Spočítejte si...

Zavřít

Stáčené tachometry jen tak nezmizí. Kde je poptávka, je nabídka

Podívejme se podrobně na jednotlivé podvody s ojetinami. S čím se v praxi konkrétně můžete setkat?

Stáčení tachometrů

Nejčastějším nešvarem je bezesporu přetáčení tachometrů, podle současného právního řádu zatím navíc stále těžko postižitelné. Podle statistik společnosti Cebia za rok 2013 mělo celých 220 000 přihlášených ojetých vozidel pozměněný stav ujetých kilometrů. Vezmeme-li v úvahu, že celkově bylo vloni v tuzemsku přihlášeno 562 000 ojetin, pak mělo stočený tachometr více než 39 procent z nich. To je vcelku alarmující zpráva.

Přitom právě stav ujetých kilometrů je významným ukazatelem opotřebení automobilu. Vozy se stočeným tachometrem tak mohou, vzhledem ke skutečnému technickému stavu, být pro svého majitele nebezpečné. V extrémních případech pak mohou řidiče ohrožovat na životě. Je třeba si uvědomit, že díly v autě mají danou životnost a pokud nejsou vyměněny v určeném okamžiku, pak může dojít k jejich nevratnému poškození. To se týká zejména motoru a dalších mechanických součástí.

„Důležitý je stav, ne kilometry,“ je mýtus

Vůz, který je kvůli nesprávnému stavu najetých kilometrů nesprávně servisován, se může porouchat prakticky kdykoliv, například za provozu na dálnici. Pak je to časovaná bomba, přímo ohrožující majitele na životě. Riziko samozřejmě roste s počtem podvodně ubraných kilometrů, uvádí Zbyněk Veselý ze Sdružení SOVA. Vladimír Tylšar provozující web Nehody.net k této problematice dodává: Traduje se tu mylná domněnka, že nerozhodují kilometry, ale skutečný stav. Tuto chybnou úvahu pravděpodobně podporují právě podvodní prodejci. Pokud kupující akceptuje, že si historii vozu neumí nebo nenechá prověřit a vozidlo koupí, přičemž důvodem takového jednání bývá často tzv. „výhodná“ cena ojetiny, pak je nezbytná podrobná kontrola v servisu, výměna rozvodového mechanismu a všech provozních náplní. Ani tak samozřejmě nelze vyloučit následné poruchy vlivem opotřebení některých skupin vozidla, jako převodovka, spojka, ložiska kol a podobně.

Uveďme si pro ilustraci názorný případ, který poukazuje na nebezpečí stáčení tachometrů a s tím spojené nebezpečné používání dílů, jenž se nachází za hranicí použitelnosti. Tento případ je podrobně zdokumentovaný a popsaný ve článku na serveru Auto.cz a týká se tří vozů Škoda Octavia, které byly ze zahraničí dovezeny shodnou firmou a stočeny.

Příběh stočených Octavií

První zájemce o ojetinu, zmíněný ve článku na Lidovky.cz, si pořídil Octavii, která měla na tachometru uvedenu hodnotu lehce přes 44 tisíc kilometrů. Po nálezu zapadlého štítku z posledního servisu se však ukázalo, že vůz byl naposledy servisován při stavu tachometru 210 000 km. Tento údaj potvrdil jako pravdivý také zahraniční servis, z něhož zapadlý štítek pocházel. Vůz byl tedy stočený minimálně o 166 000 kilometrů.

Další dvě turbodieselové Octavie, vyrobené v závěru roku 2010, měly mít, dle údajů uvedených na tachometru, najeto do 35 000 kilometrů. Autorům zmíněného článku se pomocí informací z neveřejné databáze automobilky Škoda podařilo prokázat, že jeden z popisovaných vozů měl v okamžiku prodeje reálně najeto nejméně 170 000 kilometrů, tedy o 135 000 kilometrů více, než udával palubní počítač.

Jaká rizika z výše uvedeného případu plynou pro nové majitele Octavií? Pokud by uvěřili udávanému stavu tachometru a nedopřáli svému vozu včas potřebný servis, pak by mohlo dojít k poškození zásadních mechanických částí, například rozvodového řemene (jehož výměna by měla proběhnout po ujetí 150 000 kilometrů). To by mělo za následek potkání pístů s ventily a tím i zničení motoru.

Jak se vyrábí lukrativní ojetina

Smutnou skutečnost, že stav tachometru u ojetých vozidel může být před prodejem pozměněn opravdu zásadním způsobem, potvrzují také oslovení odborníci. Vladimír Tylšar si vzpomíná na případ Fordu Mondeo combi, nabízeného v inzerci se stavem tachometru okolo 120 000 km. Poslední záznam v servisní databázi Fordu však potvrdil skutečný stav okolo 750 000 ujetých kilometrů. Dál jsme vozidlo neprověřovali, pravděpodobně však nešlo o vtip, doplňuje k této záležitosti Vladimír Tylšar.

Jan Dryák připojuje výčet nejvíce stočených vozů, které se podařilo odhalit společnosti Cebia. Podle jeho slov se rekordmanem stal Volkswagen Passat, jehož tachometr byl před prodejem stočený o úctyhodných 500 000 km, tedy ze skutečných 750 000 km na 250 000 km.

Pomyslné druhé místo pak patří vozu BMW, stočenému o 387 900 km, kdy podvodník na tachometru prostě jen ubral „0“ a ze 431 000 km se rázem stalo pouhých 43 100 km.

