Spočítejte si...

Zavřít

MFČR: Stavební spoření by mohlo spořit na penzi. Ale musíte vložit celé úspory

Proč by banky měly mít pro poskytování stavebního spoření jiné podmínky než spořitelny? Jak by se spořilo se stavebkem na důchod? Na tyto a další otázky jsme se ptali zástupce ministerstva financí.

Stejně jako v pondělí je tématem i dnešního rozhovoru stavební spoření. Jak kroky minulé i budoucí obhájí Dušan HradilMinisterstva financí?

Ing. Dušan Hradil zástupce ředitelky odboru Finanční trhy I, vedoucí oddělení Analýzy finančního trhu, Ministerstvo financí ČR

Absolvent VŠE Praha, oboru Finance, a ročního studia na ekonomické fakultě Friedrich Alexander Universität Erlangen/Nürnberg. 

Několik let se věnoval problematice ochrany spotřebitele a regulace distribuce produktů a služeb na finančním trhu. Od října 2005 pracuje na Ministerstvu financí v sekci Finanční trh.

V současné době se zabývá zejména analýzami finančního trhu, dopadovými studiemi RIA a problematikou stavebního spoření. Na Ministerstvu financí má také na starosti aktivity v oblasti finančního vzdělávání. 

V oblasti stavebního spoření došlo k omezení výše státního příspěvku. Není žádným tajemstvím, že pan Kalousek by tuto formu podpory bydlení nejraději eliminoval ještě více. Můžete vysvětlit argumenty, proč nepodporovat vlastní bydlení formou stavebního spoření se státním příspěvkem?

Státní podpora u stavebního spoření zrušena nebyla a její úplné zrušení vláda ani Ministerstvo financí nenavrhuje. V loňském roce došlo pouze ke snížení její maximální výše na částku 2 tisíc korun ročně, tedy na úroveň, která celkové zhodnocení prostředků ve stavebním spoření udrží nad jinými srovnatelnými vkladovými produkty. 

Navíc pokud se podíváme k našim sousedům, zjistíme, že například slovenská vláda přispívá v přepočtu maximálně 1600 korun, v Rakousku bonifikace nepřesáhne tisícikorunu. Dokonce i v Německu je základní podpora stavebního spoření na poloviční úrovni než u nás. Němečtí občané sice mohou různé podpory kombinovat a získat od státu např. téměř 4 tisíce korun ročně při použití stavebního spoření jako zajištění na stáří. Ovšem pak musím dodat, že pokud sečteme státní podporu ve stavebním spoření, nový státní příspěvek ve III. penzijním pilíři (platný od ledna 2013), dostáváme částku téměř 5 tisíc korun, tedy o tisícovku více než v Německu. Takže za mne jasný závěr – státní podpora stavebního spoření u nás zůstává a je stále na relativně vysoké úrovni.

Pokud jde o podporu bydlení obecně, tak nelze mluvit jen o stavebním spoření, které je jen jednou ze součástí širšího vějíře státních opatření. Jen namátkou – daňová uznatelnost placených úroků z úvěru na financování bytových potřeb, několik programů Ministerstva pro místní rozvoj, vč. dnes často skloňované Zelené úsporám.

Čtěte více: Uvolnění prodeje stavebního spoření pro všechny banky nebude fungovat

Má ministerstvo financí v plánu do budoucna výši státního příspěvku ke stavebnímu spoření dále snižovat? 

Takový plán v tuto chvíli nemáme. 

Čtěte více: Stavební spoření se otřese v základech, připravte se včas

Například v Německu je státní příspěvek vázán na podmínky, jako je příjem nebo účel použití. U nás by mělo být účelové čerpání státního příspěvku zavedeno pro podporu vyplacenou od roku 2014. Nepřipadá vám, že když klient využije průměrně asi 8 státních podpor (tedy může jít o 16 000 Kč), půjde jen o zvýšení administrativy? Jak zabráníte tomu, že si většina Čechů jen nesežene doklad na potřebnou částku? Protože ta nebude tak vysoká a neměl by to být v praxi problém. Pak by totiž opatření nemělo žádný efekt.

