Spočítejte si...

Zavřít

Stavební spoření: lidé už opět spoří a berou si úvěry

Stavebko se vrací do rovnováhy a peníze ze systému už neodtékají. Pokud lidé jen spoří a peníze na bydlení nepoužijí, je také správně. Bez nich by stavebko fungovat nemohlo.

Úroky na spořicích účtech a termínovaných vkladech se propadají ke stále nicotnějším hodnotám. I to je jeden z důvodů, proč se spotřebitelé opět začínají obracet ke stavebnímu spoření.  Ze statistik Asociace českých stavebních spořitelen, které prezentovala na tiskové konferenci, vyplývá, že objem vkladů na stavebním spoření se začíná stabilizovat. Podle průzkumu, který si Asociace nechala zpracovat, je ve stavebním spoření uložena čtvrtina bankovních vkladů českých domácností.

Stavebku se daří i přes snížení podpory

Z průzkumu vyplynulo, že i přes snížení státní podpory Češi stavební spoření stále vnímají jako tradiční produkt, který je jim nejbližší, hned po spořicích účtech a termínovaných vkladech. 

Jaké finanční produkty Češi mají nejraději?
Autor: Asociace českých stavebních spořitelen

Jaké finanční produkty Češi mají nejraději?

Téměř čtvrtina respondentů průzkumu také stavebko považuje za vhodný produkt k zajištění na stáří. 

Jaký produkt je nejvhodnější k zajištění na stáří?
Autor: AČSS

Jaký produkt je nejvhodnější k zajištění na stáří?

Nejvíce Čechům na stavebním spoření vadí podmínka účelovosti vynaložení připsané státní podpory a dále poplatky stavebních spořitelen a délka vázací lhůty.

Co lidem nejvíce vadí na stavebním spoření?
Autor: AČSS

Co lidem nejvíce vadí na stavebním spoření?

Podle odhadů Asociace českých stavebních spořitelen  letošní rok skončí s 3,8 milióny smluv a celkovým objemem vkladů kolem 420 miliard. Znamená to, že se „stavebko“ zase vrací do sedla? 

Na to, jak si tento produkt vede a zda má šanci například v porovnání s konkurencí levných hypoték, jsme se zeptali po tiskové konferenci přímo Jiřího Šedivého, tajemníka a Vladimíra Staňury, předsedy Asociace českých stavebních spořitelen.

Vladimír Staňura a Jiří Šedivý na tiskové konferenci AČSS
Autor: Dalibor Chvátal

Vladimír Staňura (vlevo) a Jiří Šedivý na tiskové konferenci AČSS

M: Dá se říct, že stavební spoření opět zažívá boom či renesanci, nebo se pouze jedná o příliv skupiny lidí, kteří chtějí jen využívat výhody, které produkt přináší?

JŠ: Boom bych určitě neřekl, renesanci možná. Nejspíš je to ale reakce na to, že se v sektoru stavebního spoření trošku uklidnily podmínky. Objevuje se spousta bývalých klientů, kteří stavební spoření vypověděli a vyčkávali, než se vyjasní situace. Ti se teď začínají opět kvůli výhodám tohoto produktu vracet a uzavírat nové smlouvy.

M: Vidíte za obnovovanou oblibou stavebního spoření spíše to, že Češi tento produkt znají a jsou na něj zvyklí, nebo je to z jejich strany spíše kalkul, že přesně vědí, kolik jim stavební spoření nabídne zpět?

JŠ: Myslím, že obojí. Když se ještě trochu vrátím k předchozí otázce: ono posuzovat vývoj stavebního spoření na základě dvou až tříletých statistik nemá až zas takovou vypovídací hodnotu. Vázací cyklus smlouvy je nejméně šestiletý, takže bych zatím tolik závěrů nevyvozoval. 

Určitě jsou klienti, kteří si dobře spočítají, jaké mají produkty na trhu a využijí takový, který jim nabídne minimální riziko a docela dobrý výnos a státní podporu. Určitě ale existuje řada klientů, kteří si uzavřeli smlouvu o stavením spoření s tím, že budou po určitou dobu spořit a pak se uvidí. Část z nich peníze vybere a část spoří dál s tím, že když nastane doba, kdy potřebují řešit bydlení, mají finanční základ a mohou se rozhodnout, zda je pro ně vhodnější vzít si úvěr nebo stavební spoření kombinovat s hypotékou.

