Spočítejte si...

Zavřít

Mohu spořit jen 1000 Kč měsíčně. Čeho lze dosáhnout?

Pokud se podaří spořit 1000 Kč měsíčně, kam až může konzervativní střadatel dosáhnout a co může uspořit? A je možné s touto částkou uspořit milion korun? Máme pro vás dobrou zprávu.

Ne každý má to štěstí, že jej zabezpečili rodiče, vyhrál desítky milionů ve sportce, nebo jako úspěšný manager má měsíční příjem několik set tisíc korun a nějaké pravidelné spoření jej nemusí trápit. Dvě třetiny populace ale nedosahuje na průměrný měsíční příjem uváděný Českým statistickým úřadem (23 324 Kč za 1. až 3. čtvrtletí 2010). 

Rychlý výpočet daně

Pokud chcete mít rychlý přehled o výši daně za rok 2010 a zároveň si zjistit i bilanci sociálního a zdravotního pojištění, pak využijte daňovou kalkulačku.

Z tisíce milion?

Částka 1000 Kč měsíčně tak může být pro někoho nepodstatná, na druhou stranu pro mnohé maximální částkou, kterou mohou pravidelně měsíčně odkládat. Pokud ji budeme pravidelně měsíčně spořit, kolik lze naspořit a je vůbec možné s takovou částkou dosáhnout na magický milion korun, třeba pokud začne v roce 2011 tuto částku 25letý člověk spořit po dobu 40 let, než půjde v 65 letech do starobního důchodu?

Nebudeme-li uvažovat, že nejjednodušší možností je onu částku ukládat měsíčně pod polštář, či do obálky v zásuvce stolu, přichází v úvahu její ukládání na spořicí účet (nebo vkladní knížku).

V následující tabulce je naznačen vývoj nezhodnocených úspor a úspor na spořicím účtu v průběhu 40 let, při úrokové sazbě 2 % p.a., ukládání počátkem měsíce a použití daně z příjmu 15 %. Úroky jsou připisovány měsíčně, výsledky zaokrouhleny, zde i v celém dalším textu, pro přehlednost na celé Kč:

Roky 5 10 15 20 25 30 35 40
Bez zhodnocení 60 000 Kč 120 000 Kč 180 000 Kč 240 000 Kč 300 000 Kč 360 000 Kč 420 000 Kč 480 000 Kč
Spořicí účet 62 647 Kč 130 802 Kč 204 952 Kč 285 621 Kč 373 385 Kč 468 867 Kč 572 746 Kč 685 760 Kč

Vývoj úspor sice vypadá opticky zajímavě, ale není zde zahrnut faktor inflace. Je pravdou, že meziroční míra inflace v roce 2010 byla 1,5 % a v roce 2009 pouhých 1 %, ale v roce 2008 to bylo 6,3 %. Průměrná meziroční míra inflace v období od roku 1995 do roku 2010 je 4,3 %. Za předcházejících 10 let činí 2,5 % a za posledních 5 let je průměrná meziroční míra inflace 2,8 %. Spořicí účet tedy není jednoznačně pro dlouhodobé spoření to pravé, neboť v dlouhodobém horizontu jsou úspory znehodnoceny inflací. Výhodou tohoto způsobu je však okamžitá disponibilita uložených prostředků.

Další možností je vklad uvedené částky na penzijní připojištění. Nevýhodou této možnosti je dlouhodobá vázanost prostředků, na druhou stranu je zde možnost příspěvku zaměstnavatele a státní příspěvek v maximální možné výši 150 Kč měsíčně. V následující tabulce je naznačena možnost výše úspor, s předpokládaným ročním zhodnocením 2 % p.a., bez zahrnutí příspěvku zaměstnavatele – uvedena výše tzv. jednorázového vyrovnání po zdanění, tedy částky, kterou je možné z penzijního připojištění reálně jednorázově obdržet při splnění podmínek:

Roky 5 10 15 20 25 30 35 40
Úspory 72 055 Kč 150 532 Kč 236 099 Kč 329 496 Kč 431 536 Kč 543 119 Kč 665 238 Kč 798 991 Kč

Oproti ukládání na spořicí účet je patrný rozdíl ve prospěch penzijního připojištění. 25letý člověk by tak za 40 let, při odchodu do starobního důchodu v 65 letech, pokud by mu nepřispíval zaměstnavatel, na milion korun s měsíčním vkladem 1000 Kč ale rovněž nedosáhl. Pokud by mu však přispíval zaměstnavatel částku 500 Kč měsíčně, nebo sám spořil 1500 Kč, byla by za 40 let výše jednorázového odbytného po zdanění již 1 110 378 Kč. Tímto způsobem by tak svůj milion při odchodu do starobního důchodu uspořil, stačila by mu k tomu i částka 1400 Kč měsíčně.

