Spočítejte si...

Zavřít

Spotřebitelé - Pozor na rozhodčí doložku!

Vedle soudního řešení majetkových sporů existují i alternativní cesty řešení mimosoudní cestou - mediace a rozhodčí řízení. Jsou levnější a rychlejší. Současná legislativa však straní spíše podnikatelům. Je rozhodčí řízení spotřebiteli spíše ke škodě než k užitku?

Liknavost českých soudů je věčné téma politiků i občanů, kterých se týká především. Zejména pro vysoké náklady spojené se soudním řízením a pro jeho zdlouhavost lidé často nad sporem mávnou rukou a nechají ho plavat, pokud není příliš významný, nebo začnou hledat jinou možnost řešení sporu.

Liknavosti českých soudu si je naštěstí vědom i současný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a ostatní politikové, a mě nezbývá než s nimi souhlasit. Podle Jiřího Pospíšila je však současný zbědovaný stav soudů způsoben především tím, že lidé jsou schopni soudit se o každou maličkost. Lidé se soudí s prominutím o každou blbost, řekl nedávno k tématu ministr. Právě k tomu jsou však soudy určeny – k rozhodování sporů na základě právních norem. Pokud jde o princip, nezáleží na tom, zda jde o pár tisícovek nebo bankovní účty velkých společností. Lidé by měli mít právo za rozumných podmínek řešit každý spor. Vysoké náklady a zdlouhavost soudního řešení však mnoho lidí odrazuje.

Naštěstí však existuje možnost, jak soudy z rozhodování vyloučit a přesto si vymoci rozhodnutí, které je právně závazné a vynutitelné zákonem. Tou možností je mimosoudní vyrovnání sporu.

Alternativní možnosti řešení sporu

Nejznámějšími možnostmi je mediace a rozhodčí řízení (arbitráž). Mediace, neboli zprostředkování, je aktivita, při které třetí neutrální strana sporu, mediátor (česky zprostředkovatel), napomáhá k dosažení dohody s konkrétními účinky ve věci společného zájmu. Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení majetkových sporů, kde je při rozhodování sporů vyloučena působnost soudů. Zatímco výsledkem mediace je pouze návrh řešení, výsledkem rozhodčího řízení je uložení povinnosti (tedy podobně jako u soudu).

Mediaci se budeme věnovat někdy příště a dnes se podíváme na rozhodčí řízení.

Spory klientů s finančními institucemi ve věci platebního styku řeší Finanční arbitr České republiky. Jak si stojí a jak funguje, se dočtete v článku Pochybila vaše banka? Obraťte se na finančního arbitra!

Rozhodčí řízení je vlastně lehce formalizovaný systém rozhodování sporů, známý ještě z doby kmenových společenství. Rozhodčí řízení v České republice je upraveno zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 1995 a vztahuje se na veškeré spory majetkové povahy s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkurzu nebo vyrovnání. V budoucnu se však uvažuje o rozšíření i na spory jiné povahy.

Nejzásadnějším rozdílem mezi soudním a mimosoudním řešením je to, že rozhodce může rozhodovat nezávisle na právních předpisech (v případě soukromé osoby). Rozhodčí řízení je dobrovolné. Obě strany musí souhlasit s tím, že se spor nebude řešit soudce, ale tzv. rozhodce – což je nezávislá třetí strana (často osoba či osoby, kterou obě strany sporu znají), jejíž rozhodnutí je však stejně jako soudní vynutitelné a pravomocné – což stvrdí v rozhodčí smlouvě (popř. rozhodčí doložce).

Spor je možno svěřit buď rozhodčímu soudu, nebo tzv. ad hoc v podstatě kterékoli jiné osobě. Rozhodcem sporu může být kdokoliv, kdo dosáhl věku 18 let a právní způsobilosti. Obě strany s tím však musí souhlasit.

Základní znaky a výhody rozhodčího řízení

Neformálnost – rozhodčí řízení je neformální, z čehož vyplývají všechny jeho výhody i nevýhody. Všechna pravidla řízení si stanovují strany ve smlouvě. Rozhodčí řízení nemá v podstatě žádná pravidla – může dokonce probíhat i elektronicky, a obě strany se tak prakticky ani nemusí vidět.

