Šrotovné: Co je a co není vidět?

Šrotovné: co je vidět

V důsledku útlumu poptávky pocítil automobilový průmysl snížený zájem o nová auta. Vlády mnoha zemí do svých stimulačních protikrizových balíčků vložily šrotovné, které má pomoci situaci řešit. Šrotovné je prémií za to, že lidé nechají zlikvidovat své staré auto a pořídí si nové. Je-li diskutováno šrotovné, zaznívá mnoho výhod:

• stát tím přispívá k obnově a omlazení vozového parku,
• je tím podpořen prodej energeticky úspornějších a ekologičtějších vozidel,
• je to opatření, které zvyšuje bezpečnost silničního provozu,
• příspěvek se státu vrací v podobě 19% DPH, které zákazník při koupi nového auta musí zaplatit,
• šrotovné podporuje výrobu automobilek a dalších firem na ně navázaných.

Z makropohledu je šrotovné injekcí na pomoc ekonomiky. Dopady stimulu v podobě šrotovného jsou rychle viditelné a mají multiplikační efekt. Automobilový průmysl nezahrnuje pouze samotné výrobce vozidel. Na automobilový průmysl navazují i další obory, dodávající komponenty, materiály a které poskytují související služby. Trhy, kde byla zavedena šrotační prémie, hlásí nárůst zájmu o nové vozy, což pocítili i čeští výrobci, pracující v řetězci automobilového průmyslu.

Čeští výrobci a subdodavatelé automobilek vyrábějí a dodávají dílce pro různé automobilky, a to nejenom ty, které sídlí na území ČR. Zahraniční šrotovné zafungovalo jako injekce, která českému průmyslu poskytla dočasnou vzpruhu. Podniky se vracejí zpět k pětidennímu pracovnímu týdnu, opět se přijímají pracovníci, kapacity jsou vytíženy a nikdo nestíhá. O zvýšených prodejích informují i v Česku vyrábějící automobilky, Škodovka, TPCA i Hundai. Šrotovné dalo lidem práci, dokázalo zvýšit prodeje a zastavit propad poptávky. Čtěte více: Růžová doba skončila, Češi se poprvé setkali se skutečnou krizí, říká ekonom České spořitelny

Frédéric Bastiat (1801–1850) ve své knize „Co je vidět a co není vidět“ vyslovil myšlenku, že kterýkoli čin, zvyk nebo instituce způsobuje celou řadu účinků. Jen některé z těchto účinků jsou bezprostřední a jsou viditelné. Mnohé další účinky nejsou viditelné, protože se projevují postupně. Příklad principu „co je vidět a co není vidět“ pak Bastiat popisuje na klukovině, při které nezbedný syn někomu rozbije okno. V této situaci je vidět dopad tohoto činu v tom, že sklenářský průmysl získá novou zakázku a další práci. Z tohoto úhlu pohledu pak rozbíjení oken napomáhá ekonomickému růstu a zrychlení oběhu peněz. Co ovšem vidět není, je skutečnost, že zasklení okna musí někdo zaplatit, což s sebou nese náklady. Pokud by k nehodě nedošlo, mohly být tyto prostředky být vynaloženy jinak, například k uskutečnění rodinného výletu, koupi jídla nebo nového ošacení. S ohledem na myšlenku Bastiatova principu „co je vidět a co není vidět“ je možné posuzovat i šrotovné. Co tedy není vidět, jaké by mohly být okamžitě nezřetelné dopady šrotovného?

Šrotovné: co není vidět

1. Populismus, zadlužení státu a lobby

   V zájmu politiků je vyslovovat líbivé populistické nápady. V podstatě asi jakékoli stimulační opatření na podporu ekonomiky s sebou nese riziko, že bude populistické nebo zalobované, tedy prosazené pod vlivem zájmů jistých skupin. Je otázkou, zda by poukazováním na to, „co je vidět“, nemohlo využít lobby automobilového průmyslu. Mohlo by nutit vlády k zavedení trvalé šrotační prémie, kterou by stát podporoval prodej nových aut trvale. Jinou skutečností, která není vidět, by mohlo být možné prohloubení budoucího zadlužení státu. Když budou nová auta koupena dnes, budou prostředky za DPH z nově prodaného auta získány dnes a z pohledu příjmu státu musí být sníženy o vyplacenou šrotační prémii. Uspíšení nákupů nových aut pak bude znamenat budoucí propady či výpadky příjmů z DPH u těchto aut. I když šrotovné z makropohledu z krátkodobého hlediska pomáhá, problémem také může být, že žádná dlouhodobě udržitelná pracovní místa krátkodobým uplatňováním šrotovného nevzniknou.