Stavební spoření následované termínovaným vkladem

I přes současné změny je nadále zajímavou možností dlouhodobého spoření stavební spoření. Peníze jsou zde vázány po dobu 6 let a je otázkou, jak se ke stavebnímu spoření zachová stát v budoucích letech. Pokud budeme uvažovat, že stavební spoření založíme v letošním roce podle nových podmínek, lze za 6 let naspořit 80 493 Kč (měsíční vklad 1000 Kč, cílová částka 85000 Kč, úroková míra 2 % p.a., poplatek za uzavření smlouvy 1 %, roční poplatek 300 Kč, státní podpora 10 % a daň 15 % – využit kalkulátor stavebního spoření, který započítává poplatek za vedení účtu, za uzavření smlouvy, i zdanění výnosu).

Jak vidno, po 5–6 letech lze i po 1000 Kč měsíčně naspořit částku, která může být základem pro další zhodnocení. Prostředky na penzijním připojištění jsou dlouhodobě vázány. Budeme proto dále uvažovat, že naspořené prostředky na spořicím účtu a stavebním spoření (pro možnost porovnání cyklus spoření 6 let) uložíme na termínovaný vklad na 5 let s úrokem 4,3 % p.a. a úroky vyplacenými při vypořádání vkladu (v současné době u částky 20 000 – 599 999 Kč nabízí tuto sazbu např. WPB spořitelní družstvo u termínovaného vkladu Spoření n@ dálku). V případě spořicího účtu půjde o počáteční částku 75 822 Kč (po 5 letech a zdanění bude vyplaceno 89 679 Kč), u stavebního spoření o částku 80 492 Kč (po 5 letech a zdanění bude vyplaceno 95 202 Kč). Po ukončení termínovaného vkladu bude vyplacená částka opětovně uložena, stejně tak bude dále ukládána částka 1000 Kč na další cyklus 6letého spoření.  Pokud nestačíme dokončit 6letý cyklus spoření, či bude doba uložení peněz kratší než 5 let, použijeme termínovaný vklad pro příslušný počet roků. Pro přiblížení realitě současné doby, použijeme aktuální sazby zmíněné družstevní záložny pro termínovaný vklad Spoření n@ dálku – na 1 rok sazba 3,10 % p.a., na 2 roky sazba 3,65 % p.a. a na 3 roky sazba 4 % p.a., pro nenabízené 4 roky bude použita rovněž sazba 4 % p.a.

U využití spořicího účtu v kombinaci s termínovanými vklady bude vývoj spoření následující:
roky:

Roky 6 11 12 16 17 18 21 22 23 24 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40
1. cyklus 75 822 Kč 89 679 Kč X 106 068 Kč X X 125 452 Kč X   X 148 478 Kč X   X X 175 492 Kč X   X X 207 566 Kč X X X 235 795 Kč
2. cyklus 0 0 75 822 Kč X 89 679 Kč X X 106 068 Kč   X X 125 452 Kč   X X X 148 378 Kč   X X X 175 494 Kč X X 193 394 Kč
3. cyklus 0 0 0 0 0 75 822 Kč X X 89 679 Kč X X X 106 068 Kč X X X X 125 452 Kč X X X X 148 378 Kč X 157 585 Kč
4. cyklus 0 0 0 0 0 0 0 0   75 822 Kč X X   89 579 Kč X X X   106 068 Kč X X X X 125 452 Kč 128 758 Kč
5. cyklus 0 0 0 0 0   0 0   0 0 0   0 75 822 Kč X X   X 89 579 Kč X X X X 106 068 Kč
6. cyklus 0 0 0 0 0   0 0   0 0 0   0 0 0 0   0 0 75 822 Kč X X X 86 134 Kč

Po 40 letech při tomto způsobu spoření můžeme mít k dispozici 907 734 Kč (eventuelně, budeme-li zhodnocovat více úspory již během 6letého cyklu, o něco více). Milion tímto způsobem tedy rovněž nenašetříme, ale našetříme více, než při využití penzijního připojištění (!).

V případě využití cyklů stavebního spoření dle současných podmínek (rok 2011) v kombinaci s termínovanými vklady se bude naspořená částka vyvíjet takto:

Roky 6 11 12 16 17 18 21 22 23 24 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40
1. cyklus 80 492 Kč 95 202 Kč X 112 600 Kč X X 133 128 Kč X X X 157 516 Kč X X X X 186 202 Kč X X X X 220 349 Kč X X X 250 316 Kč
2. cyklus 0 0 80 492 Kč X 95 202 Kč X X 112 600 Kč X X X 133 128 Kč X X X X 157 516 Kč X X X X 186 302 Kč X X 205 305 Kč
3. cyklus 0 0 0 0 0 80 492 Kč X X 95 202 Kč X X X 112 600 Kč X X X X 133 128 Kč X X X X 157 516 Kč X 167 290 Kč
4. cyklus 0 0 0 0 0 0 0 0 0 80 492 Kč X X X 95 202 Kč X X X X 112 600 Kč X X X X 133 178 Kč 136 687 Kč
5. cyklus 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 80 492 Kč X X X X 95 202 Kč X X X X 112 600 Kč
6. cyklus (jen term. vklad) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 80 492 Kč X X X 91 439 Kč

Při tomto způsobu uspoříme po 40 letech částku 963 637 Kč. Ani touto cestou, byť přináší nejlepší výsledek, s největší pravděpodobností milion korun za 40 let neušetříme.