M: Takže máte signály, že je stále existuje významná část klientů, kteří používají stavební spoření nejen k úložkám, ale i jako řešení pro financování bydlení? 

JŠ: Asi nejpřesněji bych stavební spoření nazval životní rezervou. Je to instrument, přes který se dá spořit a pak použít podle svého uvážení. Většina lidí použije peníze na bydlení. To, že někteří je využijí jinak – často se označují za spekulanty – to nezastírám, ale i bez takových klientů by stavební spořitelny nemohly poskytovat úvěry. Ten systém díky tomu funguje z obou stran. 

M: Nahrává podle vás současná úroveň úrokových sazeb tomu, že se lidé obrací zpět ke stavebnímu spoření, nebo jde o přirozený vývoj ke konci roku?

JŠ: Já bych řekl, že přirozený vývoj ke konci roku teprve přijde. Ten motiv zajistit si za uplynulý rok státní podporu je nejsilnější až v prosinci. Když mluvím s klienty, tak často slýchám: porovnal jsem si různé možnosti na trhu a i když stavební spořitelny už nemají tak výhodou nabídku, zjistil jsem, že pořád nabízejí to nejlepší, co dokážu využívat. Takže zvýšení zájmu vidím spíš jako výsledek dlouhodobějšího vývoje.

M: Úroky úvěrů ze stavebního spoření jsou v porovnání se sazbami hypoték vysoké a nemusejí proto spotřebitele motivovat. Proč by si tedy měl vzít úvěr raději u stavební spořitelny?

VS: Nechceme stavební spoření úplně srovnávat s hypotečními úvěry. Pozice stavebního spoření jako úvěrového produktu leží někde mezi hypotékou a spotřebitelským úvěrem. Průměrná hypotéka se čerpá na částky kolem 1,78 mil. Kč, spotřebitelský úvěr kolem 50 000 Kč a stavební spoření kolem půl milionu, takže jde o typický produkt, pokud chcete investovat do modernizace svého bydlení. I z pohledu úrokových sazeb je sice stavební spoření nad hypotečními úvěry, ale hluboko pod těmi spotřebitelskými.  

Kromě toho historicky byly úrokové sazby stavebního spoření vždycky nižší než hypotéky. Sazby u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření se vyvíjí jako na houpačce. Když jsou levné hypotéky, je dražší úvěrovat stavebním spořením a naopak. Uvidíte, že jakmile úroky poporostou, situace se opět vyváží.

M: V minulosti se diskutovalo o možnosti, že by stavební spoření mohly prodávat také komerční banky. Jak to vypadá nyní?

VS: V současnosti se o tomto návrhu příliš nemluví. Osobně nepokládám tento návrh za šťastný. Rozprostírat stavební spoření mezi všechny banky podle mě nemá smysl, protože tento systém je zajímavý právě tím, že je uzavřený. Tedy všechny peníze, které klienti uloží ve stavebních spořitelnách, zase jdou na financování bydlení. 

Banky naproti tomu fungují na odlišných principech. Posbírané vklady rozdělí mezi hypotéky, spotřebitelské úvěry, korporátní byznys. Mise stavebního spoření je přitom o tom vzít uložené peníze a financovat další bydlení. To komerční banka neudělá. Otevření tohoto systému nedává smysl, protože pak poskytnutá státní podpora přijde vniveč. 

M: Odpůrci stavebního spoření často argumentují tím, že spousta lidí produkt využívá jen pro to, aby si zde naspořili a pak peníze vyberou.

VS: I takoví klienti jsou důležití pro stavební spoření, protože na jednoho klienta, který si vezme úvěr, já potřebuji čtyři až pět klientů, kteří spoří. 

Z průzkumu navíc vyplývá, že i když si někteří klienti úvěr nevezmou a ze systému po naspoření cílové částky vystoupí, tři čtvrtiny z nich peníze stejně použijí na bydlení.

Děkujeme vám za rozhovor.

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 11. 2014 19:35