Hlavní navigace

Stát chystá likvidaci družstevních záložen

5. 5. 2014
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: David Sillmen
Pro družstevní záložny se chystá výrazné omezení jejich působení, které s velkou pravděpodobností povede k ukončení jejich činnosti.

Ministerstvo financí zpracovalo Závěrečnou zprávu o hodnocení dopadů zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech (dále zpráva).

Závěrečnou zprávu prezentoval dne 13. 4. 2014 v pořadu Otázky Václava Moravce viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Jako důvody pro novelizaci zákona č. 87/1995 Sb. uvádí zejména následující:

Družstevní záložny rostly příliš rychle a „natahovaly“ vklady z trhu.

Objektivně řečeno nikdo, a zejména ne státní úřad, nemůže omezovat podnikání a stanovovat meze podnikatelského úspěchu.

Družstevní záložny mají horší ekonomické ukazatele než banky.

V závěrečné zprávě jsou srovnávány výsledky na konci roku 2013, tj. roku, kde si negativní výsledky v sektoru družstevních záložen ČNB pojistila zablokováním činnosti dvou družstevních záložen z největší čtyřky. Je to něco jako zajistit, aby jeden fotbalový tým hrál pouze s devíti hráči.

Jako jeden z negativních parametrů družstevních záložen uvádí zpráva nižší krytí úvěrů v selhání opravnými položkami.

Proč ale není objektivně uvedeno, že se opravné položky podle §203 odstavce 1 vyhlášky 123/2007 Sb. o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry snižovaly o zástavu úvěrů nemovitostmi. Družstevní záložny ve velmi velké míře tento druh zástavy používají. Takže prosté srovnání výše opravných položek k úvěrům v selhání bez zohlednění výše zástav je nevypovídající a zavádějící.

Družstevní záložny nedosahují úrovně a kvality řídících a kontrolních systémů bank.

Vyhláška 123/2007 Sb., umožňovala (a i nová vyhláška 23/2014 Sb., umožňuje) nastavení řídících a kontrolních systémů individuálně, viz § 8: Povinná osoba naplňuje požadavky stanovené na řídící a kontrolní systém s ohledem na svou velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat, a přihlíží přitom k vývoji prostředí, v němž podniká, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízení společnosti. Takže vyhláška zcela jasně připouští, že v úrovni řídícího a kontrolního systému malé družstevní záložny a tisíc krát větší banky mohou být rozdíly. Proti tomu měla ČNB v § 9 odstavci 3 vyhlášky 123/2007 Sb. stanovenou povinnost vydat přehled uznávaných standardů a srovnávacích standardů. Pokud tak neučinila, tak se nemůže divit, že se řídící a kontrolní systémy liší od jejich představ. To však nutně nemusí znamenat, že jsou špatné. K tomuto bodu je možné ještě uvést, že ČNB schvalovala všechny vrcholové řídící pracovníky všech družstevních záložen.

Sektor družstevních záložen není dostatečně kapitálově vybaven.

Žádná z družstevních záložen neměla kapitálovou přiměřenost nižší než požadovaných 8 % a všechny družstevní záložny přesahovaly 10 %. Limit 10 % lze odvodit z odůvodnění, proč je ve zprávě navrženo omezit bilanční sumu záložen na 5 miliard Kč, kdy východiskem je desetinásobek základního kapitálu povinného pro banky (500 mil. Kč).

Pro založení družstevní záložny stačí kapitál pouze 35 mil. Kč, zatímco banky musí mít minimální základní kapitál 500 mil. Kč.

Jenže toto se týká pouze možnosti založit malou finanční instituci ve formě družstevní záložny, nikoliv jejího dalšího fungování. Takováto malá družstevní záložna může například půjčovat úvěry do maximální výše 8 mil. Kč a může poskytnout úvěry v maximálním souhrnném objemu 350 mil. Kč a do přibližně této výše může přijmout i vklady svých členů. Pokud chce družstevní záložna růst, musí doplňovat vlastní kapitál stejně jako banky.

Banky a družstevní záložny mají naprosto stejný model podnikání, ale problém je v tom, že se řídí jinými regulatorními pravidly.