Diskusi o tom, jak zavést účelovost, jsme na Ministerstvu financí vedli poměrně dlouho, neboť variant a argumentů bylo více. Finální řešení, které jsme zvolili, stojí na dvou základních tezích. První říká, že se stát rozhodl podporovat financování bytových potřeb, a to v podobě vyplácení státní podpory. Proto je naprosto legitimní požadovat doložení účelovosti. Druhá teze pak říká, že si občané spoří své vlastní peníze, proto by měli mít maximální volnost v rozhodnutí, jak se svými úsporami naloží. Průnikem obou požadavků je námi navržené opatření, kdy bude účelovost prokazována pouze u částky státní podpory a ne u celé uspořené částky. 

Pro stavební spořitelny toto nepředstavuje zásadní změnu, neboť stejnou účelovost již kontrolují v případě poskytnutých úvěrů. Od roku 2014, bude-li zákon schválen včas, rozšíří kontrolu také na případy výpovědí smluv, kdy je vyplácen zůstatek na účtu. 

Efekt by měl odpovídat záměru. Našim cílem nebylo diktovat občanům, jak mají nakládat se svými vlastními úsporami, ale zajistit, že necelých 6 miliard ze státního rozpočtu, které byly vyčleněny na podporu bydlení, bude využito na tento účel. 

Čtěte více: Stavební spořitelny se bojí o svůj byznys. Co čeká stavební spoření?

Podle návrhu ministerstva financí by mohly poskytovat stavební spoření od roku 2015 i komerční banky. Kde jste se k tomuto modelu inspirovali? Někteří před ním varují s tím, že to bude znamenat konec stavebních spořitelen. Proč vlastně mají dostat možnost nabízet stavební spoření i komerční banky?

Zmíním dva hlavní cíle. Prvním je posílení konkurenčního prostředí. Určitě si řeknete, že k tomu není potřeba státního zásahu, protože nové stavební spořitelny mohou průběžně vznikat a vstupovat na trh. Ale realita je trochu jiná. Stavební spořitelna je specializovanou bankou a ke svému založení musí mít připraveno minimálně 500 mil. korun základního kapitálu, vybudovat celou infrastrukturu úvěrové instituce, vybavit ji všemi systémy a personálem. Nikdo jiný než stavební spořitelna nemůže produkt stavebního spoření nabízet. Pokud by chtěla některá z již existujících bank vstoupit na trh stavebního spoření, musela by v rámci své skupiny založit novou specializovanou banku a realizovat všechny zmíněné náklady. A to je poměrně silná bariéra vstupu nové konkurence. 

Ostatně to potvrzují i dosavadní zkušenosti – noví hráči na trh nepřicházejí. A to dokonce i v situaci, kdy stavební spořitelny dosahují mnohem vyšší rentability vlastního kapitálu než velké banky či bankovní sektor jako celek. Pokud však umožníme již existující univerzální bance rozšířit svoji produktovou nabídku o produkt stavebního spoření, bez nutnosti zakládat novou banku, výrazně tím zjednodušíme vstup na trh a posílení konkurence. A to ku prospěchu spotřebitele.

Druhým, a možná ještě podstatnějším cílem je posílení stability finančního trhu. Často slýchám, že stavební spoření je velmi stabilní sektor, a proto není důvod cokoli měnit. Je však třeba položit si pár otázek. Spoří lidé spoří ve stavebních spořitelnách, protože je mají rády a věří jim? Mohou přece spořit v bankách patřících do stejných finančních skupin jako stavební spořitelny. Navíc vklady v bankách jsou pojištěny stejně jako ve stavebních spořitelnách. Hlavní důvod, proč lidé spoří ve stavebním spoření, tedy spíše spočívá v dosaženém výnosu. To ostatně potvrdily i stavební spořitelny před třemi lety, kdy jsme s nimi diskutovali o snižování státního příspěvku (ten totiž často tvoří více jak polovinu celkového výnosu). Podle jejich tehdejších vyjádření by výraznější snížení či zrušení bylo pro sektor likvidační, protože by účastníci dali přednost produktům s vyššími výnosy a od stavebních spořitelen odešli. 

Ale pojďme ještě o krok dále. Co se stane, když se na trhu výrazněji změní podmínky, např. úročení spořících a termínovaných vkladů, anebo se sníží státní podpora? Pokud stavební spořitelny nezvládnou adekvátně reagovat, může dojít k odlivu klientů. Z našich dat víme, že zhruba 60 % vkladů, tedy asi 260 mld. korun, je již po tzv. vázací lhůtě a mohou být kdykoli vybrány. Tyto vklady mají vysoký potenciál rychle reagovat. A my se obáváme, že rychleji než samotné stavební spořitelny.

