Spočítejte si...

Zavřít

Spoření v zemi české

Reklamy finančních společností nás přesvědčují k investování. Kdo neinvestuje, není „in“. Češi však vždy patřili spíše mezi spořivější národy, v rozhazování peněz jsme prostě opatrní. Opatrnost kazí lákadla v podobě velmi dostupných úvěrů, ale spořicím produktům se opět začíná dařit. Zvláště vlivem poklesu akcií a zvýšení úrokové sazby Českou národní bankou zažívá spoření nový vzestup.

Požírači peněz

Spoření na vkladní knížku má u nás tradici již z dob první republiky. Mohou za to ještě poměry z bývalého Rakousko-Uherska, konečně vkladní knížky do dnes patří mezi oblíbené spořicí produkty v Německu a Rakousku. Po druhé světové válce právě vkladní knížka byla velmi oblíbenou formou spoření pro běžné občany. To umocňovala i Československá státní spořitelna jako jediný finanční ústav dostupný pro všechny. Ta vkladní knížky podporovala různými soutěžemi, losy a pravidelnými výhrami. Žádané byly proto tzv. výherní vkladní knížky, kdy se pravidelně losovalo poslední šestičíslí všech vkladních knížek a mimo prémie v podobě vyššího úroku mohl výherce obdržet další finanční prémii podle výše vkladu. Tyto vkladní knížky existují dodnes.

Jenže vstup do Evropské unie udělal menší revoluci i ve vkladních knížkách. Banky se musely přizpůsobit platné legislativě a zrušit anonymní vklady jako opatření proti praní špinavých peněz. Zrušení anonymních vkladů neznamená, že o ně vkladatel přijde, pouze je banky od roku 2003 neúročí. V České republice nejvíce vkladních knížek tzv. na heslo má Česká spořitelna a celkový objem prostředků na nich, podle informací, které mám k dispozici, činí asi 3 miliardy.

Dnes se se vkladní knížkou setkáte jen výjimečně. Kromě České spořitelny, která je má stále v nabídce, ji nabízí pouze Poštovní spořitelna, Volksbank a Waldviertler Sparkasse von 1842. Ostatní banky je postupně z nabídky stáhly a nyní už jen dobíhají dříve uzavřené smlouvy. Je to logický vývoj. Poštovní spořitelna má jasně stanovenou svoji klientskou segmentaci a ostatní jmenované banky mají rakouské kořeny. Starší generace, která je konzervativněji zaměřena a pro niž jsou tyto produkty určeny, pomalu (se vší úctou) vymírá a zbývající starší občané umějí naslouchat radám svých potomků. Ti vědí, že vkladní knížky jsou mrtvé a nejsou konkurenceschopné s moderními a stále bezpečnými finančními produkty v podobě spořicích účtů či speciálních termínovaných vkladů, budeme-li trvat na konzervativním způsobu spoření.

Vkladní knížka a termínovaný vklad je v dnešní době zbytečným požíračem peněz a kromě vydávající finanční instituce nepřináší užitek nikomu.

Podobně jako vkladní knížky stíhá osud i termínované vklady. Při jednoduchém pohledu na nabídku úrokových sazeb, které jsou v současné době k dispozici, získat úrok nad 3 procenta znamená zavázat se na dva a více let. Reklamní kampaně finančních institucí používají kouzelné slovo „až“, takže nabízejí úroky vysoké až 3,5 procenta při vkladu převyšujícím například milion českých korun a závazkem 24měsíční výpovědi. Pro běžného střadatele bezpředmětná nabídka.

Spořicí účty versus záložny

Přesto se spoření daří. Mohou za to dva staronové fenomény: renesance spořicích účtů a renesance družstevních záložen. V prvním případě za zvyšujícími se sazbami spořicích účtů vděčíme hlavně konkurenčnímu boji bank o běžné střadatele. Po zvýšení úrokových sazeb centrální bankou čtyři banky odstartovaly boj o to, kdo má nejvyšší sazbu na spořicím účtu. Prvenství jedné banky se udrželo zhruba pár týdnů a bylo pokořeno bankou jinou. A tak pořád dokola, rozumějte výš, až se nabídka úrokových sazeb spořicích účtů ustálila na 3–3,5 procentech ročně. S ohledem na okamžitou likviditu takto uložených finančních prostředků nemá smysl udržovat termínované vklady či vkladní knížky, navíc hůře úročené.