Na bronzové příčce se pak u Cebie umístila Škoda Superb stočená o 348 000 km, tedy ze 499 000 na 151 000 km.

Tyto příklady jasně dokládají, že podvodníci se neostýchají provádět ani zásadní zásah do stavu tachometru, kvůli čemuž se z vozu, který je prakticky na konci své životnosti, opět stává „lákavá“ ojetina.

Stáčejí se hlavně diesely

Které ojetiny jsou nejčastěji stáčeny dle názoru zástupců tuzemských autobazarů? Podle Karolíny Topolové z AAA Auto se může jednat o jakýkoliv vůz, který byl dovezený ze zahraničí bazarem či překupníkem. Zejména pak dieselové verze, které často slouží ve flotilách velkých leasingových společností. Jedná se například o masově dovážené modely:

  • VW Passat
  • Golf, Touran
  • Ford Focus
  • Ford Mondeo
  • Ford S-MAX
  • Ford Galaxy
  • Citroen C4 Picasso
  • Renault Scenic
  • Opel Astra
  • Peugeot 407

Zájemce o ojetý vůz by si v souvislosti s výše popsanými případy stočených automobilů měl při výběru uvědomit, že kupříkladu automobil s turbodieselovým motorem mívá vyšší roční nájezd než vůz poháněný benzínovým motorem (ačkoliv se samozřejmě najdou i výjimky).

Vznětový motor v automobilu si totiž většinou lidé, a zejména pak firmy, zkrátka pořizují proto, aby s ním najezdili větší porci kilometrů, často 20–50 000 km ročně. Budeme-li tedy uvažovat, že původní majitel s turbodieselem najezdil průměrně 35 000 km ročně, pak by tento vůz měl mít po pěti letech provozu reálně najeto 175 000 kilometrů.

Namísto toho se však běžně setkáváme s ojetinami, kterým po pěti či dokonce deseti letech provozu svítí na počítadle ujetých kilometrů údaj v rozmezí od 100 do 120 000 kilometrů. Extrémem, viditelným v některých autobazarech, pak bývají vozy vyšších tříd staré šest až osm let s nájezdem pouhých pár desítek tisíc kilometrů (dle údajů z palubního počítače).

Stočené vozy pomáhají „vyrábět“ sami kupující

To je i případ turbodieselového Volkswagenu Passat, nabízeného v jednom tuzemském autobazaru. Tento Passat byl poprvé registrován v roce 2006 a v září 2014 jeho tachometr ukazoval necelých 30 000 km. Obdobných nabídek lze na inzertních serverech nalézt hned několik. Zásadní otázka tedy zní: mohou se takto málo používané ojetiny vyšších tříd skutečně objevit?

Vladimír Tylšar uvádí, že vždy je nutné posuzovat konkrétní případ. Pravděpodobnost, že se takový vůz objeví, je však podle jeho slov minimální. Pokud tedy plánujete nákup postarší turbodieselové ojetiny, pak raději počítejte s tím, že vůz má v převážné většině případů za sebou daleko větší porci kilometrů, než kolik deklaruje prodejce. Umím si představit motoristu, který i s dieselovým motorem nenajezdí přes 100 tisíc km i za více let a naopak jsme zaznamenali případy, kdy někdo najezdil s benzinovým motorem přes 150 tisíc kilometrů za rok. Nízký kilometrový nájezd u starého vozidla je ale vždy podezřelý a tento nesoulad je varovný, dodává Jan Dryák z Cebie.

Nelze vyloučit možnost nižšího nájezdu, ovšem tato skutečnost musí být průkazně ověřena. Většina aut z dovozu pochází z aukcí leasingových firem, které tyto vozy většinou neodprodávají s nájezdem menším než cca 150 000 km, přičemž přibližně poslední rok předtím do něj leasingová firma investuje jen minimálně. I to je nutno brát v úvahu, uvádí přední odborník na odhalování podvodů s ojetinami Vladimír Tylšar.

Lidé touží po autě po prvním majiteli

Dlouholetý nadšenec do automobilů Ondřej z Berouna k současné situaci dodává: Já si radši koupím od soukromníka turbodieselovou Octavii, která má na tachometru uvedeno poctivých 300 tisíc kilometrů a vím, že je to reálné. Člověk se u takového auta od původního majitele pravděpodobněji dozví také pravdu o skutečné servisní historii a může se tak připravit na nutné výdaje spojené s výměnou opotřebených dílů.

Většina zájemců o vůz z druhé ruky však touží po ojetině nejlépe po prvním majiteli a s nájezdem okolo 100 000 kilometrů. A kde je poptávka, tam je bohužel také nabídka „stočených“ vozů. Hlavním důvodem ke stáčení tachometrů je samozřejmě finanční profit prodávajícího. Za auto se 100 000 kilometry na kontě totiž zákazník zaplatí o několik desítek tisíc korun více, než za totožný vůz, který za dobu užívání zdolal 200 či více tisíc kilometrů. Tuto skutečnost potvrzuje také Jan Dryák a dodává: Záleží na cenové kategorii automobilu, ale u těch dražších se jedná o nárůst ceny zhruba o 1 Kč za každý stočený kilometr. Tedy při stočení z 200 000 na 100 000 km se cena zvýší až o 100 000 Kč. Běžně se však jedná řádově o desítky tisíc korun.

Pokračování další pátek.

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 1. 2015 9:51