Hlavní navigace

Starší lidé nemají peníze, musejí pracovat. Budou mít kde?

11. 10. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Podíl produktivní populace klesá, společně s tím se také snižují reálné důchody. Řada ze starších lidí chce proto pracovat i v důchodu. Bude ale pro ně práce?

Situace českých důchodců není příznivá. Od ledna dojde ke zvýšení důchodů jen o 45 Kč s tím, že pevná část penze vzroste jen o 10 korun na 2340 korun, procentní výměra se zvýší o 0,4 % (v průměru o 35 Kč). Průměrný starobní důchod tak bude po navýšení činit 11 015 korun. Takové zvýšení důchodů považuji za nemravné a skoro bych řekl, že stát by se za něj měl omluvit. Bohužel s tím nemůžeme v současné době nic dělat, vysvětlil František Koníček, ministr práce a sociálních věcí úřednické vlády.

Podle IDEA při CERGE-EI bude současný důchodový systém fungovat až do roku 2030, pak se začne kvůli demografickým trendům propadat. A i když se nám může zdát zvýšení o 45 Kč jako výsměch důchodcům, tak i kdyby se přestalo zcela valorizovat, tak se problémy důchodového systému nevyřeší. Čtěte více: Tah vlády na živnostníky: Složitější daně a nižší důchody


Autor: ČSÚ

Podíl starší populace v dalších desetiletích stoupne

Proč chtějí důchodci pracovat?

Není divu, že v takovém prostředí řada starších lidí musí i po odchodu do důchodu pracovat. Současní padesátníci a šedesátníci si uvědomují, že jim současná výše důchodu vystačí na jejich životní potřeby jen obtížně. Tento trend zaznamenal ve svém výzkumu také Český statistický úřad (ČSÚ). U lidí ve věkovém rozmezí 50–69 let chce po dosažení důchodového věku pracovat 41,6 % lidí.

Důvodem jsou finance – z této skupiny jich 71 % chce pracovat kvůli finančním důvodům, 22,9 % uvádí důvody jiné. Stoupající počet důchodců a jejich chuť pracovat bude podle Ondřeje Nývlta, z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ obrovskou výzvou pro český pracovní trh. Podle otázek na tiskové konferenci totiž existuje velká skepse, zdali trh práce bude schopen absorbovat tolik starších lidí.

Kdo chce pracovat dnes?

Pokud se podíváme na současný podíl zaměstnaných důchodců, pak ve skupině starobních důchodců ve věku do 70 let je jich zaměstnáno 145 000. I přesto, že nezaměstnanost v posledních krizových letech rostla, došlo také k růstu podílů zaměstnaných důchodců. Zatímco v roce 2010 bylo zaměstnáno 10,4 % důchodců do věku 70 let, v roce 2013 to je už 11,5 %.

Počet zaměstnaných důchodců do 70 let (v tís.)
Roky 2010 2011 2012 2. pololetí 2013
Zaměstnaní 129,6 132,6 140,0 145,1
Bez zaměstnání 1100,4 1118,5 1126,4 1116,6
Míra nezaměstnanosti 10,4 10,6 11,1 11,5

Nejvíce pracujících důchodců ve věku do 70 let je v Praze, kde podíl přesahuje 20 %. Naopak nejméně je jich v Olomouckém kraji, kde jich je téměř 4× méně oproti Praze. Také platí, že čím je vzdělání důchodců vyšší, tím více z nich také pracuje. Zatímco vysokoškolsky vzdělaných důchodců pracuje ve skupině ve věku do 70 let 26,6 %, pracujících důchodců se základním vzděláním je jen 4,1 %.


Autor: ČSÚ

Podíl pracujících důchodců do věku 70 let podle dosaženého vzdělání a podíl pracujících starobních důchodců podle kraje (průměr let 2010/2012)

Důvodem toho, že nekvalifikovanou práci už důchodci většinou vykonávat nechtějí, je podle ČSÚ v národní ekonomice nedostatečný počet pracovních míst. A i kdyby důchodci pracovali, nestoupla by jejich životní úroveň o takový stupeň, jako u lidí s vysokoškolským vzděláním.

A kde chtějí pracovat?

Zajímavé jsou také statistiky úmyslu pracovat po dosažení důchodů u věkové skupiny 50–69 let. Zatímco na Vysočině chce pracovat přibližně jen 30 % lidí, v Praze se jejich podíl blíží k 80 %. 

Statistikové to vysvětlují výrazně nižší mírou nezaměstnanosti v Praze, a také možnostmi uplatnění v tomto městě. Je zde také nízký podíl pracující populace v průmyslu, zemědělský sektor téměř neexistuje. Většina pracovních pozic je v sektoru služeb, který vyžaduje vyšší kvalifikaci. Důvodem jsou však také vyšší životní náklady pro život v hlavním městě, řada důchodců tak musí pro zachování své životní úrovně pracovat.


Autor: ČSÚ

Úmysl osob před důchodem pracovat podle osídlení a krajů

Jsme připraveni?

Stárnutí populace v následujících desetiletích je faktem, se kterým se budeme muset vypořádat. Je otázkou, zdali v současném prostředí bude naše ekonomika skutečně schopna vygenerovat dostatek pracovních míst pro starší populaci. Na druhé straně není nutno házet flintu do žita.

Podíl průmyslových a manuálních pozic bude neustále klesat. Koneckonců, můžeme se podívat na sousední Německo, kde vysoce efektivní průmysl podle statistik CIA Factbook zaměstnává 24,6 % pracujících, ten však vytváří 28 % hrubého domácího produktu. U nás je však zaměstnáno 38,6 % pracujících v průmyslu, který vytváří 38 % HDP. Kreativní destrukce povede k tomu, že budou manuální profese ubývat, v tomto sektoru bude tlak na růst kvalifikace. Poroste především sektor služeb, pokud samozřejmě nedáme přednost investičním pobídkám, které vytvoří dumpingové pozice vyžadující nízkou kvalifikaci. Znamená to, že fyzickou práci bude nahrazovat ta duševní a důchodci tak budou mít větší šanci k uplatnění.

dan_z_prijmu

Zapomíná se také na jeden podstatný fakt. Prodlužuje se délka dožití, život lidí v důchodovém věku se neustále zkvalitňuje. Zatímco v roce 1990 se muži a ženy podle ukazatelů na stránkách Gapminder.org dožívali 71 let věku, v roce 2012 to už bylo 78 let. Statistici dokonce předpovídají, že v současnosti narozené děti se budou dožívat průměrně 100 let.

A co je hlavní, starší lidé můžou být pro společnost značným přínosem. I když práce neustále zrychluje, starší lidé můžou do pracoviště přinést zkušenosti a osvědčené postupy, které fungují. Jako prodejci působí důvěryhodně, někteří z nich umí být asertivní, empatičtí a vhodně odhadnout potřeby zákazníka. Na druhé straně by však starší lidé „neměli usnout na vavřínech“ a ti, kteří rádi používají a zkoumají nové technologie, budou mít velkou konkurenční výhodu na trhu práce.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).