Ve druhém případě se začala znovu obnovovat důvěra českého družstevnictví. Toho využily tři největší družstevní záložny, které přizpůsobily nabídku současným trendům. Spořicí účty u záložen jsou nastaveny podobně, jako má jejich bankovní konkurence. Ovšem nabídka termínovaných vkladů a vkladních knížek u záložen úrokově několikanásobně převyšuje banky a je tak dobře cílenou nabídkou zvláště na starší občany, kteří slyší na výši úrokové sazby. Že se družstevnictví daří a strach z krachů devadesátých let odpadl, vyplývá z tiskové zprávy Asociace družstevních záložen, která se chlubí nárůstem vkladů členů o 29 % za první tři čtvrtletí roku 2007.

Lze bez nadsázky očekávat, že v následujících měsících bude nové zakládání termínovaných vkladů stagnovat a totéž čeká vkladní knížky. To odpovídá i grafu České národní banky, kde je patrné v druhé polovině loňského roku pokles střednědobých termínovaných vkladů. Právě tehdy začaly stoupat úrokové sazby spořicích účtů a zvyšování úrokových sazeb podpořilo konzervativní střadatele k rychlému přesunu na spořicí účty. K renesanci spořicích účtů pomohla i neklidná situace na akciových trzích, kdy mnoho investorů z obav z prodělku akcie prodalo a volné finanční prostředky vrhli na spořicí účty s jistým tříprocentním a vyšším úrokem.

Posbírejme rodná čísla

Vy ještě nemáte stavební spoření na „malého“? Ne, nemám. A při současné rostoucí inflaci, nižší státní podpoře, nízkému úroku z vkladu stavebního spoření a šestileté době vázaného vkladu je stavební spoření uzavřené na všechna rodná čísla v rámci rodiny značně neefektivní, z pohledu spořicího produktu. Doba, kdy se vyplatilo posbírat v rodině rodná čísla, uzavřít smlouvy a vysát státní podporu, je pryč. To neznamená, že stavební spoření dnes ztratilo kouzlo, ale i samotné stavební spořitelny přiznávají stagnaci nově uzavíraných smluv a začínají své aktivity soustřeďovat do nabídky přidaných služeb, jako je poradenství, prodej podílových fondů, specializovaných úvěrových produktů konkurujících bankovním úvěrům atp. Pokles nově uzavíraných smluv o stavebním spoření je patrný z následujícího grafu (červená křivka). Opět je to důsledek menší státní podpory, velmi dobré dostupnosti hypoték a lepšího zhodnocení finančních prostředků v jiných finančních produktech.

Stavební spoření

Zdroj: Česká národní banka


Těžce v mládí, v penzi ještě hůř

Penzijní připojištění má u nás dnes téměř 4 miliony občanů. Toto úctyhodné číslo svědčí o zájmu obyvatel České republiky o ekonomický život v důchodu. Anebo jde spíše o zájem o příspěvek od státu či zaměstnavatele? Penzijní fondy rovněž stojí před problémem, a tím jsou svázané ruce s možností vyššího zhodnocení finančních prostředků účastníků penzijního připojištění. Současná sešněrovaná legislativa jim neumožňuje zvolit výnosnější, a tím i rizikovější produkty, kam mohou vložit prostředky svých pojištěnců. Současné průměrné zhodnocení penzijních fondů okolo 3 procent ročně žádné terno neudělá a mít penzijní připojištění je zajímavé jedině tehdy, když k jeho existenci motivuje zaměstnavatel svým významným příspěvkem, který je v průměru 535 korun.

Svázaní ruce penzijních fondů jsou inspirací pro investiční společnosti. Penzijní připojištění pro mladé klienty je neefektivní, a to bylo námětem k vytvoření agresivnějších možností přilepšení na stáří, i bez státního příspěvku. V dnešní nabídce finančních produktů najdeme i tzv. fondy životního cyklu, které mají lépe zhodnotit finanční prostředky i za cenu většího rizika. Toto „spoření s rizikem“ má motivovat mladší generaci k myšlení na svůj důchod.

Počátkem devadesátých let byl vrcholem spoření termínovaný vklad v bance a k tomu vkladní knížka. Jenže v dnešní době je k dispozici široké spektrum investičních produktů. Neklidné akciové trhy, rovná daň snižující výhody odpočtu vyšších plateb penzijního připojištění, dlouhé vázané doby termínovaných vkladů s mizernými úroky a možnost sáhnout na peníze kdykoli zvyšují zájem o jednoduché a úrokově efektivní finanční produkty, kterými jsou spořicí účty. Můžeme očekávat, že konkurence finančních institucí v tomto ohledu ještě přitvrdí, prostor pro vyšší úrok stále existuje. Pro konzervativní střadatele je to jen dobře.

Článek byl publikován v časopisu Respekt.

Anketa

Máte ještě vkladní knížku?

29 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 2. 2012 20:25