Státní dluh: Veřejné příjmy a výdaje, veřejný deficit a dluh, státní rozpočet (téma)

Co jsou veřejné příjmy a výdaje, veřejný deficit a dluh, státní rozpočet? Na příkladu České republiky se podíváme na financování schodku státního rozpočtu prostřednictvím emise státních dluhopisů.

Veřejné příjmy a výdaje

Veřejné příjmy jsou obecně příjmy, které tečou do veřejných rozpočtů. Může se tak jednat například o státní rozpočet, rozpočty krajů, rozpočty obcí nebo organizačních složek státu. Největším přispěvatelem (tokem) do veřejných příjmů jsou obecně daně, ale pro lepší přehled můžeme veřejné příjmy rozdělit na tři základní části:

  • neúvěrové příjmy – například daně, sociální pojištění a poplatky,
  • úvěrové příjmy – výpůjčky státu,
  • ostatní příjmy – například výnosy obecně z prodeje státního majetku.

Veřejné výdaje naopak odtékají z veřejných rozpočtů v rámci realizace rozpočtových funkcí států. Tyto výdaje jsou nenávratné, neekvivalentní a kryté veřejnými příjmy. Veřejné výdaje si rozdělíme na dvě základní skupiny: vládní výdaje a transfery. Vládní výdaje mohou být druhem spotřební nebo investiční a slouží jako zdroj financí pro státní instituce, různé veřejné projekty nebo výdajové programy vytvářené veřejnými i soukromými ziskovými nebo neziskovými institucemi v rámci spolufinancování či veřejných zakázek. Díky vládním výdajům vznikají statky, služby nebo výkony. Transfery jsou speciálním druhem veřejných výdajů, protože jsou poskytnuty bez nějakého protiplnění v podobě statku, služby či výkonu. Může se jednat například o výplatu starobních důchodů, podporu v nezaměstnanosti či pojistné za státní pojištěnce.

Veřejný deficit

Veřejný deficit je považován za stav krátkodobé fiskální nerovnováhy, která je realizovaná po skončení fiskálního roku. Saldo rozpočtu představuje nepoměr mezi veřejnými příjmy a výdaji. Rozpočtový deficit či záporné saldo nastává v okamžiku, kdy jsou veřejné příjmy nižší než veřejné výdaje. Kladné saldo či rozpočtový přebytek je viditelný v momentě, kdy je situace přesně opačná. Deficit veřejných rozpočtů může nastat i v průběhu rozpočtového roku a je zpravidla vyrovnán díky vydání nových státních pokladničních poukázek.

Vývoj veřejného deficitu ČR (levá osa) a relativně k HDP (pravá osa). Zdroj dat: Český statistický úřad
Autor: Lukáš Kracík

Vývoj veřejného deficitu ČR (levá osa) a relativně k HDP (pravá osa). Zdroj dat: Český statistický úřad

Veřejný dluh

Veřejný dluh se skládá ze státního dluhu, dluhu krajů, obcí, fondů sociálního zabezpečení, ostatních mimorozpočtových fondů nebo státních záruk. Veřejný dluh je považován za dlouhodobý stav fiskální nerovnováhy a často je brán jako součet všech deficitů veřejných rozpočtů z minulosti, což však není úplně pravda, protože rozpočtový deficit nemusí navyšovat veřejný dluh v rámci krytí například mimorozpočtovými výnosy nebo jeho monetizací, svou roli hraje také inflace ovlivňující jeho reálnou hodnotu. Lepší definicí veřejného dluhu je souhrn finančních závazků vzniklých během financování země u domácích a zahraničních subjektů.

Vyčíslení veřejného dluhu probíhá většinou na hrubé bázi, což znamená, že se berou závazky státu bez ohledu na jeho pohledávky. Vyčíslení veřejného dluhu na čisté bázi, které představuje snížení závazků o pohledávky státu, sebou nese komplikace v podobě vymáhání pohledávek, výběru aktiv a způsobu oceňování. Tyto komplikace každý stát řeší rozdílně, proto je vhodnější pro mezinárodní srovnání použít ukazatel dluhové kvóty, což je podíl hrubého veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. Vykazování veřejného deficitu a veřejného dluhu probíhá pod metodikou Eurostatu (ESA 95).

Vývoj hrubého veřejného dluhu ČR (levá osa) a relativně k HDP (pravá osa). Zdroj dat: Český statistický úřad
Autor: Lukáš Kracík

Vývoj hrubého veřejného dluhu ČR (levá osa) a relativně k HDP (pravá osa). Zdroj dat: Český statistický úřad

V tomto úvodu je vhodné zmínit také maastrichtská (taktéž konvergenční) kritéria, což jsou kritéria pro členy Evropské unie, kteří chtejí vstoupit do Evropské hospodářské a měnové unie a přijmout euro jako národní měnu. Tato kritéria můžeme rozdělit na institucionálně právní a ekonomická – měnová a rozpočtová. Mezi ta měnová se řadí kritérium cenové stability, kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Nás však budou více zajímat kritéria rozpočtová, mezi které se řadí kritérium veřejného deficitu a veřejného dluhu.

Kritérium veřejného deficitu říká, že podíl plánovaného nebo skutečného veřejného deficitu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách by neměl překonat hranici 3 %. Kritérium veřejného dluhu naopak říká, že podíl veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách by neměl převýšit úroveň 60 %. Obě hranici můžeme považovat za určité referenční hodnoty pro tuto oblast. Podívejme se na grafy výše, zda jsme pod/nad hranicemi.

Státní rozpočet

Státní rozpočet představuje velmi důležitou složku veřejné rozpočtové soustavy. Z hlediska účetnictví je státní rozpočet určitou bilancí státních příjmů a výdajů. Je také finančním plánem na rozpočtové období obsahující rozpočtovou závěrku, což je kontrola hospodaření státu při vzetí v potaz příjmy a výdaje za předchozí rozpočtové období. Účel existence státního rozpočtu lze přiřknout vztahu mezi shromažďováním peněžních prostředků a jejich následným přerozdělením. V neposlední řadě je státní rozpočet právní formou, která opravňuje výkonnou moc k získávání příjmů a realizování výdajů, a to včetně kontroly celého procesu. Tato právní forma se navíc mění každý rozpočtový rok a přijímá se do 31. prosince a platí od 1. ledna. Pokud by ke schválení z politických důvodů nedošlo, nastává rozpočtové provizorium, kdy se sestavuje státní rozpočet na základě rozpočtu z předchozího roku.

Ministerstvo financí ČR je instituce státní správy, která má na starost státní rozpočet jako takový. Nicméně samotný účet státního rozpočtu spravuje Česká národní banka. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že každoroční schvalování státního rozpočtu má na starost Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, která tak činí na návrh vytvořený již zmíněným Ministerstvem financí a v mezidobí schváleným navíc ještě stávající vládou. Posledním krokem je podpis zákona prezidentem a zařazení do Sbírky zákonů ČR. Po skončení rozpočtového období, ke kterému se váže příslušný státní rozpočet, schvaluje ještě Poslanecká sněmovna státní závěrečný účet, který obsahuje údaje o výsledcích hospodaření se státním rozpočtem. Je dobré v závěru zmínit, že Senát Parlamentu České republiky nehraje v procesu schvalování státního rozpočtu žádnou roli.

Zdroj grafických dat: Zdroj grafických dat: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/
Autor: Bojka Hamerníková et al., kniha Veřejné finance, rok vydání 2010

Zdroj grafických dat: Český statistický úřad