2. Ovlivnění nákupního chování spotřebitelů

   Možná je namístě se ptát, zda člověk, který v současné době provozuje deset let staré auto, toto činí v důsledku krize. Možná mu s ohledem na jeho potřeby toto auto postačuje nebo mu jeho rodinný rozpočet pořízení jiného neumožňuje. Aby mohl jedinečně výhodné nabídky šrotovného využít, musel by třeba sáhnout na své rezervy nebo se zadlužit. Vedlejším efektem, který „není vidět“, tak může být větší zadlužování spotřebitelů nebo spotřebovávání jejich finančních rezerv na možná zbytný nákup auta. Dalším nepříliš viditelným vedlejším důsledkem šrotovného je skutečnost, že pokud lidé své disponibilní prostředky vynaloží na nákup auta, pravděpodobně se omezí při jiných nákupech. Koupí například méně oblečení, boudou méně navštěvovat kulturní akce nebo se omezí na jídle nebo na nákupech spotřebního zboží. Čtěte více: Úvěrovou historii si musíte budovat postupně

3. Urychlení poptávky v čase

   Šrotovné možná urychluje nákup nového auta těmi, kteří by si dříve či později auto stejně koupili. Výhoda šrotační prémie může motivovat ke koupi nového auta právě v okamžiku platnosti výhodné nabídky šrotační prémie. Dopadem je přesunutí poptávky v čase, urychlení poptávky, které s sebou nese známku oživení, ale toto nemůže dlouhodobě vydržet. Každý, kdo auto chtěl a mohl si ho koupit v budoucnu, koupí dnes. Tyto nákupy pak budou v budoucnu chybět a budou zárodkem budoucích, ještě hlubších odbytových problémů.

   Protože budoucí poptávka bude nutně nižší o část nyní dotovaných automobilů, situace budoucí poptávky se tím zkomplikuje. Na trhu asi vznikne ekonomická nerovnováha v podobě ještě silnější převahy nabídky nad poptávkou. Co však budou výrobci dělat s tímto skrytým důsledkem? Budou konzervovat své výrobní kapacity? Budou poukazovat na morální hazard vlád v případě nepodpoření dalšího kola šrotovného?

4. Řešení jádra problému se odkládá

   Pokud skutečně nastala strukturální krize a výrobní kapacity automobilového průmyslu jsou vzhledem ke kupní síle naddimenzované, restrukturalizace hospodářství se šrotovným pouze odkládá. Prostřednictvím šrotovného uměle vyvolaná poptávka posunuje viditelný efekt problému s odbytem a naddimenzovanými kapacitami do budoucna. Jakmile se trhy oživené šrotovným zasytí nebo šrotovné skončí, lze předpokládat, že prodeje znovu propadnou.

   Z dlouhodobého hlediska poskytování dočasných šrotačních prémií nic neřeší a vytvoří pro dotčené firmy jen polštář pro restrukturalizaci, hledání příležitostí k úsporám nákladům a hledání nových cest pro přežití v nových podmínkách.

5. Šrotovné ovlivňuje ostatní trhy

   Pokud si spotřebitelé koupí předčasně nové auto, budou muset pravděpodobně více šetřit a nekupovat něco jiného v oblastech, kam se problém s odbytem přesune. Díky šrotovnému například může zaniknout část poptávky po ojetých autech, protože bude uspokojena zadotovaným novým autem. Vlastníci středně ojetých aut, kteří by si rádi koupili auto nové, budou vnímat pokles poptávky po jejich ojetinách a také pokles jejich tržních cen. Tyto tržní ceny budou pravděpodobně ovlivněny právě šrotovným. Situace na trhu s ojetinami pak může být v důsledku šrotovného deformována, ceny ojetin poklesnou a prodeje a zisky budou klesat i autobazarům. Pokud takové dopady nastanou, je efektem, který není přímo viditelný, deformace trhu a zvýšené náklady některých účastníků trhu.

   
   
   

   Ilustrační foto

   
   

   Se zavedení šrotovného na Slovensku například znatelně klesla poptávka slovenských zákazníků v českých bazarech. Hitem se stalo nakupování nových aut v Maďarsku nebo Polsku.

   Zajímavý je rovněž možný dopad na vrakoviště. Čím více se likviduje starých aut, tím více jsou vrakoviště a trh s náhradními díly i surovinami zahlceny. Za takových podmínek ještě více padají ceny náhradních dílů a ještě méně se vyplatí stará auta likvidovat. Vrakoviště tak mohou za takových podmínek začít volat po zavedení „vrakovného“ nebo jiné dotace na likvidaci starých aut.

Důležité je zvážit nejen to, co je vidět

Při jakýchkoli ekonomických úvahách je nutné zvažovat nejenom to, co je vidět (okamžité, zřejmé dopady), ale i to, co vidět není (pozdější, nezřejmé dopady). Jak ukázal příspěvek, Bastitatův princip „co je vidět a co není vidět“ lze použít i při úvahách o šrotovném. Bastiat ve své knize používá k popisu principu „co je a co není vidět“ příklad rozbité okenní tabule. V případě rozbitého skla je vidět, že sklenářský průmysl získává zakázku a lidé zde pracující získávají práci. Společnost jako celek ovšem přišla o hodnotu rozbité okenní tabule. Podle Bastiata pak „rozbíjení, ničení a rozhazování není stimulací celkové zaměstnanosti“. Čtěte více: Za neodhlášené auto nemusíte platit tisíce na povinném ručení

Záměrem příspěvku není vytvořit úplný a vyčerpávající rozbor všech možných dopadů uplatnění šrotovného. Snahou je ukázat princip, který lze použít při zvažování možných dopadů různých stimulačních opatření. Jak by asi rozvaha „co je vidět a co není vidět“ dopadla pro případ dotovaného vývozu mléka z EU, evropských rozvojových projektů nebo otázky zavádění biopaliv?