Spočítejte si...

Zavřít

Spoření na důchod rušte s rozmyslem!

Využít možnosti snížit si daňový základ o zaplacené pojistné na životní pojištění anebo příspěvky na penzijní připojištění je jistě lákavé. Málokdo si však uvědomuje, že při předčasném zániku smlouvy bude muset z uplatněných odpočtů dodatečně zaplatit daň!

Když ptáčka lapají…

Kdo by nechtěl platit nižší daně? Před koncem roku podnikatelé kvůli snížení daňového základu narychlo nakupují automobily a výpočetní techniku. Na své si ale také přicházejí prodejci životních pojistek a penzijního připojištění. Jedním z jejich hlavních argumentů při přesvědčování lidí o výhodnosti jimi nabízených produktů v této době bývá zejména možnost snížit si daňový základ až o 12 000 Kč díky na poslední chvíli zaplacenému pojistnému anebo příspěvku na penzijní připojištění.

O podmínkách pro uplatnění daňových odpočtů jsou sice klienti při uzavírání smluv informováni – hlavně proto, aby příslušné smlouvy uzavřeli na dostatečně dlouhou dobu a pojistné a příspěvky platili v náležité výši. Zdaleka ne všem klientům je ovšem také jasné, co se stane, pokud jejich smlouva z nějakého důvodu předčasně zanikne. Ve hře přitom není jen ztráta státních příspěvků a výnosů z nich, ale také povinnost dodanit částky v minulosti odečtené od daňového základu.

U penzijního připojištění letos poprvé

Státní podpora penzijního pojištění spočívá ve vyplácení státního příspěvku ve výši až 150 Kč měsíčně a možnosti snížit si základ daně z příjmu až o 12 000 Kč za rok. O obojí ale můžete přijít, pokud vám penzijní připojištění zanikne bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně vám bude vyplaceno odbytné. Dojít k tomu může nejspíše tak, že z nějakého důvodu minimálně na půl roku rezignujete na placení sjednaných příspěvků anebo ztratíte trvalý pobyt na území České republiky.

Tímto okamžikem se částky, o které jste si v předchozích letech v souvislosti s placením příspěvků na penzijní připojištění snížili základ daně podle § 15 odst. 5) zákona o daních z příjmů, stanou vaším fiktivním příjmem podle § 10 tohoto zákona (ostatní příjmy) a budete je muset zdanit za podmínek stanovených v § 38g zákona. Jedinou dobrou zprávou je, že dodanění se netýká částek, o které byl základ daně snížen před účinností zatím poslední novely zákona o daních z příjmů, tedy před 1. 1. 2006.

To ovšem platí za předpokladu, že jste penzijní připojištění v minulých letech opakovaně nepoužívali jen jako nástroj pro daňovou optimalizaci. Jednání toho, kdo by pravidelně koncem roku uzavíral smlouvu o penzijním připojištění a po zaplacení příspěvku 18 000 Kč a získání maximálního daňového odpočtu ji počátkem ledna následujícího roku vždy zase rušil, by totiž mohlo být při kontrole finančním úřadem posouzeno jako jednání čistě účelové, odporující smyslu zákona, jímž je podpoření dlouhodobého vytváření rezerv na stáří, a poškozující zájmy státu. Uplatněné odpočty by proto nemusely být uznány.

V případě životního pojištění nic nového

Pro uplatnění daňového odpočtu na soukromé životní pojištění je třeba splnit několik zákonných podmínek. Výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) musí být sjednána minimálně po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Od roku 2004 dále platí, že je-li pro případ dožití sjednána pevná částka, musí tato částka u smluv s pojistnou dobou od 5 do 15 let činit min. 40 000 Kč a v případě smluv s pojistnou dobou nad 15 let min. 70 000 Kč.

Pokud pojistná smlouva zanikne nebo bude-li dodatečně změněna tak, že podmínky pro uplatnění odpočtů nebudou splněny, zanikne tím zároveň nárok na uplatnění daňových odpočtů. Zaplacené pojistné, o které si v předchozích letech poplatník snížil svůj základ daně podle § 15 odst. 6) zákona o daních z příjmů, se stane jeho příjmem podle § 10 tohoto zákona a poplatník je bude muset zdanit za podmínek stanovených v § 38g zákona o daních z příjmů. Na rozdíl od penzijního připojištění toto ustanovení nepřinesla až novela zákona o daních z příjmů s účinností od letošního roku, ale platilo již dříve.

Jak dodanit příjmy

Každý, u koho nastane výše popsaná situace, bude muset především zapátrat ve své paměti a daňových přiznáních, aby zjistil, kdy a v jaké výši daňové odpočty uplatňoval. Pokud by se nejednalo o zrušení odpočtů pojistného na životní pojištění anebo příspěvků na penzijní připojištění, znamenala by každá dodatečně zjištěná změna daňového základu povinnost podat dodatečné daňové přiznání za jednotlivá zdaňovací období a doplatit daň včetně penále.

To ale v daném případě není třeba. Podle § 15 odst. 5) a 6) zákona o daních z příjmů se v případě zániku práva na odpočet pojistného na životní pojištění anebo příspěvků na penzijní připojištění již provedené odpočty stávají daňovým příjmem ve zdaňovacím období, ve kterém k zániku práva na odpočet došlo, a dodatečná daňová přiznání se podávat nemusejí.

Příklad:

Poplatník uplatnil v daňových přiznáních za roky 2004 – 2006 odpočet zaplaceného pojistného na své kapitálové životní pojištění vždy po 12 000 Kč ročně a příspěvku na penzijní připojištění rovněž vždy po 12 000 Kč ročně. V roce 2007, kdy nedosáhne 60 let věku, dojde k předčasnému zániku jeho smlouvy o životním pojištění i smlouvy o penzijním připojištění a bude mu vyplaceno odbytné. V roce 2007 tedy tomuto poplatníkovi vznikne fiktivní příjem ve výši 36 000 Kč z odpočtů pojistného na kapitálové životní pojištění za roky 2004 – 2006 a 12 000 Kč z odpočtů příspěvků na penzijní připojištění za rok 2006 (tzn. po účinnosti novely zákona o daních z příjmů). V daňovém přiznání za rok 2007 tedy bude muset uvést příjem ve výši 48 000 Kč podle § 10 zákona o daních z příjmů, připočíst jej ke svému daňovému základu a odvést z něj daň z příjmů.

V případě opomenutí dodanit příjem ze zrušených odpočtů ze základu daně hrozí reálné nebezpečí, že daň vyměří finanční úřad, a to včetně penále ve výši 0,1 % denně z nedoplatku daně.

Jedinou výjimkou, kdy by poplatník této povinnosti unikl, by byl případ, kdy by podle § 38 g zákona o daních z příjmů ani po započtení příjmů z dodatečně zrušených odpočtů neměl povinnost daňové přiznání podat. To znamená že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně, by nepřesáhly 15 000 Kč, resp. 10 000 Kč, pokud by vykazoval daňovou ztrátu. Jednalo-li by se o poplatníka, který má příjmy ze závislé činnosti (např. zaměstnaneckou mzdu), nesměly by jeho jiné příjmy podle § 7 – § 10 zákona o daních z příjmů (tj. včetně příjmů z dodatečně zrušených odpočtů) přesáhnout 6 000 Kč.

Anketa

Využíváte daňové úlevy?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 5. 2006 12:15