Spočítejte si...

Zavřít

Spory o malé dluhy: návrat do socialismu, zaplatíme to všichni

Odměny u bagatelních sporů se mají snížit, ale po loňském zvýšení soudních poplatků spory přijdou věřitele dráž. Vymáhat malé dluhy se nevyplatí a dlužíci se mohou radovat. Kdo to asi zaplatí…?

Tento text je názorovým vyjádřením autora. Redakce serveru Měšec.cz není jeho autorem a nemusí se ztotožňovat s obsahem názoru.

Ministerstvo spravedlnosti ČR připravuje novelu vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravuje paušální výši odměny za zastupování účastníka v soudním řízení. Novela kterou ministerstvo plánuje vydat co nejdříve, může být účinná již od 1.3.2012. Jak bylo ministerstvem avizováno a médii prezentováno, novela má za cíl výrazně snížit uvedené odměny u bagatelních sporů . Po loňském zvýšení soudních poplatků je to další rána pro věřitele.

Stalo se tradicí, že politici mají tendence k populistickým krokům. Svá rozhodnutí zdůvodňují veřejnými průzkumy, rozhodují dle hlasu ulice, na dopady svého jednání však často nepomýšlí. Jak jinak si lze vysvětlit kroky, které se v posledních několika měsících odehrávají na poli práva věřitelů, uplatňovat nároky na plnění dlužníků soudní cestou?

Vyšší soudní poplatky

Od září 2011 došlo k razantnímu zvýšení soudních poplatků, které na začátku, tj. při podání žaloby hradí věřitel, nakonec však zaplatí dlužník. Tedy, pokud zaplatí. S ohledem na stále klesající efektivitu soudního a exekučního vymáhání lze soudní poplatek považovat pouze za náklad věřitele a příjem státního rozpočtu.

SOUDNÍ POPLATKY – kdy předmětem je peněžité plnění
do 08/2011 od 09/2011
Minimální soudní poplatek v bagatelních sporech 300 Kč 800 Kč
Minimální soudní poplatek v ostatních sporech 2 % z této částky 4 % z této částky

Neuznávané rozhodčí nálezy

Nejedná se o fatální zásah, ale vývoj judikatury a právních názorů v ČR směřuje k nemožnosti uzavírat rozhodčí doložky ve spotřebitelských sporech a využívat tak v těchto věcech rozhodčího řízení, které by mohlo odbřemenit soudy. Věřitelům zde chybí právní jistota a předvídatelnost rozhodnutí soudů, proto se směrem k rozhodčímu řízení nevydávají, uvedl JUDr. Peter Beňo z advokátní kanceláře JUDr. Michala Bendy.

Neprůhledné je i rozhodování okresních soudů při nařizování exekucí, někteří soudci odmítají na základě rozhodčích nálezů ve spotřebitelských, často bagatelních sporech na základě rozhodčích nálezů nařídit exekuci. Takže pro věřitele využívající rozhodčí doložky jde o špatnou zprávu. Existují sice silné argumenty, proč ve spotřebitelských sporech rozhodčí řízení není vhodné využít, nicméně v případě kvalitní zákonné úpravy rozhodčího řízení se jedná o moderní druh řízení, které má jednoznačný účinek – snížení množství soudní agendy a zrychlení celé dnes zablokované justice.

Snížení nákladů právního zastoupení

Chystá se novelizace vyhlášky určující výši nákladů řízení, do nichž patří vedle soudních poplatků i náklady právního zastoupení věřitele při zastoupení advokátem. Vymožené náklady řízení jsou příjmem věřitele, nikoliv advokáta, jak je často chybně interpretováno. Jak uvedl JUDr. Aleš Jirásek, advokát v Praze: Je třeba si uvědomit, že snížením náhrady za odměnu advokáta dle vyhlášky 484/2000 Sb. budou nejvíce poškozeni věřitelé, kteří se snaží vymoci své pohledávky. Soudem přiznaná náhrada totiž přísluší právě věřitelům a má sloužit na alespoň částečné pokrytí výdajů žalobce za advokáta (nutno dodat, že v případě déle trvajícího sporu jsou faktické výdaje žalobců na advokáta vždy vyšší, než přiznaná náhrada).

Dojde-li k jejich snížení, stane se pro věřitele ekonomicky nerentabilní nízké pohledávky vymáhat soudní cestou – jednoduše proč bude banka, pojišťovna či jiný subjekt žalovat pohledávky, když hned na začátku vynaloží obrovské náklady, které se jí nikdy nevrátí? Pokud u nízkých pohledávek skončí soudní a exekuční inkaso, ještě dramatičtěji naroste počet dlužníků. Proč by taky platili, nebudou dostatečně motivováni.

Co dalšího věřitele čeká?

V tuto chvíli hovoříme pouze o zásadním oslabení pozice věřitelů zejména nízkých pohledávek, co dalšího však věřitele čeká? Je záměrem zhoršit platební morálku? Nebo se jedná skutečně o populismus a politici se připravují na volby? Začínám se bát sloganu: Co neplatič, to volič!

Zaplatí to všichni

Zajímá se Ministerstvo financí o vliv na příjmy státního rozpočtu? (Soudní poplatky, DPH, daň z příjmů atd.). Kroky Ministerstva spravedlnosti totiž tlačí věřitele do pozice, kdy nebudou své pohledávky soudně vymáhat a sníženou vymahatelnost nízkých dluhů budou nuceni promítnout do cen svých produktů a služeb, vracíme se tak do socialismu – zaplatíme všichni, především ti, kdo nedluží.

56 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 2. 2012 6:59