Rychlost řízení – rozhodčí řízení je mnohem rychlejší než řešení sporu soudní cestou. Může být vyřešen během několika měsíců nebo dokonce týdnů.

Nižší náklady – ve většině případů je i mnohem levnější. V případě ad hoc řešení můžou být náklady téměř nulové. Najdou se však i výjimky – podle právničky Kláry PřikrylovéSOS se objevují i případy, kdy spor mezi spotřebitelem a podnikatelem řeší soukromý subjekt: Náklady rozhodčího řízení několikanásobně převyšují soudní poplatky, a to vše s odkazem na stávající zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů…

Jednoinstančnost a vyloučená působnost soudů – jednoinstančnost znamená, že žádná strana nemá po rozhodnutí rozhodce možnost jakéhokoliv odvolání. Strany jsou tedy vázány pouze na nezávislost rozhodce – jeho rozhodnutí, ať už je jakékoliv, platí a je vymahatelné. Rozhodce má tak prakticky neomezenou moc. Jeho rozhodnutí musí být v souladu s jeho viděním spravedlnosti, což zdaleka nemusí kopírovat platné právní předpisy. Na stranách však je, aby si rozhodce vybrali. Druhoinstančnost je však možné dohodnout.

Neveřejnost řízení – průběh řízení a jeho výsledek není veřejný, což je výhodou, pokud nechcete, aby se váš případ náhodou dostal do médií nebo aby vaši případní konkurenti na jednání získávali obchodní informace.

Vykonatelnost i v zahraničí – Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve všech státech, které tuto smlouvu ratifikovaly. U soudního řešení je výkon v zahraničí mnohem komplikovanější.

Spotřebitelé versus firmy

Rozhodčího řízení využívají především podnikatelé ve sporu s dalšími podnikateli nebo firmami. Rozhodčí řízení je určeno i pro spotřebitele (např. kupní smlouva, smlouva o dodávce, nájemní smlouva apod.). Podle Evropské komise a Sdružení ochrany spotřebitelů však není zajištěna jeho dostatečná ochrana. Spotřebitelé nejsou většinou zdaleka tak dobře informováni jako velké firmy a tyto firmy mají oproti soukromým spotřebitelům silnější pozici. Rozhodce jako takový má v podstatě neomezenou moc v rozhodování, což může vzhledem k nízké informovanosti spotřebitelů a nezávislosti rozhodce na právních předpisech vyvolávat obavy z podjatosti, které mohou být opodstatněné.

V roce 2006 Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vyřešil 1237 případů a 770 případů o domény .eu, které v rámci Evropské unie výhradně řeší.

Rozhodčí doložce stojí za to věnovat pozornost. Některé společnosti (například ve smlouvě o poskytování bankovních služeb) mohou mít rozhodčí doložku schovanou někde mezi desítkami stránek textu.

Sjednání takové rozhodčí doložky straní zejména podnikateli, pokud se jedná o spotřebitelský spor. Spotřebitel se o její existenci dozví až v momentě vzniku sporu a bývá touto situací zaskočen. Ujednání o rozhodci bývá často součástí obchodních podmínek napsaných minipísmem v x-tém bodě obchodních podmínek, říká Martin Reisinger ze Sdružení obrany spotřebitelů.

Podle SOS stávající legislativa výrazně straní podnikatelům na úkor spotřebitelů, a je tedy potřeba vytvořit legislativu novou. Podle Jiřího Pospíšila ministerstvo spravedlnosti o novele v současné době neuvažuje. Podle Bohuslava Kleina, předsedy předsednictva Rozhodčího soudu, je současná právní úprava moderní a vyhovující evropským standardům. Za posledních 12 let byl přitom zákon novelizován pouze jednou.

Lidé si často neuvědomují, že s podpisem rozhodčí smlouvy obsahující rozhodčí doložku u případných sporů vylučují z rozhodování soud, a nevědomky tak vkládají svůj osud do rukou „nezávislého” rozhodce stanoveného bankou. Proto je důležité vždy smlouvy pečlivě zkontrolovat a o podmínkách diskutovat, či doložku vůbec nepodepisovat, protože je dobrovolná.

Anketa

Jsou možnosti mimosoudního řešení sporů v ČR dostačující?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 1. 2011 14:37