodobě klesá a je velmi pravděpodobné, že tento trend bude nadále pokračovat. Pokud bude podpora stavebního spoření za 10–15 let existovat, tak je pravděpodobné, že podpora bude nižší, než je ta současná (nebo reálná hodnota peněz bude někde jinde).

Objem poskytnutých úvěrů 2011
Spořitelna Úvěry objem (v mil. Kč) Meziroční změna (v pct) Celkem smluv (v tis.)
ČMSS 27.019 – 0,5 % 1920
SSČS 4250 – 25 % 1096
Modrá pyramida 7785 – 14 % 718
Raiffeisen 6532 – 38 % 756
Wüstenrot 2470 – 58 % 455
Celkem 48.056 – 17,5 % 4945

Spekuluje se také nad tím, že peníze ze stavebního spoření bude možné využít ke studiu nebo jako úspory na stáří. Tím by však podle kritiků byla zpochybněna hlavní funkce stavebního spoření spočívající v nákupu nebo rekonstrukci nemovitosti. Také by se zatraktivnilo stavební spoření v očích spořících, čímž by stát musel na podpory tohoto druhu vynakládat více peněz.

Stavební spořitelny se budou muset změnit

Postupný pokles příspěvků stavebního spoření a vstup nových bankovních společností by mohl stavebním spořitelnám způsobit velké problémy. Banky by po vstupu na trh zahájily obrovské reklamní kampaně a nejspíše nabídly dumpingové podmínky pro přetažení co nejvíce klientů.

Zatím se situace zdá optimistická: spořitelny mají vysoký podíl vkladů oproti úvěrům a můžou se o ně v případě jakýchkoliv problému opřít. To se ale může velmi rychle změnit. Psali jsme: Může se stát stavební spoření součástí penzijní reformy?

Závěr

Stavební spořitelny si nejspíše budou muset zvyknout  jak na velkou nejistotu ohledně dalšího vývoje podpory tohoto spoření, tak na velmi pravděpodobný vstup bankovních společností na tento trh. Spořitelny by musely reagovat velice dynamicky – musely by částečně změnit svůj byznysmodel a zvyknout si na hubené časy. Je však otázkou, zdali jsou na to připravené. Další vývoj by tak měl každý bedlivě sledovat.

67 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 2. 2012 16:52