Státy s orientací "nalevo" spoléhají na soukromé fondy, ostatní na dobrovolnost

Je současný důchodový systém udržitelný? Jak jsou na tom penzijní systémy jiných zemí? A nabízí skutečné řešení 2. pilíř penzijní reformy?

Slyšíme to snad ze všech stran. Ekonomové, analytici a především politici nás pravidelně straší, že současný důchodový systém dlouhodobě není udržitelný. Ohánějí se přitom nejrůznějšími statistickými a makroekonomickými daty: místo hospodářského růstu zaznamenáváme propad, nezaměstnanost roste, počet důchodců roste, zatímco porodnost nestačí k přirozené obnově populace.

Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka navíc deficit na důchodovém účtu roste: V roce 2011 byl deficit důchodového účtu přibližně 30 miliard korun. V letošním roce se bohužel předpokládá, že deficit důchodového účtu bude přibližně 40 miliard korun. To znamená, že pokud se zvýšením DPH vybere 25 miliard korun, tak to nebude stačit ani na pokrytí toho deficitu, uvedl začátkem roku Drábek.

Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank, dokonce nastiňuje scénář o tom, že v průběhu 20 let klesne průměrný důchod až na 20 % mzdy. Čtěte také: Pracující připravte se, budete brát důchod jen ve výši 20 % mzdy

A co současné důchody zachrání? Ekonomové ČSOB pokládají současný důchodový problém za natolik vážný, že narůstající deficity na důchodovém účtu by vyřešilo jen zvýšení sazby DPH na 30 %. Podle ekonomů banky je také třetí pilíř pro zaměstnance nejméně výhodný. V systému totiž odevzdají 3–4× více, než poté dostanou. Čtěte více: Důchodový účet míří ke krachu. DPH se bude muset zvýšit na 30 %

K tomu nám ještě lidé z institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) působícím při akademickém pracovišti CERGE-EI, tvrdí, že současný rozpočtový deficit je skutečně enormně vysoký – ani kdyby byla nulová nezaměstnanost, tak by to rozpočet nevyrovnalo, stejně jako důchodový účet a rozpočet by byl stále deficitní. Je situace opravdu tak špatná?


Autor: isifa.com

Dočkáme se klidného a šťastného stáří?

Jak jsme tedy na tom?

Analyzovat důchodový systém u nás však není možné, pokud se nepodíváme zároveň na to, jak jsou koncipovány systémy jinde v Evropě.

Vyplácené penze k průměrné mzdě a struktura penzí  v roce 2009 (v %)
Země Veřejné Mandatorní soukromé Dobrovolné příspěvkové Celkem
Německo 43 18,3 61,3
Česká republika 49,7 11,6 61,3
Dánsko 22,9 57,4 80,3
Řecko 95,7 95,7
Maďarsko 50,7 26,2 76,9
Irsko 34,2 40,8 75
Itálie 67,9 27,7 95,6
Nizozemsko 30,2 58,1 88,3
Norsko 51,9 7,4 12,8 72,1
Polsko 30 31,3 61,3
Slovensko 24 32,4 56,4
Španělsko 81,2 81,2
Švédsko 37,8 23,7 61,5
Spojené království 30,8 39,2 70
OECD 45,7 68,4

Zdroj: Bakalářská práce s názvem „Penzijní systém v České republice“ od Roberta Frantela

Sociální státy se spoléhají na soukromé fondy

Severské státy, které jsou pro řadu našich levicových ekonomů vzorem, mají vysoký podíl povinné, soukromé důchodové složky. V Dánsku, kde podle organizace Heritage Foundation je nejvyšší přerozdělování vůči hrubému domácímu produktu (stát spolkne nad 50 % HDP), odevzdají lidé většinu svých odvodů na budoucí důchody do soukromých fondů. Obdobné je to ve Švédsku, kde je však podíl nižší (23,2 %). Soukromá složka je také významná v Nizozemsku (58,1 %).

Zdá se tedy, že důchodová reforma, kdy dojde k vyvedení 3 % ze státního důchodového pojištění, s podmínkou dodání dalších 2 % vlastních příspěvků, není při evropském srovnání nic moc zásadního.

„Svobodné“ země spoléhají na dobrovolnost

Zajímavé je také podívat se na ekonomicky liberálnější země. Ve Velké Británii a Irsku se spoléhají především na dobrovolné příspěvky (u nás se jedná o dobrovolný 3. pilíř).

Irsko se díky své poměrně liberalizované ekonomice dokázalo rychle oklepat z krize. Nezaměstnanost nárazově vzrostla, došlo k prudkému poklesu cen nemovitostí a mezd. Země však znovu získala svou konkurenceschopnost a na rozdíl od Řecka nebo dalších jižních zemí. Problémy se však kumulují ve Velké Británii, kde vládní expanzivní měnová politika a fiskální výdaje (nejen kvůli Olympijským hrám) rozhodně ekonomice nepomohly tak, jak se očekávalo.