A to mne vede ke třetí otázce: Ustály by stavební spořitelny takový odliv? Podle našich analýz ustály jen s velkými problémy a jejich stabilita, následně pak i stabilita finančního trhu by byla narušena. Ovšem pokud by bylo stavební spoření jen jedním z mnoha produktů banky a představovalo pouze zlomek celkové bilanční sumy, pak by odliv klientů neznamenal pád celé instituce. Stavební spoření jako produkt operovaný univerzální bankou přináší z pohledu jak Ministerstva financí, tak České národní banky vyšší stabilitu.

A konečně nesmíme zapomínat také na druhou stránku námi navrženého produktového pojetí – i stavebním spořitelnám nabízíme vyšší stabilitu a flexibilitu. Návrh počítá s tím, že si budou moci požádat o univerzální bankovní licenci a do budoucna nabízet více produktů a služeb. 

Čtěte více: Uvolnění stavebního spoření pro banky bude znamenat jeho jistou likvidaci

Podle návrhu by ale pro komerční banky a stavební spořitelny platily odlišné podmínky. Stavební spořitelny jsou zákonem omezeny a mohou s prostředky klientů disponovat jen velmi opatrně a investovat pouze do konzervativních instrumentů. Běžné komerční banky by nebyly ve způsobu využití těchto prostředků nijak limitovány. Proč by měl platit v rámci stavebního spoření dvojí metr pro instituce, které ho budou poskytovat?

Odpověď je jednoduchá – protože rozsah povolených činností musí respektovat rozsah povolení dle udělené bankovní licence. Pokud má banka univerzální bankovní licenci, znamená to, že získala povolení k řadě činností, ke kterým má všechny potřebné řídící systémy, know-how, obchodní plán i personál. Proč takovou banku omezovat? Naopak stavební spořitelna získala povolení pouze k nabízení jediného produktu, což limituje její portfolio. My navrhujeme řešení, kdy si stavební spořitelny budou moci bankovní licenci rozšířit a do budoucna nabízet více produktů, tj. mít volnější ruce v nakládání s přijatými vklady.  

Podstatné je však to, že pro klienta se podmínky nemění. Vklady v univerzálních bankách jsou stejně jako vklady u stavebních spořitelen pojištěny u Fondu pojištění vkladů. Také bude platit, že univerzální banky budou stejně jako stavební spořitelny vázány zákonem o stavebním spoření a z něj plynoucích pravidel. Účastníkům bude zachováno právo na získání úvěru ze stavebního spoření při splnění určitých podmínek. Bude tedy zaručeno, že i univerzální banky budou poskytovat úvěry na bytové potřeby. Stejně tak bude pro všechny poskytovatele platit maximální povolený rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou úvěru ze stavebního spoření. 

Zmínil jste jeden zásadní argument, že kromě možnosti bankám poskytovat stavební spoření dáváte možnost stavebním spořitelnám, aby se staly bankami a tuto nerovnost tak vyrovnaly. Tím by ale vlastně došlo k likvidaci stavebních spořitelen. To ale pouze teoreticky, protože stavební spořitelny jsou součástí velkých finančních skupin, kde už komerční banky fungují. Pro tyto finanční skupiny by nemělo valného smyslu transformovat stavební spořitelnu na další banku.

Návrh nikomu nic nediktuje, ale dává možnosti. Trh se rozhodne, které řešení je optimální. Některé stavební spořitelny se rozhodnou zůstat specializovanými bankami a rozšířit své služby o poradenství či zprostředkování dalších produktů, aniž by je samy nabízely. Jiné finanční skupiny vyhodnotí jako optimální přesunout klienty stavební spořitelny ve skupině pod křídla mateřské banky. A některé banky, které nemají ve skupině stavební spořitelnu, se mohou rozhodnout začít nabízet stavební spoření jako nový produkt. Náš návrh tedy přináší flexibilitu a nové možnosti, aniž by stávající možnosti bral či omezoval. 

Čtěte více: Jaký bude dopad deregulace na poskytování stavebního spoření?

