Hlavní navigace

Stát chce regulovat životní pojištění. Schytají to hlavně poradci, nebo pojišťovny?

22. 6. 2015
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Dva různé návrhy od dvou lidí. Jeden zasáhne výrazně pojišťovny, druhý finanční poradce. V článku si je rozebereme a zhodnotíme. Který z nich nakonec zvítězí?

Novela zákona o pojišťovnictví vyvolala značné koaliční rozepře mezi ministrem financí Andrejem Babišem a poslancem ČSSD Ladislavavem Šinclem. O co přesně šlo?

Důvodem jsou vysoké provize finančních poradců: V případě rezervotvorných životních pojištění se obvykle pohybují v rozmezí 180 až 200 procent ročního běžného pojistného, tj. sumy, kterou pojistník zaplatí na pojistném za dobu dvou let, uvádí důvodová zpráva z zákonu.

Mnoho smluv se však také po dvou letech ukončuje, kdy je klient přesvědčen finančním poradcem k uzavření nové smlouvy. Klient tak na odkupném při zrušení smlouvy dostane jen malý zlomek toho, co vložil, zatímco nový finanční poradce znovu obdrží vysoké provize. Finančním poradcům tak stačí kvůli vysokým provizím uzavřít jen jednu smlouvu na životní pojištění měsíčně, kdy klient bude platit 1000 Kč měsíčně, a mají příjem přibližně ve výši jedné mediánové mzdy zajištěn. 

Proč se tedy ministr financí Andrej Babiš pohádal s poslancem ČSSD Ladislavem Šinclem, když se zdá, že chtějí v podstatě to samé? Zatímco Andrej Babiš totiž hlavní chybu hledá v samotných pojišťovnách, které toto nemorální jednání akceptují a nic s ním nedělají, respektive nemají nastavené silné mechanismy, které by mu bránily, podle Ladislava Šincla je hlavní chyba ve finančních poradcích, kteří jsou současným provizním systémem motivováni „přepojišťovat“, tedy nutit klienty do uzavíraní stále nových smluv. Často také finanční poradci uzavírají jen takové pojištění, kde mají nejvyšší provize, a zájem klienta je v mnoha případech vedlejší. Návrh Ladislava Šincla také podpořil viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

Co navrhuje ministerstvo financí?

Návrh ministra Babiše tak chce zajistit, aby klient v případě brzkého ukončení smlouvy obdržel většinu finančních prostředků: Náš pozměňovací návrh vrací klientovi 80 procent investované částky již v prvním roce (tzv. odkupné) a vrací tak princip dlouhodobého investování, které je právě smyslem tohoto pojištění. Nevnucuje tak klientovi pocit, že každé dva roky musí měnit tuto smlouvu pod tlakem pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří chtějí získat novou provizi. Tyto prostředky se tak budou vracet zpět občanům, uvedl poslanec ANO Roman Kubíček. Podle výpočtu ANO se částka za stornované smlouvy pohybuje kolem 22 miliard ročně, Kubíčkův návrh tedy klientům vrací přibližně 16 miliard.

Co navrhuje Šincl?

Návrh Ladislava Šincla je založen na tom, že o odkupném mají rozhodovat samotné pojišťovny s tím rozdílem, že by finanční poradci museli vracet své provize, pokud by smlouvy byly ukončeny předčasně. Šincl proto dne 16. 6. 2015 vložil pozměňovací návrh do Novely o pojišťovnictví. Podle prvního odstavce by výše odměny zprostředkovatele neměla přesáhnout jedenapůlnásobek výše sjednaného ročního pojistného s tím, že v prvním roce trvání pojištění lze poskytnout část pobídky nejvýše ve výši sjednaného ročního pojistného. Splatnost zbývající části pobídky (odměny) musí být rozložena rovnoměrně alespoň do doby 4 následujících let a při sjednané pojistné době kratší než 5 let musí být splatnost zbývající části pobídky rozložena rovnoměrně do konce sjednané pojistné doby.

Modelový příklad Šincla na osekání provizí

Použitý příklad smlouvy na 30 let: Klient uzavřel smlouvu ve věku 30 let, měsíční pojistné 1000 Kč, počáteční pojistná částka 200 tis. Kč – degresivní, kryje riziko smrti, předpokládané běžné správní náklady 3 % z pojistného každý rok, reálný výnos z prostředků rezerv 2 % ročně.

Dnes dochází nejčastěji k ukončení smlouvy v rozmezí 2. – 5. roku pojištění. Výsledná bilance za předpokladu zániku po 3,5 letech pro klienta v průměru znamená:

  • Při ročním pojistném 12 000 Kč zaplatí celkově po 3,5 letech 42 000 Kč.
  • Dnes je ihned po uzavření smlouvy na pobídce pro zprostředkovatele zaplaceno 200 % ročního pojistného, což činí 24 tis. Kč. V případě zániku pojištění po dvou a více letech zůstává celá tato částka zprostředkovateli. Po zavedení regulace to bude činit v průměru 12,6 tis. Kč.
  • Při zániku pojištění po dvou a více letech dnes klient na odkupném dostane zpět v průměru 16 000 Kč. Po zavedení regulace dostane 28 600 Kč.