Dáme vám 500 Kč k penzijku. Bez hvězdičky

Uvažujete o penzijním připojištění a chcete využívat výhody stávajících smluv? Pak musíte uzavřít smlouvu do 30. listopadu 2012. Vysoké částky k tomu potřeba nejsou – stačí si spořit jen 100 Kč. Můžete také získat výsluhovou penzi, je však nutné zkontrolovat si, zdali je součástí penzijního plánu. Pomoci s volbou vám může i naše specializovaná stránka GarantovanáPenze. 

A kdo je na krizi nejvíce bit?

V zemích, kde státní pilíř dominuje a tvoří více než 60 % mzdy, se ukazuje, že tento systém je dlouhodobě neudržitelný. Vysoké odvody v případě Řecka, Španělska, Itálie (a také Portugalska) seberou pracovníkům značnou část vydělaných prostředků pomocí vysokých odvodů. Společně s utuženým pracovním zákoníkem se jedná o nechtěný recept na vysokou nezaměstnanost. Tip: Socialismus v Evropě vytváří ztracenou generaci 

Vulgarizace Bezděkovy reformy

Pokud se však podíváme na Bezděkovu reformu a její aplikaci a vznik 2. pilíře penzijní reformy, zdá se, že došlo k jejímu „zvulgarizování“. Ekonomové, kteří se Bezděkovy reformy účastnili si především slibovali snížení podílu 1. pilíře na důchodech a to formou snížení sociálního pojištění, které mělo poklesnout z 28 na 23 %. To koneckonců přiznal i v nedávném rozhovoru Jiří Rusnok, který je prezidentem Asociace penzijních fondů ČR. Odvody jsou totiž u zaměstnanců enormní:

Zaměstnavatel má pro vás vynahrazeno 33 500 Kč. Kolik z toho dostanete?

Odvody zaměstnavatele: 8500 Kč = 6250 Kč  (sociální pojištění) + 2250 Kč  (zdravotní pojištění) = 8500 Kč

Odvody zaměstnance: 5705 Kč = 1625 Kč  (sociální pojištění) + 1125 Kč (zdravotní pojištění) + 5025 Kč (záloha na daň) – 2070 Kč (sleva na dani)

Čistá mzda: 19 295 Kč = (33500 Kč – /8500 Kč – 5705 Kč/). Jen na sociálním pojištění odevzdal zaměstnanec ze své mzdy celkem 7875 Kč.

K tomu zaměstnanec dále zaplatí DPH ve snížené a základní sazbě a spotřební daně (benzin, alkohol, cigarety). Do výpočtu také nejsou zahrnuté nepřímé náklady (nutnost vést daňovou evidenci v případě malé firmy, náklady na dodržování zákoníků práce apod.) 

Bohužel systém penzijních fondů je nastaven tak, že nenabízí dostatečně garantované produkty. Obavy z 2. pilíře jsou tedy na místě – co když vlastník penzijní fond vytuneluje nebo prodělá veškeré peníze? Přitom u konzervativních produktů, kde by se penzijní fondy zaručovaly, že nepůjdou do ztráty, by se mohly nastavit obdobné podmínky jako u bankovních vkladů, které jsou pojištěné ze strany Fondu pojištění vkladů. Morální hazard by zde byl nižší než například v případě malých kampeliček. Čtěte více: Jsou úspory na spořicích účtech v ohrožení?

Hrozí u penzijních fondů jejich vytunelování? Koneckonců, obdobnou obavu můžeme mít i v případě bankovních vkladů. Zákony společně s dozorem České národní banky to naštěstí neumožňují a podobně by měl systém být nastaven i v případě penzijních fondů.

Není také jasné, jak bude u penzijních fondů vytvořena dodatečná konkurence. Proč by zde nemohly vstoupit i některé podílové fondy? Několik penzijních fondů znamená vytvoření oligopolu, – výsledkem budou jen vysoké poplatky a nedostatečný výběr pro účastníky.


Autor: frontlinegaming.org

ČSSD chce „zničit“ druhý pilíř penzijní reformy? Proč? Čtěte: Stínový ministr financí ČSSD: „2. pilíř penzijní reformy zrušíme“

Jaké je řešení?

Měli bychom tedy hledat dlouhodobé řešení, protože 1. pilíř ho dlouhodobě nenabízí. Pokud se budeme na něj stále z velké části spoléhat, pak se v budoucnu nevyhneme zvýšení daní, zvýšení odchodů do důchodu a snížení poměrů důchodů vůči průměrné mzdě.

Pokud má dojít k vytvoření 2. pilíře, nechť se dobré návrhy nevulgarizují a vede se o nich dostatečná diskuze. Řešením může být také posílení dobrovolného třetího pilíře po vzoru jiných zemí. A hlavně je potřeba si uvědomit, že zůstávat ve státním systému znamená zaručit nepříliš vysokou životní úroveň. Je proto nutné si také spořit a investovat dlouhodobě bez pomoci státu, i když při současné ekonomické situaci to není vůbec jednoduché.

Anketa

Jak si primárně spoříte na penzi?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 10. 2012 21:36
Zasílat nově přidané názory e-mailem