Spočítejte si...

Zavřít

Starostové nechtějí elektronický podpis?

Starostové menších obcí mohou získat elektronický podpis zcela "zdarma" - na rozdíl od běžných občanů, kteří za něj notně zaplatí. Přesto o digitální certifikát nemají zájem. Proč? A je vůbec nutné, aby se úřady malých obcí při vyřizování agendy digitálně podepisovaly?

Před rokem tehdejší ministr informatiky Vladimír Mlynář s velkou slávou ohlašoval další impuls pro podporu elektronického podpisu. Jednalo se o bezplatné poskytnutí elektronického podpisu (přesněji vytvoření digitálního certifikátu) pro starosty obcí. Na počátku srpna 2005 vydalo ministerstvo informatiky zprávu o tom, že o zřízení bezplatného elektronického podpisu požádalo pouze 1857 z více jak 6200 obcí v ČR.

Na první pohled by to mohlo znamenat, že nevděk touto zemí vládne. Specialisté na ministerstvu informatiky se snaží a vesničtí starostové ty senzační novinky, bez kterých nemůže fungovat stát, nechápou a bojkotují.

Jenže ten, kdo se více zamyslí nad náplní práce starosty na malém městě nebo vesnici, musí nutně dojít k závěru, že bezplatný elektronický podpis, který se komplikovaně vytváří a ještě ke všemu má platnost omezenu pouze na dvanáct měsíců, starostové pro svoji práci nepotřebují.

Tím vás nechci odradit od používání elektronického podpisu. Naopak! Jenže vše chce čas. Každý běžný uživatel počítače, který zrovna není nadšencem „těch šedivých beden“ a používá je opravdu jako pracovní pomůcku, potřebuje pro pochopení, k čemu je elektronický podpis, ale třeba i digitální fotoaparát, videokamera nebo před časem i e-mail, trochu času, a pokud starosta dělá svoji práci opravdu naplno, tak toho času nazbyt mnoho nemá. A dvanáctiměsíční doba uplyne velmi rychle a dál by měl starosta za obnovení svého elektronického podpisu platit. Proč? Za uplynulé období elektronický podpis nepotřeboval k ničemu, co by nebylo možné udělat jinak, jednodušeji nebo méně komplikovaně.

Možná někoho napadne, že elektronický podpis by mohl být dobrý pro komunikaci s občany. Určitě! Jenže mají občané nástroje a zkušenosti proto, aby si mohli ověřit starostův elektronický podpis? Vyžadují občané skutečně dnes (v roce 2005), aby byly e-maily, které jim posílá starosta, elektronicky podepsané, nebo dají přednost tomu, že jim starosta rychle odpoví?

Naprostá většina občanů dá přednost tomu, že jim starosta či jiný pracovník obecního či městského úřadu rychle, kvalifikovaně a jasně odpoví, a teprve v okamžiku, kdy by se jednalo o nějaké rozhodnutí, by měl příslušný úředník své rozhodnutí mimo posílání e-mailem také vytisknout, podepsat, přidat kulaté razítko a poslat jej klasickou poštou.

Při současném stavu vnímání elektronického podpisu by své rozhodnutí měl úředník v každém případě vytisknout a poslat v papírové podobě, protože pokud se občané proti rozhodnutí odvolají, mohlo by se u vyšší instance nebo u soudu narazit na takové „drobnosti“, jako že úředník či soudce neumí pracovat s elektronickým podpisem, nevěří způsobům ověřování identity apod.

V minulých letech se v ČR vytvářela atmosféra, že moderní komunikace s úřady stojí a padá na zavedení elektronického podpisu. Léta běží, elektronický podpis se rozšiřuje velmi pomalu a elektronická komunikace vázne jak mezi občanem a úřady, tak i mezi jednotlivými úřady navzájem. Jenže v komunikaci mezi občanem a úřady je mnoho agend, které mohou velmi dobře fungovat i bez elektronického podpisu.

Souhlasím s tím, že při oficiálním jednání mezi občanem a úřadem je nutné mít jistotu, zda protistrana je skutečně tím, za koho se vydává. Jenže vedle oficiálních úkonů, kde se musí postupovat podle správního řádu či jiných zákonů ČR, je v komunikaci mezi občanem a úřadem mnoho drobných kroků, a pro ty není ani v běžném životě třeba ověření identity. Nebo snad po vás při každém vstupu na městský úřad někdo požaduje občanský průkaz? Domnívám se, že nikoliv.

Přesto se v prostředí počítačů začal prosazovat směr, že vše musí být velmi důkladně zabezpečené, elektronicky podepsané, a bez těchto náležitostí není možné budovat e-government. Zabezpečení je důležité, ale při doplňování informačního systému o bezpečnostní mechanizmy je nutné postupovat velmi citlivě a obezřetně. Dodatečně doplňované bezpečnostní technologie či stostránková bezpečnostní politika mohou v každodenním provozu vést k tomu, že se je snaží uživatelé obcházet nebo je – podobně jako elektronický podpis, i když je nabízen zadarmo – nezačnou vůbec používat.

Dále by bylo dobré se zamyslet nad tím, zda je opravdu nutné používat stejné či velmi podobné nástroje na úrovni ministerstva informatiky a na úrovni vesnice s několika stovkami obyvatel. Domnívám se, že nikoliv, a rozlišení požadavků v centru, krajích a na malých vesnicích by následně pomohlo i rozvoji e-governmentu.

Současný přístup nerespektuje možnosti a reálné požadavky občanů a starostů v malých městech a vesnicích. To následně vede k tomu, že si i bezplatný elektronický podpis zřídí necelá třetina starostů měst a obcí v ČR.

To, že o elektronický podpis požádalo 1857 starostů (to ještě neznamená, že jej skutečně používají) z celkového počtu více jak 6200, není podle mne ani tak špatnou vizitkou jednotlivých starostů, ale především ministerstva informatiky a těch, kdo jsou zodpovědní za rozvoj e-governmentu v České republice.

Anketa

Měly by být všechny e-maily zasílané místní samosprávou elektronicky podepsané?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 10. 2006 16:47