Spočítejte si...

Zavřít

Spoření... stále nezajímavé?

Hitem číslo jedna dnešní doby je zadlužování. Přesto je vhodné myslet i na spoření a zajištění sebe a svých blízkých nejen na stáří. Jaké produkty je možné využít? Které jsou vhodné pro jakou příležitost? Na co si dát pozor při výběru konkrétních produktů? A s jakými produkty rozhodně nevyděláte?

V České republice roste zadluženost. Roste ale i celkový objem úspor českých domácností. Většina z nich je umístěna na bankovních účtech a vkladech, které přinášejí minimální zhodnocení. V nabídkách finančních institucí jsou ale i další produkty, které lze ke správě úspor využít – produkty družstevních záložen, stavební spoření, kapitálové či investiční životní pojištění, penzijní připojištění, podílové fondy… a další.

Spoření, nebo investice?

Hranice mezi spořením a investicemi je velmi nejasná a mlhavá. Rozdíl mezi investicí a spořením se nejčastěji vymezuje mírou rizika, které střadatel či investor podstupuje. Za formy spoření tak lze považovat bankovní (i nebankovní) vklady, stavební spoření a dlouhodobé státem podporované formy úspor (IŽP, KŽP, penzijní připojištění).

Za investice se považují „vklady“ do podílových fondů, investice do dluhopisů, akcií a dalších aktiv – např. nemovitostí, komodit nebo derivátových produktů. A samozřejmě podnikání. Přitom ale kupříkladu podílové listy fondů peněžního trhu nebo zajištěné podílové fondy jsou určeny pro velmi konzervativní střadatele.

Zda se jedná o „investici“ nebo „spoření“, je pouze terminologický problém. V každém případě by úspory měly být rozloženy do různých spořících (a investičních) produktů podle účelu, k jakému mají sloužit, časovému horizontu, kdy budete prostředky potřebovat, a míry rizika, jaké jste ochotni přijmout.

Bezpečnost především

Je-li vaším hlavním zájmem bezpečnost a jistota vkladu a výnosu, vězte, že za ni budete muset zaplatit. Neznamená to, že zaplatíte „fyzicky“ např. na poplatcích, ale zaplatíte na tzv. „nákladech příležitosti“, což znamená, že v jiné formě spoření či investici byste vydělali více.

Bezpečnost spoření je dána několika způsoby. První z nich je pojištění vkladů. Bankovní vklady a vklady u družstevních záložen jsou pojištěny na 90 % vkladu až do výše 25 tis. EUR. Znamená to, že pokud budete mít v krachující bance v přepočtu 20 tis. EUR, dostanete z fondu pojištění 18 tis. EUR. Vše samozřejmě probíhá v korunách. Ani o zbytek peněz ale nemusíte přijít, byť zpravidla dostanete méně. Zbytek vašich úspor je vaší pohledávkou v konkurzním řízení – a tu získat můžete celou nebo z části, zpravidla ale velmi pozdě. Výplatu z fondu pojištění vkladu dostanete do jednoho měsíce.

Tip: Vklad můžete mít pojištěný i na více než 90 % vkladu. V ČR působí několik poboček rakouských bank, které pojišťují vklady podle rakouského práva – na 100 % vkladu.

Ovšem pojištění vkladů je až poslední „bezpečnostní instancí“. V prvé řadě je vhodné vybírat stabilní finanční instituce se silným zázemím. U nich je menší pravděpodobnost, že je jejich hospodaření přivede k bankrotu. I když ani u velkých „prosperujících“ firem nemá střadatel zcela jistotu – viz např. případ Enronu nebo IPB.

Bezpečnost a jistota závisí ale také na tom, jakým způsobem máte stanovený výnos. Preferujete-li naprostou jistotu, zřejmě budete chtít předem vědět, jaký výnos získáte. Pak budete volit formy spoření s pevným výnosem – např. termínované vklady, vkladní knížky, spořící účty nebo vklady v družstevních záložnách či stavební spoření.

Na vaše dotazy týkající se stavebního spoření – úvěrů i spoření – odpovídá Josef Kunčar, manažer vývoje produktů Modré pyramidy stavební spořitelny v Poradně na Měšci.

Pokud částečně slevíte z jistoty, je pro vás alternativou zajištěný podílový fond, který garantuje zpravidla návratnost vkladu, ale může garantovat také minimální výnos (či maximální ztrátu). V tom případě obecně platí, že čím vyšší zisk budete mít garantovaný, tím nižší bude maximální možný výnos. Navíc prostředky v zajištěných podílových fondech bývají vázány na delší období (zpravidla 3 až 6 let).

Poměrně bezpečnou formou spoření je též podílový fond peněžního trhu. U něj sice nemáte garantovanou návratnost vkladu (tzn. že můžete též tratit), ale investiční strategie fondu je natolik bezpečná, že ztráta je velmi málo pravděpodobná – ovšem ani výnosy nejsou nijak závratné. Nedoporučuje se proto spořit ve fondu peněžního trhu na delší období (zpravidla max. 1 rok).