Ve vyhlášce 123/2007 Sb., je vždy u všech nařízení a povinností důsledně uvedeno „banka nebo družstevní záložna“. Regulatorní požadavky jsou tedy pro banky a družstevní záložny stejné. Navíc pro dohled nad družstevními záložnami platí ustanovení §21 odstavce (3) zákona č. 87/1995 Sb. Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň alespoň jednou ročně přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené družstevní záložnou a kapitál družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena. Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní banka v rozsahu a periodicitě, přiměřených velikosti, významu a postavení družstevní záložny na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností.

Výše základních členských vkladů jednotlivých členů družstevních záložen může být jen 1 Kč.

Tato výše základního členského vkladu je však stanovena se souhlasem ČNB. Při udělování povolení ke vzniku družstevní záložny ČNB zkoumá technické a organizační předpoklady vyplývající ze stanov družstevní záložny – § 2a odstavec 4 písmeno c) zákona 87/1995 Sb. podle § 5a odstavce 3 ČNB schvalovala snížení základního členského vkladu. Je zvláštní, že celou záležitost v současnosti ČNB prezentuje, jako by ji překvapovala a jako by o ní nevěděla, natož ji sama schvalovala.

Družstevníci mohou navyšovat svůj vliv při hlasování na členské schůzi dalšími členskými vklady.

Další členské vklady je možné vkládat jen, pokud je to výslovně uvedeno ve stanovách družstevní záložny (§ 4b odstavec 2 zákona 87/1995 Sb.) a stanovy jsou schvalovány ČNB při zakládání družstevní záložny. Takže ČNB, popř. před ní působící Úřad pro dohled nad družstevními záložnami měl možnost toto ovlivnit. Argumentace ČNB, že se vlastníci schovávali za 10% hranici vlastního kapitálu, kterou ČNB nemusela schvalovat, je rovněž chybná. ČNB dostávala od všech jednou za čtvrtletí informaci o všech členech družstva, jejichž členské vklady překročily 5% podíl na vlastním kapitálu spořitelního družstva.

Jaká opatření k nápravě jsou tedy ve zprávě navržena?

Omezení výše úvěrů.

V současné úpravě je výše úvěrů pro jednu ekonomicky spjatou skupinu omezena vyhláškou 123/2007 Sb. na 25 % vlastního kapitálu. Nejedná se tedy o návrh nového opatření, ale o zpřísnění současného limitu pro družstevní záložny, které je v přímém rozporu s příslušnými ustanoveními Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 (dále jen „CRR“), resp. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 (dále jen „CRD IV“). Navíc ČNB měla vždy zákonnou možnost omezit výši úvěru na individuální bázi pro konkrétní družstevní záložnu. K tomuto kroku však nikdy nepřikročila.

Družstevní záložny by do budoucna mohly poskytovat své služby zásadně členům.

Zákon č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech v § 1 odstavec 2 praví: Povolení působit jako družstevní záložna (dále jen „povolení“) uděluje Česká národní banka (§ 2a) družstvu se sídlem v České republice k výkonu následujících činností: a) přijímání vkladů od svých členů a b) poskytování úvěrů svým členům. Výjimkou jsou pouze obce, kraje, stát, různé fondy aj. Že by právě poskytování služeb těmto subjektům bylo příčinou deklarovaných problémů sektoru družstevních záložen?

Základní členský vklad člena družstevní záložny by měl být do budoucna závislý na objemu uložených úsporných vkladů.

Tato zásada je v přímém rozporu s logikou krytí rizik družstevní záložny. Ten, kdo do družstevní záložny vkládá své peníze, nese riziko, a to tím vyšší, čím víc si uloží. Jaký má tedy tento člen důvod, aby se podílel na krytí rizik, která družstevní záložně přináší ti členové, kteří si u ní berou úvěry? Když už by někdo měl participovat na krytí rizik družstevní záložny tak logicky ten člen, který ji rizika přináší, tedy ten, který si půjčuje.

Zásada „jeden člen, jeden hlas“.

Tato zásada není zcela nová, protože v zákoně 87/1995 Sb., je v § 4 odstavec 6 uvedeno …k rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena, o změně stanov, o volbě a odvolání člena kontrolní komise, o prodeji nebo pachtu obchodního závodu nebo jeho části, o jiných významných majetkových dispozicích, o změně právní formy družstevní záložny (§ 13 odst. 5), o fúzi a rozdělení a o jiném zrušení družstevní záložny se vyžaduje zároveň i souhlas členů bez zohlednění hlasů z dalších členských vkladů. Tedy i v současnosti rozhodovali členové každý jedním hlasem o složení kontrolního orgánu, přičemž ve zprávě je chybně uvedeno: Důvodem je zejména skutečnost, že ovládající člen má rozhodující vliv při volbě členů orgánů DZ (představenstvo, úvěrová komise, kontrolní komise).

