Šrotovné ano či ne?

V minulém týdnu se po několikaměsíčním „mediálním strádání“ dostalo šrotovné opět do centra dění. Není se co divit. Konec německé šrotovací prémie a schválení protikrizového balíku opatření podněcují nové diskuze o účinnosti tohoto opatření.

Jak bude šrotovné v Česku vypadat a bude vůbec?

I když Poslanecká sněmovna přehlasovala prezidentovo veto, bude zavedení šrotovného plně v režii vlády. Ta současná, nepolitická, se na schválení tak závažného rozhodnutí necítí (a zároveň není nakloněna dalšímu utrácení státních peněz), a tak odpovědnost za zavedení šrotovného bude ležet na bedrech vlády vzešlé z plánovaných předčasných voleb. Čtěte více: Šrotovné: Co je a co není vidět?

Šrotovné se tak může stát výraznou hybnou silou zatím vyrovnaného volebního soupeření mezi ČSSD a ODS. Zatímco občanští demokraté šrotovací prémii jako nesystémový nástroj odmítají, strana kolem předsedy Paroubka je přesvědčena o jeho užitečnosti a na jeho aplikaci se chystá vyčlenit 2,5 miliardy korun ze státního rozpočtu. Podobné téma: Zvyšovat daně, provádět škrty nebo se dlouhodobě zadlužovat?

Ty chce rozdělit pouze mezi fyzické osoby, které sešrotují své více jak deset let staré vozidlo, jehož jsou zároveň minimálně dva roky vlastníky. Nově kupované auto nesmí přesahovat cenu 500 tisíc korun a nesmí produkovat více jak 160 gramů emisí na kilometr (to splňují vozy nižší a střední třídy s méně výkonnými motory). Po splnění těchto podmínek by stát přispěl 30 tisíci korunami. Na dvojnásobnou prémii bude mít nárok člověk, který koupí vůz s hybridním pohonem do 700 tisíc korun.

Z původního návrhu naopak vypadla podmínka, že vůz pořízený se šrotovací prémií nebude moci jeho majitel po dobu jednoho roku prodat. Na jednu stranu se to dá chápat, jako pojistka pro lidi, kteří by přecenili své finanční síly a nezvládali by nové auto splácet. Na stranu druhou to nahrává spekulativním nákupům a na místě je tak otázka, komu je vlastně české šrotovné určeno? Čtěte více: Kolotoč kolem šrotovného

Jaký by byl dopad zavedení šrotovného v ČR?

Hlavním cílem zavedení šrotovací prémie by mělo být oživení skomírající výkladní skříně domácího hospodářství – automobilového průmyslu. Skomírá ale vůbec?

Momentálně ne. Ve vzduchu ale visí jedno velké ale. A tím je právě skončené německé šrotovné. Převážně ono se totiž staralo o prodeje nových vozů Škoda a podporovalo rovněž neklesající plánovanou produkci nošovické i kolínské automobilky. Podobné téma: Jsou dobré zprávy z ekonomiky známkou oživení, nebo jen pokračuje mediální hysterie?

Doložit to lze na porovnání vývozu mladoboleslavských aut z počátku tohoto roku. Zatímco v lednu dodala Škoda do Německa 4750 aut, o měsíc později, kdy už bylo zavedeno šrotovné, vyskočil počet dodávaných vozů na 11 tisíc kusů a nakonec se ustálil na 15 tisících kusech měsíčně.

Také statistika prodeje aut v Evropě neukazuje černočernou tmu. Škodovek se v zemích EU a Norsku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku a na Islandu prodalo v prvním pololetí roku 2009 jen o 9 tisíc kusů méně než ve stejném časovém úseku roku předešlého. Což je při prodejích kolem čtvrtmilionu vozidel pokles o nikterak hrozivých 3,5 %. Hyundai naopak zažil nárůst o necelých 16 % (cca 23 500 kusů). To bylo dáno především naplánovanou zvýšenou produkcí nošovické automobilky (12 050 kusů v roce 2008 ⇒ 50 tisíc kusů v 1. polovině roku 2009).

