Hlavní navigace

Státní podpora bydlení pro mladé se rozšíří

7. 7. 2005
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ministerstvo pro místní rozvoj hodlá mladým rodinám pomoci s pořízením nového bydlení dalším zvýhodněným úvěrem, přičemž tentokrát na rekonstrukce. Jaké bude mít tento úvěr parametry a jaké jsou dosavadní zkušenosti se státní podporou? Může stát mladým pomoci i jinak?

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje nový typ půjček na bydlení pro mladé rodiny. Lidé do 36 let by měli mít od nového roku možnost získat od státu kromě půjčky na bydlení i půjčku na rekonstrukci bytové jednotky, jež by se mohla pohybovat v rozpětí mezi 100 až 150 tisíci korunami. Splatnost by byla podle dosavadních představ ministerstva do 10 let.

Ministerstvo přitom plánuje, že na podporu bydlení v rámci několika různých programů vydá v příštím roce částku okolo tří miliard korun. Letos dosáhne zhruba o půl miliardy korun méně, tedy 2,41 mld. Kč, což jsou prostředky, s nimiž disponuje Státní fond rozvoje bydlení.

Zkušenosti se zvýhodněným úvěrem

V současnosti se mladým lidem nabízí státem zvýhodněný úvěr do výše 300 tisíc korun, který je určen na výstavbu nebo koupi bytu či domku. Splatnost tohoto úvěru je stanovena na 20 let při úrokové sazbě 2 %. Jednou z podmínek je i to, že osoby žádající o úvěr jsou osobami žijícími v manželství, přičemž alespoň jeden z manželů v roce podání žádosti nedosáhne 36 roku věku. V případě, že byt je pořizován výstavbou, bude při narození každého dítěte v době po uzavření smlouvy nesplacená část úvěru snížena o 30 tis. Kč za každé dítě (i osvojené).

Je pochopitelné, že půjčka ve výši 300 tisíc korun není dostačují a standardní byt za tyto peníze nelze ve většině měst ČR pořídit. Nicméně samotné přiznání státní půjčky pro mladé od Státního fondu rozvoje bydlení zvyšuje šance na získání hypotéky od většiny bank. Státní půjčka není totiž zajištěna nemovitostí, což umožňuje její plné zastavení ve prospěch banky, zároveň je úročena velmi nízkou sazbou, čímž nezatěžuje rozpočet žadatele tolik, jako tomu je v případě komerčních úvěrových produktů. Jeho očekávané výdaje související se státní půjčkou jsou nízké a zároveň vstupují do ohodnocení schopnosti splácet hypotéku.

Kromě kombinování státní půjčky s hypotékou, která v současné době není státem prakticky podporována (vzhledem k nastavení úrokových měr), lze kombinovat státní půjčku i s úvěrem ze stavebního spoření. Stavební spořitelny tuto možnost mladým nabízí a díky tomu je také možné čerpat překlenovací úvěr s nulovou akontací. Stavební spořitelny dále všem těm, kteří získali nějaký úvěr, nabízí i možnost expresního zpracování příslibu úvěru bez poplatku stejně jako expresní zpracování úvěru.

Kritika státních podpor

V souvislosti s představenými vizemi se objevila i kritika chystaného rozšíření státem podporovaných půjček. Někteří odborníci poukazují zejména na tu skutečnost, že podpora dostupnosti hypoték je podstatně efektivnější a nemá diskriminační charakter, jako je tomu v případě plánovaných půjček omezených na věkovou hranici 36 let. Opoziční ODS využívá pro svou kritiku argumenty regulace nájemného, která by mohla dostupnosti bydlení pomoci podstatně více.

Trh s nájemním bydlením v kontextu regulace

A právě tento typ kritiky, kterou využívá opozice, je uváděn v souvislosti s podporou dostupnosti bydlení i řadou nezávislých odborníků. Ti poukazují na skutečnost, že deregulací nájemného by došlo k narovnání trhu s nájemním bydlením. Stát by pak nemusel řešit otázky podpory mladých, kteří na bydlení nedosáhnou, protože by pro ně výše nájemného nebyla překážkou. Zároveň by byla výrazně lepší i dostupnost bytů.

Tato úvaha se opírá o dva základní ekonomické zákony, kterými jsou zákon klesající poptávky a zákon rostoucí nabídky.

Poptávka po bydlení

Na obrázku jsou uvedeny dva grafy. Oba hledají vztah mezi výší nájmu a množstvím bytů, které jsou na trhu k dispozici. První graf popisující poptávku po nájemním bydlení vyjadřuje jednoduchou zákonitost z pohledu osob, které bydlení hledají, a tedy i poptávají. Ta napovídá, že čím je nájemné nižší, tím větší je množství poptávaných bytů a naopak. Druhý graf pohlíží na opačnou stranu a zaměřuje se na nabídku. Dává tedy do vztahu stejné faktory, nájemné a množství bytů. Z tohoto vztahu vyplývá další logická zákonitost: s růstem nájemného roste i množství nabízených nájemních bytů.

skoleni_15_4

Rovnováha na trhu

Graf popisující rovnováhu na trhu s nájemním bydlením dává pouze do vztahu poptávku a nabídku a nachází díky tomu teoretickou rovnovážnou cenu. Ta je ovšem ve skutečnosti státem nastavena níže, než je na grafu uvedeno, a odpovídá znázornění na grafu následujícím.

Nerovnováha na trhu

Cena za nájemné bydlení je nastavena tak, jak je uvedeno v tomto grafu, z něhož lze snadno pochopit důsledky regulace:
Stát stanovuje jeho maximální úroveň pod úroveň rovnovážné ceny na trhu, která byla vyjádřena v předešlém grafu, a v důsledku toho vzniká na trhu nerovnováha. Poptávané množství bytů (q3) značně převyšuje nabízené množství (q1). V rozsahu šipky pak vzniká nedostatek nájemních bytů, který se stát pokouší řešit podporou vlastnického bydlení tak, že například podporuje úvěrování těch občanů, kteří hodlají do vlastního bydlení investovat. Problémem je to, že si stát nemůže dovolit podporovat všechny zájemce o vlastnické bydlení, a proto vybírá tu skupinu, u níž nevzniknou ve společnosti pochybnosti a naopak bude voliči chápána jako ta skupina, která si státní podporu zaslouží. Politici tím v konečném důsledku problém, který sami nevhodnou regulací způsobili, využijí ve svůj prospěch u voličů a financovat ho budou jak jinak než z kapes všech daňových poplatníků.

Jste pro státní podporu pouze pro mladé?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).