Jistota = jistá ztráta

Že je jistota jistou ztrátou, není pravda vždy. U většiny bankovních vkladů (termínované vklady, vkladní knížky, spořící účty apod.) to platí beze zbytku. Rozhodujícím faktorem je zde inflace. Např. v letech 1992 až 2003 dokázala navzdory jakémusi zhodnocení znehodnotit vklady na běžných účtech v průměru o 4,2 % ročně, termínované vklady byly na tom lépe – průměrně po očištění inflací zhodnotily o 0,9 % za rok (zdroj: Miloš Filip: Osobní a rodinné bohatství, 2006).

V současné době nízkých úrokových sazeb je reálné zhodnocení vkladů záporné.

Lepší zhodnocení nabízejí družstevní záložny. Jejich pohnutá minulost stále odrazuje řadu střadatelů, byť se trh kampeliček po vstupu do Evropské unie poněkud pročistil – záložny musí mít vyšší minimální základní jmění (35 mil. Kč je sice poměrně nízké oproti 500 mil. Kč u banky, ale oproti dřívějšímu 0,5 mil. Kč se jedná o 70násobné zvýšení) a od letošního roku podléhají stejnému dozoru jako banky – dozoru ČNB.

Jistota se státní podporou

Stát se snaží podporovat řadu bohulibých lidských činností, a nechybí mezi nimi spoření – na bydlení a na stáří.

Podpora je poskytována jak formou přímé dotace (stavební spoření, penzijní připojištění), tak daňových úlev (penzijní připojištění, investiční a kapitálové životní pojištění) a osvobození od daně z výnosů (stavební spoření). Zvýhodněny bývají také příspěvky zaměstnavatelů (penzijní připojištění, životní pojištění).

S výjimkou střednědobého stavebního spoření (nově na šest a více let) stát podporuje „dlouhodobé“ formy spoření na důchod. Dlouhodobé v tomto pojetí znamená 5 a více let – ovšem do dovršení věku 60 let.

Stavební spoření

Výše státní podpory stavebního spoření se pohybuje na úrovni 15 % z naspořené částky, maximálně z 20 tis. Kč. Nejvyšší částka, kterou stát jednomu člověku (rodnému číslu) poskytne, je 3 tis. Kč za rok. Podle „nových“ pravidel lze čerpat státní podporu i na více smluv, ovšem její úhrnná výše 3 tis. Kč překonat nemůže. Majitelé „starších“ smluv mohou dosáhnout na státní podporu ve výši 4 500 Kč.

Tip: Máte-li dostatečně vysokou cílovou částku stavebního spoření a nepotřebujete-li hotovost, nevypovídejte starší smlouvy o stavebním spoření (se státní podporou až 4 500 Kč/rok) po ukončení 5leté vázací doby. Spořit můžete i nadále a peníze jsou vám k dispozici s tříměsíční výpovědní lhůtou. Navíc starší smlouvy bývají lépe úročeny než nové.

Úrokový výnos ze stavebního spoření navíc nepodléhá zdanění.

Penzijní připojištění a životní pojištění

Uzavřete-li smlouvu o penzijním připojištění či životním pojištění do věku minimálně 60 let a smlouva bude trvat alespoň 60 měsíců, můžete získat státní zvýhodnění těchto produktů. U penzijního připojištění v podobě státního příspěvku (až 150 Kč/měsíc) a u obou produktů v podobě daňových úlev (odčitatelná částka až 12 tis. Kč/rok). Zajímavé je ale zejména spojení s příspěvkem zaměstnavatele.

Zaměstnavatel může dát příspěvek na penzijní připojištění i životní pojištění v libovolné výši, ale pouze do určité hranice je pro zaměstnance i zaměstnavatele daňově výhodnější než např. zvýšení mzdy.

penzijního připojištění neplatí zaměstnanec z přidání k platu formou příspěvku zaměstnavatele až do výše 5 % svého vyměřovacího základu na výpočet sociálního pojištění (zpravidla hrubé mzdy) daň z příjmů. Zaměstnavatel si naopak může příspěvek zahrnout do nákladů do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance.

životního pojištění s kapitálovou či investiční složkou vám zaměstnavatel může přidat až 12 tis. Kč ročně, aniž byste z obdrženého příspěvku zaplatili daň z příjmů. Zaměstnavatel si ale jen 8 000 Kč ročně může dát do nákladů a neodvádět z nich zdravotní a sociální pojištění.

Riziko: Nevadí?

Pokud se smíříte s investičním rizikem, můžete dosahovat řádově vyšších výnosů než u „bezpečných“ forem spoření. Byť určovat budoucí vývoj na základě minulého je ošemetné, burzovní indexy ukazují, že za posledních 50 až 100 let rostly kapitálové trhy rychlostí v průměru 8 % ročně. Budete-li spořit např. na stáří v horizontu desítek let, nemělo by vám vadit, že v jednom roce bude váš výnos záporný. V dlouhém obdobím, kterým desítky let jsou, bude investice (velmi pravděpodobně) zisková více než spoření na termínovaných vkladech.

K dlouhodobějším investicím je vhodné volit spíše akciové podílové fondy v kombinaci s dluhopisovými nebo přímou investici do akcií či investičních certifikátů.

Spoření je nejen zajímavé, ale dokonce nutné. Zejména s výhledem nízkých státních důchodů. Je ale důležité správně volit spořící či investiční nástroje a nebát se zejména v dlouhém časovém horizontu přijmout jisté investiční riziko.

Anketa

Bojíte se investičního rizika?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 12. 2006 10:38