Kromě výše zmíněných opatření obsahuje návrh také rozšíření možností, jak účelově čerpat státní příspěvek. Jednou z nich je převedení státní podpory do třetího pilíře. Je možné toto řešení blíže vysvětlit? Státní podporu bych si tedy mohla převést na penzijní připojištění? Bylo by to možné v transformovaných fondech i v rámci doplňkového penzijního spoření? Platila by zde nějaká omezení a pravidla např. z hlediska toho, do kdy sem mohu příspěvek uložit, v jaké výši atd.?

Touto možností reagujeme na situaci, kdy část účastníků nebude v okamžiku výpovědi smlouvy o stavebním spoření zamýšlet realizaci výdaje na bytovou potřebu. Chceme jim umožnit smlouvu vypovědět bez ztráty nároku na státní podporu, ale současně se nemůžeme vzdát záměru účelově vázat prostředky ze státního rozpočtu. 

Stát však vedle bydlení podporuje i zajištění na stáří, proto nevidíme zásadní problém, pokud prostředky ze státního rozpočtu, byť původně zamýšlené na podporu bydlení, budou použity na jiný, avšak stále státem podporovaný účel. Současně však dodáváme, že v takovém případě je nutné převést do III. penzijního pilíře celou naspořenou částku.

V praxi bude vše fungovat tak, že klient vypoví smlouvu o stavebním spoření a oznámí stavební spořitelně, zda si přeje částku vyplatit – pak bude dokládat na částku státní podpory účelové použití na bytové potřeby, anebo si nechá celý zůstatek převést do doplňkového penzijního spoření. 

Anketa

Souhlasíte s návrhem zahrnout stavební spoření do penzijní reformy?

Co možnost financovat školné? Ta byla z původního návrhu vyňata, než se otázka školného definitivně vyřeší. Není zbytečné to odkládat? Nestačilo by, aby klient stavební spořitelny doložil, že příspěvkem uhradil například svou kolej, skripta atd.? Proč musí být čerpání příspěvku vázáno vyloženě jen na školné, a ne na jiné náklady související se studiem, které bude muset student tak či tak zaplatit?

Možnost financovat školné nebyla vyňata, protože nikdy nebyla součástí návrhu. Je to pouze možnost do budoucna. Ministerstvo financí souhlasilo s návrhem, že v případě zavedení povinných plateb v souvislosti se studiem na vysoké škole se tyto platby stanou dalším státem podporovaným účelovým výdajem a bude je možné uznat v případě dokládání účelovosti při výplatě částek státní podpory při výpovědi stavebního spoření. Se studiem na vysoké škole souvisí řada dalších nákladů, ale jejich úhradu nenařizuje zákon. Proto ani není zamýšleno, že by měly být zahrnuty mezi typy výdajů uznatelné pro čerpání částky státní podpory stavebního spoření.

Jedním z argumentů, proč snižovat státní podporu u stavebního spoření byl důvod, že se produkt nyní často nevyužívá na bydlení a je z něj často spoření se stání podporou. Není  rozšíření účelovosti použití státní podpory také roztříštěním možnosti čerpání? Argumentovalo se, že na státní podporu těch, kteří mají stavebko, přispívají všichni občané, což je nespravedlivé. Teď budou tedy všichni přispívat na bydlení, školné a spoření na penzi. Pořád tedy bude celý národ přispívat jen této skupině. Kromě toho například školné budou v případě jeho schválení muset platit všichni studenti a jen těm se stavebním spořením na to bude stát přispívat. Připadá mi, že se tímto řešením podmínky moc nenarovnaly.

cestovko

V současné době je možné naspořené prostředky ve stavebním spoření, vč. částky státní podpory, tedy peněz všech daňových poplatníků, použít na cokoli. A to není správně. Z daní nemají být placeny zájezdy, televize nebo auta. Proto chceme zavést účelovost. Stát se rozhodl, že podporovaným účelem mají být především bytové potřeby. Za určitých okolností to může být i spoření na stáří, do budoucna i případná povinná platba za studium na vysoké škole. Stále jsme v okruhu dvou, později maximálně tří relativně úzce vymezených účelů. A to je oproti současné situaci zásadní posun. 

Děkuji vám za rozhovor.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 11. 2012 13:34