Spočítejte si...

Zavřít

Spořící účet se pro dlouhodobé spoření nehodí (2. část)

Běžné účty jsou úročeny jen minimálně. Přesto na nich lidé často nechávají ležet ladem většinu svého finančního majetku. Výhodnější je používat k dočasnému uložení peněz lépe úročený spořící účet. Ani ten však zhodnocení peněz nezajistí.

Úspory v slamníku

Celoživotní úspory přechovává doma asi už jen málokdo. Způsobů, jak přijít o větší částku v hotovosti, je totiž celá řada. Peníze si může odnést bytový zloděj. Zničeny mohou být při požáru, povodni nebo jiné podobně nepříjemné události. Pečlivě schované bankovky také mohou objevit myši nebo v případě veřejných činitelů protikorupční policie.

V bezpečí ovšem peníze v hotovosti nebudou ani v případě, že žádná takováto katastrofa nenastane. Přinejmenším o značnou část své hodnoty časem přijdou kvůli inflaci. Nárůst cen o několik procent ročně způsobí, že uspořený obnos bude s přibývajícími léty stačit na zaplacení stále menšího množství zboží a služeb.

Podobně ale dopadnou i finanční prostředky uložené na málo úročeném běžném účtu nebo vkladní knížce. Banka totiž na úrocích ze stotisícového vkladu vyplatí zpravidla jenom několik stokorun ročně. Inflace ale tento vklad za stejnou dobu znehodnotí o několik tisíc. Pro dlouhodobější spoření se tedy vyplatí využít vhodnějších nástrojů.

Spořit, nebo investovat?

Finanční rezervy by měl mít každý zodpovědný člověk. Nikdo totiž nemůže vědět, zda se jeho finanční situace náhle nezhorší nebo zda ho nepotkají mimořádná vydání. Přestože dnes je v módě peníze si spíše půjčovat, spoření rozhodně není přežitkem. Stovky miliard korun ležících na běžných účtech a vkladních knížkách ale dokládají, že spousta lidí neví, jak na to.

Pro krátkodobé spoření anebo pro vytváření přiměřené rezervy na nenadálá vydání lze úspěšně využít spořících účtů nebo termínovaných vkladů. Pro dlouhodobé spoření se však lépe hodí jiné, výnosnější, produkty. Například stavební spoření, penzijní připojištění, kapitálové nebo investiční pojištění, investice do podílových fondů atd.

Finanční prostředky uložené na spořících účtech a termínovaných vkladech jsou zpravidla úročeny výhodnější sazbou, než nabízí většina běžných účtů. Tato sazba však přesto jen stěží zajistí takové zhodnocení úspor, aby postupně neztrácely na hodnotě. Spořící účty a termínované vklady by tedy měly být využívány právě jen k účelu, k jakému jsou určeny.

Oranžová Amerika

Patrně největší publicitě mezi spořícími produkty se těší „oranžové” ING konto. Jeho bezkonkurenčnost spočívá v relativně vysokém úročení (aktuálně 2,25 % ročně), a to bez omezení výší zůstatku anebo výpovědní lhůtou. Založení, vedení, zrušení tohoto spořícího účtu, ani realizované transakce banka nezpoplatňuje. Zdarma je i volání na zákaznickou linku, jejímž prostřednictvím lze účet ovládat. Alternativně lze pro přístup k účtu využít také internet. Ani relativně vysoká úroková sazba však z ING konta nedělá účet vhodný pro dlouhodobé spoření. Výnos nepřevyšující inflaci by totiž postupnému znehodnocení úspor nezabránil.

Ostudou českých bank je, že ING konto si už několik let udržuje výsadní postavení na trhu. Prakticky všechny banky sice nabízejí svým klientům spořící účty a termínované vklady, ovšem většinou s parametry, které se ING kontu ani zdaleka nepřibližují. Slušné úročení lze většinou získat jen za cenu dlouhých výpovědních lhůt a vysokých vkladů.

Světlou výjimku v tomto směru tvoří Citibank, která v rámci svého balíčku Citi konto nabízí spořící účet bez výpovědní lhůty s neobvykle vysokou 2,5% úrokovou sazbou. Je možné ho získat za 99 Kč měsíčně společně s běžným účtem s elektronickým bankovnictvím, dvěma platebními kartami, výpisy a většinou transakcí zdarma.

Samotný spořící účet však není transakční. Nelze z něj, ale ani na něj provádět platby jinak než prostřednictvím běžného účtu, s nímž je nerozlučně spojen. Na rozdíl od ING konta ho tedy nelze získat samostatně a výhod této nabídky mohou využít jenom klienti Citibank. Měnit banku jen kvůli momentálně velmi výhodnému spořícímu účtu se však nevyplatí.

Červená po česku

ING kontu může sekundovat Červené konto Poštovní spořitelny. Jedná se o samostatný spořící účet bez výpovědní lhůty s výhodným úročením. Zřízení, vedení a transakce jsou u Červeného konta zdarma, stejně jako zřízení a používání telefonního anebo internetového bankovnictví pro jeho ovládání.

Sympatická je na tomto produktu jeho dobrá dostupnost. Od září ho lze pořídit na všech poštách. To je oproti ING kontu snad jediná podstatnější výhoda. V ostatních parametrech je však „oranžové” konto zatím lepší. Úročení zůstatku Červeného konta je pásmové, přičemž částky do 50 000 Kč jsou úročeny velmi nízkou sazbou 0,10 %.

Alternativní kampeličkové řešení

Družstevní záložny stále mají v Česku pověst pošramocenou kvůli krachům, které v letech 2000 a 2001 připravily o majetek tisíce jejich klientů. Od té doby se ovšem pravidla pro činnost záložen hodně změnila. Záložny musí dodržovat obdobné předpisy jako banky a přísná je i jejich kontrola ze strany České národní banky. Vklady jsou zde pojištěny stejně jako v bankách.

Stále víc klientů proto ztrácí ostych a využívá výhodnějších podmínek, které záložny ve srovnání s bankami nabízejí. Lákavé jsou především nízké poplatky a vyšší úročení vkladů. Například u FIO družstevní záložny lze získat běžný účet, včetně internetového bankovnictví a všech běžných transakcí, zcela zdarma.

Zůstatek do 50 000 Kč je na tomto běžném účtu úročen sazbou 0,75 %, nad 50 000 Kč pak 1 % p.a. Úrokovou sazbou ještě o 0,25 % vyšší je úročen běžný vklad bez výpovědní lhůty za podmínky nejvýše čtyř výběrů měsíčně. Získat zde lze i speciální běžný účet úročený sazbou 2,3 % p.a., avšak s poplatkem za každý výběr ve výši 0,1 % z vybírané částky.

Anketa

Spořicí účet...

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 10. 2007 11:25