Autor: poslanec Ladislav Šincl 

Naštvaný Babiš

Pozměnovací návrh Šincla značně rozzlobil ministra financí: On dal návrh, aby tyto peníze víceméně byly ve prospěch pojišťoven. A o tomto návrhu já jsem nevěděl. A pan bývalý náměstek za ČSSD Pros donutil své podřízené, aby dali v rozporu s návrhem schváleným koaliční vládou, aby odsouhlasili tenhle lobbistický návrh pana Šincla. A udělal to za mými zádami a mám na to mejl, že to poslal mejlem svému podřízenému. Takže celá tato aféra je vyvolaná proto, že se tady hraje o velké peníze, uvedl Babiš, který ze zmíněných 22 miliard chce podle svých slov dát 80 % lidem, ne pojišťovnám. Cílem tohoto článku však není se věnovat koaličním rozepřím, proto přejdeme dále.

Poradci nesouhlasí s regulací Šincla

Je tedy pochopitelné, že s návrhem ministra financí nesouhlasí pojišťovny, zatímco v případě Šincla se ozývají samotní poradci a především finančně poradenské společnosti.

Například Petr Borkovec, ředitel společnosti Partners Financial Services, napsal Ladislavu Šinclovi otevřený dopis, ve kterém si stěžuje na to, že se reguluje jen provize poradců, nikoliv samotná nákladovost produktů. Pojišťovny podle něj se budou nadále snažit hledat cesty, jak uplatit prodejce, aby to prodávali dál, a tím, že v produktu budou mít stále své poplatky, je to ekonomicky v pohodě možné. Řešení à la Polsko a spousta dalších zemí Evropy, kde se regulovaly náklady a poplatky v produktu, je naopak vhodným řešením. Podle něj bude možné úpravu obejít několika způsoby s tím, děsí mě, co vznikne za zmatek a podvodné kličky, uvádí Borkovec ve svém dopise pro Šincla.

Podle něj může tato regulace také působit na řadu finančně poradenských společností likvidačně. Prostě investujete nemalé prostředky a čas do nějakého podnikání a následně vám to někdo zreguluje, a to ještě mimo standardní legislativní proces a hotovo, a to téměř ze dne na den. A tento návrh regulace provizí bude pro mnoho subjektů opravdu likvidační. Sníží to mnoha firmám a lidem cashflow o 50 % a zároveň storna budou z minulých let vyšší, takže reálný pokles cashflow bude ještě vyšší, uvádí také Borkovec.

Sám navrhuje zrušit regulaci provizí, ale regulovat nákladovost a transparentnost produktu. Podle něj by měly být max. tři srovnatelné poplatky a cena rizika, jednotný ukazatel nákladovosti a povinnost tvořit produkty s nákladovostí jen do určité výše (podobně řešeno údajně v Austrálii).

Za návrhem Šincla stojí šéf Bohuslav Sobotka

Nejviditelnějším propagátorem návrhu Šincla je pochopitelně předseda vlády a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který si za svým poslancem stojí: Ministerstvo financí dlouho hájilo zájem makléřů. Jak se ukazuje, tak to nebyla správná pozice. Jsem rád, že pod tlakem poslance Šincla změnilo svojí pozici a nyní navrhuje, že by se odměny makléřů měly regulovat. To je obrat správným směrem. Jsem rád, že poslanec Šincl byl v tomto směru úspěšný a že se nezalekl odporu ministerstva financí proti regulaci odměn makléřů, řekl premiér Bohuslav Sobotka. Jak se zdá, tak budeme schopni najít na půdě sněmovny nějaké řešení. Jestli to bude návrh poslance Šincla, nebo nový návrh ministerstva financí, o tom je třeba ještě jednat, dodal.

dan_z_prijmu

O vyjádření jsme požádali oficiální cestou také Českou asociaci pojišťoven a zeptali se, jaký mají názor na oba dva návrhy s tím, aby popsali hlavní rozdíly a výhody či nevýhody a vydali stanovisko ohledně pozměnovací návrhu Šincla. S návrhem se musíme nejdříve detailně seznámit. Z toho důvodu Vám v tuto chvíli nemohu zaslat stanovisko, uvádí tisková mluvčí Jolana Ackermannová. Jakmile bude stanovisko ČAP k dispozici, přidáme ho do tohoto článku. Za návrhem Šincla stojí i Česká národní banka. Pominu-li naše vlastní návrhy, považuji jej (pozměňovací návrh) v danou chvíli zřejmě za to nejlepší, co se v této oblasti zatím objevilo ve vážné politické diskusi, uvedl viceguvernér ČNB Mojmír Hampl k Šinclovi, který je místopředsedou rozpočtového výboru.

Zhodnocení

Uvidíme tedy, kdo v tomto boji zvítězí. Je ale třeba položit si otázku, zdali je zapotřebí hledat chybu v pojišťovnách, nebo v poradcích, nebo zdali chyba není jinde. Situace je dnes taková, že na trhu finančního poradenství působí také řada „šmejdů“, kteří se nejrůznějšími manipulativními metodami snaží klienta přesvědčit a v podstatě i donutit k uzavření nové smlouvy o životním pojištění. Žádný z návrhů totiž výskyt těchto „finančních poradců“ neřeší. Jediným účinným mechanismem proti takovému jednání je poučený a zodpovědný klient. Čtěte také: Má v dnešní době finanční poradenství smysl? A jak zajistit jeho kvalitu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).