Ta je, stejně jako kolínská TPCA, zaměřena na produkci vozů nižší a střední třídy, což se v dobách šrotovného, které je ve většině zemí určeno na vozy nižší cenové kategorie, ukazuje jako velká konkurenční výhoda českých automobilek. Stejně tak Škoda prodávala nejvíce Fabií, které byly v Německu druhým nejprodávanějším vozem pořízeným s ekologickou prémií (jak je šrotovné u našich západních sousedů oficiálně pojmenováno). Podobné téma: Optimismus posiluje korunu, svítá naděje na oživení v hospodářství

Konec německého šrotovného české automobilky jistě nepotěšil, my se však můžeme těšit na brzké zodpovězení některých palčivých otázek. Prokáže se, že na německém trhu využili nabídky výhodné koupě převážně lidé, kteří by si nové auto koupili tak jako tak? Bude tím na čas vyčerpána poptávka po nových vozech? Přejme automobilkám záporné odpovědi…

Právě před pouze krátkodobým pozitivním efektem a vyčerpáním poptávky na delší dobu nejčastěji varují odpůrci šrotovného. Ještě větší důraz je převážně analytiky kladen na to, že se jedná o nesystémové a diskriminační opatření, které zvýhodňuje jedno odvětví na úkor ostatních. To jistě nelze vyvrátit, na druhou stranu je třeba zmínit, že se bavíme o odvětví, které tvoří celou desetinu českého HDP.

Na stranu možných hrozeb je třeba přičíst také často opomíjenou možnost nepromyšleného a nezdravého zadlužení rodinných rozpočtů. Psychologický moment výrazné slevy a vidina nového vozu mohou být tak silné, že převáží racionální uvažování. Tento jev je dvojnásobně nebezpečný právě v období celkové ekonomické nejistoty.

Sexy klad

Protože politici stejně jako zástupci automobilového průmyslu moc dobře vědí, že české šrotovné bude očekávaný pokles poptávky z Německa kompenzovat jen velice mírně, používají „sexy“ argumentaci. Ekologičnost a bezpečnost, to jsou trumfy zastánců českého šrotovného.

Český vozový park patří s průměrným stářím vozidel 14 let k nejstarším v Evropě a tudíž se na první pohled argumentace s jeho ozdravením zdá být na místě. Když si ale uvědomíme, že na českých silnicích jezdí zhruba 2 a půl milionu aut starších deseti let a že plánované peníze na šrotovné stačí na nějakých 80 tisíc aut, pak bude výsledný efekt takřka nepozorovatelný. Podobné téma: V hospodářství nastal útlum, jak z něj ven?

Nehledě na to, že ekologičnost celé akce není, na rozdíl od bezpečnosti, úplně prokazatelná. Produkce nových aut, která by bez šrotovného nemusela být možná vůbec vyprodukována, přinese tolik emisí, že by běžně jezdící člověk musel sešrotovat traktor, aby efekt s nižšími emisemi nového auta předčil jeho výrobu.

Zastánci dále argumentují tím, že peníze vložené do tohoto opatření se vrátí na vybraném DPH z prodeje nových aut. To je jistě pravda. Na druhé straně je třeba dopředu prozkoumat trh a zjistit, zdali by lidé auta v nejbližší době nekupovali i bez šrotovací prémie. Podobné téma: Co ovlivňuje kupní sílu peněz?

V Německu si dle průzkumů auto se šrotovným pořizovali převážně lidé, kteří to měli v nejbližší době tak jako tak v plánu a náš západní soused tím přišel o výraznou část příjmů. Naopak na Slovensku podle oficiálních zjištění nakupovali auta se šrotovací prémií převážně ti, kteří by auto jinak nekoupili, tam lze efekt peněz vrácených na DPH počítat jako klad.

České republice jde v souvislosti se šrotovným ještě o jednu věc. Jako velký producent aut je v Evropě brána za černého pasažéra, který se pouze veze na vlně státních pomocí v jiných zemích a sám nic k oživení automobilového průmyslu nepřispívá. Nejvíce tím trpí čeští dodavatelé autokomponentů, kterým již zahraniční automobilky daly pocítit svou nechuť k českému postoji. Neobjednávají od nich.

Nepěkné vyhlídky českých producentů aut

Jak jsme již uváděli výše, s koncem německého šrotovného přichází českým producentům aut veliká nesnáz. Přidá-li se k tomu možné vyčkávání nakupujících na české šrotovné (které pokud začne platit, tak nejdříve v listopadu), pak to vypadá na velmi krušné měsíce.

Situace ale není tak černá. Vzhledem k vyčerpaným skladovým zásobám, bude Škoda dojíždět produkci Fabií nejen do Německa minimálně do konce října. Poté zřejmě přijde viditelný pokles poptávky, ale vzhledem k množícím se pozitivním zprávám o lepšící se kondici světové ekonomiky by se situace postupně měla vracet do normálu.

I proto by čeští politici po volbách měli pečlivě zvažovat, zda šrotovné opravdu pomůže nebo bude jen zbytečným a drahým ústupkem silnému automobilovému odvětví.

Anketa

Jak vysoká by měla činit šrotovací prémie na nový vůz?

32 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 9. 2009 12:18