Kombinujte spořicí produkty, zkuste akcie

Je tedy zřejmé, že kombinací pravidelného spoření formou pravidelných vkladů na spořicí účet, nebo stavební spoření a následném uložení výnosu na termínovaný vklad dosáhneme ze současného pohledu zajímavých výnosů, milion však pravděpodobně neušetříme, i když tuto hranici budeme těsně atakovat. V reálném světě bude pravděpodobně výsledek po 40 letech spoření jiný (zejména u kalkulací s termínovanými vklady a stavebním spořením) a nelze jej odhadnout.

Jde však o konzervativní (a z dnešního pohledu bezpečný a proto využívaný) způsob uložení volných prostředků. Pokud by šlo skutečně o dlouhodobé spoření, např. u zmiňované osoby ve věku 25 let po dobu 40 let, až po odchod do starobního důchodu, je vhodné přemýšlet o diverzifikaci úspor a po ukončení určitého cyklu spoření zvolit i jinou formu dalšího uložení (a zejména zhodnocení) prostředků.

Tím může například být investování do podílových fondů, nebo investování do akcií. Zde se zhodnocení, podle zvolené investiční strategie, může ročně pohybovat mezi 10 – 30 % p.a. Výši potenciálního zhodnocení však také odpovídá i míra rizika (a tedy i možnost znehodnocení investice podle hesla, kdo chce hodně, nemá nic). V dlouhodobém horizontu je však předpoklad, že se případné ztráty vyrovnají a proto takovou formu investování lze osobě mladšího věku doporučit.

Například, bude-li investována po 6 letech naspořená částka 75 822 Kč ze spořicího účtu do akcií, kde bude předpokládaný výnos 10 % p.a., hodnota investice bude po dalších 28 letech přes 1 milion Kč. Ale protože spoření 1000 Kč bude průběžně probíhat dále, hodnota majetku se bude zvyšovat a po 40 letech může dosáhnout několika milionů.  Ne každý (vlastně málokdo) je však ochoten investovat prostředky mimo výše naznačené konzervativní způsoby. Základní informace k investování do akcií lze mimo odborných publikací a internetu získat i např. v bezplatných seminářích pořádaných Fio bankou, nebo společností brokerjet České spořitelny.

Na závěr je v tabulce shrnutí, jak po úvodních 6 letech (tedy prvním cyklu spoření) a konečných 40 letech spoření dle výše naznačených způsobů mohou vypadat naše úspory s měsíčně uloženou tisícikorunou:

 Výsledky spoření 1000 Kč Bez zhodnocení Spořicí účet Penzijní připojištění Spořicí účet + termínovaný vklad Stavební spoření + termínovaný vklad
6 let 72 000 Kč 75 822 Kč 87216 75 822 Kč 80 492 Kč
40 let 480 000 Kč 685 760 Kč 798 991 Kč 907 734 Kč 963 637 Kč

Jen penzijní připojištění vám na důchod nenašetří

Z poslední tabulky je zřejmé, že při kratší době spoření je penzijní připojištění (pro případ zahájení spoření v letošním roce) nejvýhodnější forma spoření, naopak s rostoucí délkou spoření jeho výhodnost klesá. Pokud by si jej zvolil jako jedinou formu zajištění na důchod náš zmiňovaný konzervativní 25letý občan, patrně by si po 40 letech spoření, pokud by mu nepřispíval zaměstnavatel, obrazně řečeno rval vlasy, že svoji tisícikorunu měsíčně neukládal jiným způsobem.

Zvolené příklady pravidelného spoření 1000 Kč měsíčně ukázaly, že i s relativně malou částkou lze v dlouhodobém horizontu s použitím konzervativních prostředků spoření dosáhnout výsledků, které se liší, ale k milionu uspořených korun nám pravděpodobně nepomohou. Při konzervativním způsobu spoření bychom museli měsíčně ukládat vyšší částku, např. u penzijního připojištění, s předpokládaným ročním zhodnocením 2 % p.a. cca 1400 Kč ( = po 40 letech vyplacených 1 076 901 Kč  – zde je výhoda, že dle současných podmínek, otázkou je, jak dlouho ještě platných, nám může pomoci zaměstnavatel).

Jde o modelové příklady, vycházející ze současného stavu, které neberou v potaz možné legislativní a společenské změny, či změny úrokových a daňových sazeb v následujících několika desítkách let. Názorně ale ukazují, že i u konzervativního způsobu spoření a uložení prostředků se vyplatí přemýšlet o možnostech kombinace různých způsobů, aby, až bude úspor jednou potřeba, a nemusí jít hned o dobu 40 let a přípravu na důchod, byl výsledek našeho snažení pokud možno co nejvýhodnější.

39 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 6. 2011 18:43