Navíc zásada „jeden člen, jeden hlas“ koliduje s navrhovaným opatřením „základní členský vklad by měl být v poměru k výši vkladu. Vezměme pro jednoduchost poměr základního členského vkladu k výši spořícího vkladu člena družstva 10 %. Potom člen, který si uloží 10 000 Kč, bude mít základní členský vklad 1000 Kč, a člen, který uloží 1 mil. Kč, bude mít základní členský vklad 100 000 Kč, a oba budou na členské schůzi hlasovat jedním hlasem? Kdo by si do takovéto instituce nějaké peníze vložil? (Návrh novely zákona 87/1995 Sb. stanovuje strop základního členského vkladu pro tento případ na 20 000 Kč).

Družstevní záložny by měly přispívat ve dvojnásobné výši do fondu pojištění vkladů než banky.

Toto je v podstatě uplatnění principu kolektivní viny. Navíc se v současné době v Evropském parlamentu projednává novela směrnice o systému pojištění vkladů, která zavádí tzv. rizikově vážené příspěvky. (Viz časopis Ekonom č. 15, str. 30) Toto opatření má rozhodně logiku v souvislosti se zavedenou praxí pojišťoven posuzovat individuální rizika.

Omezení členství na základě jasně formulovaného kritéria – geografického či sektorového, např. omezit členství zaměstnáním v určitém odvětví.

Současný zákon 87/1995 Sb. umožňuje zohlednit i tato kritéria, kdy podle § 2a odstavec (4) písmeno c) ČNB při udílení povolení podnikat jako družstevní záložna zkoumá i …strategický záměr jejího rozvoje na trhu, zpracovaný zejména podle orientace na členy družstevní záložny, podle ekonomického sektoru, regionu, typu a druhu služeb, které mají být poskytovány…

Družstevní záložny mají být neziskové.

Zisk z činnosti by měl být spravedlivě rozdělen mezi členy, nebo směřován do vytvoření rezerv či zlepšení procesů DZ a neměl by sloužit jen konkrétní skupině členů. Základním ekonomickým pravidlem je vždy poměrné rozdělení zisků podle výše vloženého kapitálu. Při porušení tohoto pravidla nelze očekávat, že někdo bude do družstevní záložny vkládat členský vklad vyšší než ostatní. Navíc pro rostoucí družstevní záložny je logické ponechat zisk ve vlastním kapitálu, protože členové by ho stejně museli navýšit s ohledem na dodržení kapitálové přiměřenosti.

V závěrečné zprávě MF ČR o hodnocení dopadů zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, jsou uvedeny i některé jiné návrhy opatření a různé varianty a kombinace zde uvedených návrhů opatření. Nicméně tu výši uvedenou považuji za stěžejní.

V návrhu novely zákona 87/1995 Sb. ze všech ve zprávě diskutovaných opatření jsou uvedena mimo jiných tato stěžejní: určit strop pro poskytování úvěrů na 30 mil. Kč pro jednoho člena družstevní záložny; omezit výši úročených vkladů na desetinásobek základního členského vkladu s limitem 20 000 Kč pro součet základního a dalšího členského vkladu; zvýšit příspěvky do rizikového fondu a do fondu pojištění vkladů; stanovit maximální limit pro bilanční sumu na úrovni 5 miliard Kč. Při překročení tohoto limitu mají družstevní záložny možnost transformace na banku.

dan_z_prijmu

ČNB deklaruje, že chce dosáhnout stavu, kdy budou družstevní záložny fungovat na stejném regulatorním principu jako banky. ČNB společně s MFČR však pro družstevní záložny nechystá stejný regulatorní princip, ale výrazné omezení jejich činnosti, které s velkou pravděpodobností povede k jejich konci.

Jak jsem se snažil ukázat výše, tak družstevní záložny na stejném regulatorním principu jako banky fungují, pouze ČNB si nechce přiznat, že řadu „nově“ navrhovaných opatření měla k dispozici i podle stávajícího zákona č. 87/1995 Sb., ale vůbec je aktivně nevyužívala nebo to, co v současnosti pokládá za nepřijatelný stav, sama v minulosti povolovala a tolerovala.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor působil jako člen představenstva Metropolitního spořitelního družstva.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).