Kultura se musí uskromnit. Od státu dostane méně peněz

Reforma veřejných financí se dotkne i kultury. A to citelně. Návrh státního rozpočtu na rok 2008 krátí výdaje na kulturu a ministerstvo kvůli úsporám chystá transformaci příspěvkových organizací.

Vláda se ve svém prohlášení zavázala prosadit zvýšení podílu výdajů státního rozpočtu na podporu kultury postupně až na 1 % státního rozpočtu. A deklarovala také záměr podpořit vnímání nákladů na kulturu jako investice do společenského a hospodářského vývoje. Dodejme, že 1 % státního rozpočtu na kulturu se považuje v rámci Evropské unie za jakýsi standard, ke kterému se vztahuje rozpočtová politika jednotlivých zemí EU.

Faktem státního rozpočtu na rok 2008 je ovšem další krácení výdajů na kulturu. Příští rok by na kulturu mělo jít 6,7 miliardy Kč, což je 0,67 % státního rozpočtu. Oproti roku 2007 se jedná o zkrácení rozpočtu na kulturu o 1,2 miliardy korun. Ministr kultury však stále usiluje o navýšení rozpočtu na kulturu asi o 1 miliardu korun. Podle jeho slov vláda na argumenty o ekonomickém přínosu kultury slyší. Jednání o rozpočtu budou pokračovat příští týden.

Statistická odbočka

V publikaci Financování kultury z veřejných rozpočtů 2006 (vydává NIPOS, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu) najdeme kvalifikovaný odhad celkového počtu uživatelů veřejných služeb kultury: 65 – 70 miliónů. Jsou to návštěvníci knihoven, muzeí, galerií, divadel, památkových objektů, hvězdáren, produkcí v kulturních domech atd.

Odhaduje se, že v oblasti veřejných služeb kultury je v ČR asi 35 – 40 tisíc pracovních míst. (Průzkum zaměstnanosti v kultuře a sociálních podmínek zaměstnanců v této oblasti teprve probíhá.) Průměrný plat v kultuře se pohybuje mezi 12ti a 15ti tisíci korun hrubého. Odvody z mezd se odhadují na 2 miliardy korun. Na 2 miliardy se také odhadují daně ze závislé činnosti.

Publikace zdůrazňuje, že

  • peníze vložené do kultury jsou součástí běžných ekonomických procesů a
  • kulturní služby a aktivity tvoří podstatnou součást nabídky cestovního ruchu

Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu nominálně rostou, reálně (v poměru k celkovým výdajům veřejných rozpočtů) však stagnují.

Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu v poměru k HDP
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
HDP (v mld. Kč, zaokrouhleno) 2189,2 2352,2 2464,4 2577,1 2781,1 2970,3 3204,1
na kulturu (v mld. Kč, zaokrouhleno) 13,1 14,4 15,6 17,4 19,3 19,7 22,3
v % 0,59 0,61 0,63 0,67 0,69 0,66 0,69

Zdroj: Financování kultury z veřejných rozpočtů 2006, NIPOS/REGIS, ISBN 978–80–7068–208–1.

Odnesou to příspěvkové organizace

Pod hrozbou zkráceného rozpočtu na rok 2008 se v hledáčku ministra kultury Václava Jehličky a úředníků ministerstva ocitly příspěvkové organizace. Výdaje na příspěvkové organizace totiž tvoří výraznou část mandatorních výdajů ministerstva kultury.

Příspěvkových organizací ministerstva je přes třicet. Status příspěvkové organizace má například Národní památkový ústav, Národní muzeum a Národní divadlo, Husitské muzeum v Táboře nebo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi (poslední dvě jmenovaná byla v létě hojně medializována) nebo třeba Památník Terezín, Národní galerie v Praze a Moravská galerie v Brně, Národní knihovna, Národní filmový archiv, Institut umění – Divadelní ústav nebo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (tedy odborné instituce, které také v létě plnily stránky novin a debatovalo se o nich v televizi) nebo Státní opera Praha.

Koncem srpna zřídil ministr kultury pracovní tým, který má zpracovat koncepci transformace příspěvkových organizací zřizovaných ministerstvem kultury. Ovšem v neuvěřitelně krátkém časovém horizontu září a října 2007. Tým je složený jak ze zaměstnanců ministerstva, tak externistů. Ze známých osobností v týmu pracuje třeba Milan Knížák (ředitel Národní galerie, příspěvkové organizace), Tomáš Töpfer (soukromé Divadlo Na Fidlovačce), Michal Lukeš (ředitel Národního muzea, příspěvkové organizace), či Jan Mrzena (personální ředitel České televize).

Podle ministerstva je nutné ušetřit na mandatorních výdajích, aby zbývaly finance na tzv. živou kulturu. Konkrétně tedy především na grantový systém.

Kde brát peníze na kulturu?

V zahraničí je častým zdrojem financí na kulturu loterie. Finance z loterie plynou podle materiálu zpracovaného Institutem umění – Divadelním ústavem k panelové diskusi Stát pro umění 21. století do Kulturního fondu v Dánsku, příjmy z Národní loterie jsou významným zdrojem financování kultury v Řecku, příjmy z loterie jdou do kultury v Irsku, Velké Británii (Národní loterie) a Finsku. Zajímavostí je, že ve Finsku jde do kultury také část zisku z prodeje alkoholu.

V České republice sice byl zřízen Státní fond kultury České republiky. Finance, které rozděluje, jsou však minimální. Pro rok 2006 to bylo 10 410 tisíc Kč, pro rok 2005 rovných deset miliónů. Do fondu měly původně proudit peníze z posléze neúspěšné České lotynky.

Anketa

Myslíte si, že by měl stát dávat na kulturu minimálně 1 % státního rozpočtu?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 9. 2007 11:08