Hlavní navigace

Názory k článku Staré smlouvy v ceně zlata

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 7. 2. 2003 10:44

    ZIL (neregistrovaný)

    Za úvahu také stojí to, že např. u Raiffesen stavební spořitelny není definována státní podpora jako záloha, ale je s ní nakládáno jako s uspořenou částkou. A protože nárok na státní podporu se počítá z uspořené částky, lze požadovat "státní podporu ze státní podpory". Tím se může výnos ještě dále zvýšit.

    Nutno ovšem dodat, že se RSS k této úvaze nezná a mlží s odvoláním na dedukce vyplývající z různých výkladů vlastních obchodních podmínek.

  • 7. 2. 2003 13:22

    Xaver (neregistrovaný)

    Uspořená částka je v obchodních podmínkách definována, a to u RSTS takto:

    1. Cílová částka je součtem:
    a) uspořené částky, která je tvořena vklady stavebního spoření (dále jen „vklady“), úroky z vkladů a u účastníků - fyzických osob i úroky ze státní podpory (dále jen „úroky z vkladů“) připsaných na účet účastníka,
    b) státní podpory, pokud je účastníkem fyzická osoba,
    ...

    Takže do uspořené částky se počítají úroky ze státní podpory, nikolivěk státní podpora samotná. Státní podpora samotná se počítá do cílové částky. Rozdíl mezi cílovou a uspořenou částkou je asi takový jako mezi pojmem a dojmem :-).
    A skutečnost, že státní podpora je po dobu spoření pouze evidována jako záloha, není výmyslem stavebních spořitelen, ale znění zákona o stavebním spoření:

    § 12
    Výplata státní podpory
    (1) Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory na účtě účastníka pouze evidovány.


  • 10. 2. 2003 11:07

    Bonifác (neregistrovaný)

    Stavební spoření zatím žádné významné „změny, jaké nemají v historii tohoto nesystémového produktu obdoby“ nezažívá. Pokud tedy autor nemá těmito změnami na mysli zvýšení poplatků za vedení účtu, nebo průběžně prováděné změny v úvěrech a překlenovacích úvěrech. To ostatní je zatím stále ve fázi návrhů a názorů, ke všem významným změnám je třeba změny zákona o stavebním spoření. Jak a zda vůbec bude zákon upraven, o tom se skutečně lze jen dohadovat. Přání ovšem bývá někdy otcem myšlenky. Ostatně názor autora na stavební spoření lze již v úvodu vysledovat z výrazů jako „nesystémový nástroj“ nebo „dá-li pánbůh, začne být podpora vázána i na bydlení“.

    Jinak má ovšem pravdu. Akcionáři stavebních spořitelen si zvykli na vysoké výnosy v dobách nedávno minulých a dnes se situace mění. Vkládání volných prostředků na staré smlouvy lze jedině doporučit, podobný „termíňák“ nenajdete. Jen se musím usmívat nad tím, jak najednou všichni píšou, že je výhodné mít vyšší cílovou částku. Ještě nedávno byly servery, jako je tento, plné článků brojících proti nevýhodnému uzavírání smluv na tzv. plnou cílovou částku. Co asi budou tito pánové psát za rok, za dva?

  • 10. 2. 2003 12:04

    Ján Simkanič (neregistrovaný)

    Cítím se osloven vaším příspěvkem, protože o tom, že se má zvažovat, jakou cílovou částku člověk při uzavírání smlouvy nastaví, jsem psal mimo jiné i já. Jestli mohu podotknout, v tomto směru jsme nikdy nic kategorického netvrdili a vždy jsme zmiňovali různé možnosti - vždy totiž záleží na okolnostech a ty byly před rokem či dvěma jiné než dnes, kdy se o případných změnách ještě neuvažovalo tak jako v současné době.
    Ptáte se, co budeme psát za rok? Budeme psát o tom, co bude za rok výhodné, což může být něco úplně jiného než letos. Proto i dnes můžeme doporučovat něco jiného než vloni. Časy se mění. My na to jen (myslím, že adekvátně) reagujeme.

  • 11. 2. 2003 12:42

    Bonifác (neregistrovaný)

    Myslel jsem to spíš obecně, nezkoumal jsem v archivu vašich článků zda jste něco kategoricky tvrdili či ne. Ostatně, psal jsem to již i jinde, považuji Měšec v současnosti za nejlepší mezi servery tohoto zaměření. Úsměvné to ale opravdu je, protože se ukazuje, že kdo dal na zasvěcené rady typu „smlouvu na co nejmenší cílovou částku kvůli poplatku, dá se to kdykoliv zvýšit“, má často smůlu. Mnohé z těchto starých dobrých smluv už totiž zvýšit nelze. Dospoříte strop a máte smůlu. Ušetřili jste pár stovek na poplatku, spořitelna teď ušetří daleko víc na vás. Každá mince má, jak známo, dvě strany.
    Tolik na vysvětlenou. Těším se na další články na Měšci.

  • 11. 2. 2003 14:13

    Ján Simkanič (neregistrovaný)

    Tak teď s vámi naprosto souhlasím - každá mince má dvě strany. A těžko je předvídat, která v budoucnu převáží...
    Jinak díky za poklonu, snažíme se a budeme se snažit.

  • 11. 2. 2003 8:45

    Tom Nespokojený (neregistrovaný)

    Ano, stavební spořitelny mají právo zvyšovat poplatek, jak se jim zachce, ale nesmí přitom postupovat protizákonně vůči zákazníkům.
    Domnívám se, že Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. svým
    jednáním porušuje Zákon o ochraně spotřebitele (zejm. §6), když od
    1.1.2003 v sazebníku úhrad za své služby zavedla 2 rozdílné ceny za
    Správu a vedení účtu - konkrétně ročně: 200,- a 400,- Kč, a to za
    jednu a tutéž službu, ale s rozdílem, jaké úročení připadá na slouvu o stavebním spoření, t.z. diskriminuje zákazníka a chová se v rozporu s dobrými mravy.
    Pro přirovnání: Jde o stejný protizákonný stav, jako byly dvojí ceny za stejné ubytování účtované v českých hotelech tuzemským a zahraničním turistům v 2 polovině devadesátých let v ČR.

  • 13. 2. 2003 18:37

    Fredy (neregistrovaný)

    Jistý rozdíl v tom bude. Číslice 4 (ev. 3) je přece jenom složitější než 2. Pro některé pracovníky SSČS to může být zásadní problém. I když bych předpokládal, že i takový bankovní úředník stavební spořitelny by měl umět alespoň do pěti počítat.

    Nyní vážně. Máte naprosto pravdu. Již jsem to tady jednou psal. Je to naprosto neoddiskutovatelné, sprosté, podlé a zákeřné. Možná by to stálo za podání žaloby. Pak by mě zajímala obhajoba tohoto kroku ze strany SSČS.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).