Spočítejte si...

Zavřít

Soudní přísedící, přežitek minulosti?

Laický prvek, jak se někdy přísedícím říká, má v soudním řízení zastupovat „selský rozum“ nezatížený právnickým vzděláním nebo soudní rutinou a pomoci tak vyvážit výsledné rozhodnutí. Kvůli špatnému ohodnocení a celkové náročnosti práce však není o tuto funkci valný zájem. Jako přivýdělek tuto funkci volí spíše důchodci. Není divu, že se ozývají se hlasy volající po zrušení tohoto institutu. Přináší dnes aspekt lidovosti nějaké výhody? Nebo jsou soudci z lidu spíše trpěným přežitkem?

Postavení soudních přísedících upravuje především zákon o soudech a soudcích. Podle něj tuto veřejnou funkci může vykonávat občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, alespoň třicetiletý, s negativním lustračním osvědčením. Přísedící jsou voleni na čtyřleté období zastupitelstvem příslušných obcí, nebo krajů. Za jeden den jednání si přijdou na 150 Kč (plus výdaje na cestovné a stravné).

S přísedícími se můžeme setkat na krajských soudech (resp. městských soudech v Praze a v Brně), pokud se projednávají trestné činy, za které obžalovaným hrozí trest odnětí svobody v délce trvání alespoň pěti let. U okresních soudů se přísedící podílejí na rozhodování kauz, jejichž aktérům hrozí naopak nejvýše pět let vězení. Přísedící rozhodují v první instanci, odvolací řízení vedou výhradně profesionální soudci. Přísedící z řad laiků mají vyhrazena dvě místa v tříčlenném senátu. Váha jejich hlasu a hlasu předsedy senátu – soudce je stejná.

Lidový prvek není výdobytkem nedávné minulostí. Poroty v českých zemích fungovaly už v polovině 19. století a mluví o nich i ústava z roku 1920. S nástupem komunismu v souvislosti se snahami o zlidovění soudnictví porotu nahradili soudci z lidu, kteří byli slovy zákona státně spolehliví a oddaní myšlence lidově demokratického zřízení. Revoluce v roce 1989 se nevyhnula ani justici. Institut soudců z lidu je opuštěn, resp. přejmenován na přísedící. Nově jsou definovány oblasti, do nichž mohou laici svým rozhodováním vstupovat.

Výhody i slabiny

Rolí přísedícího bylo soudnictví obohaceno o laický pohled, který měl přispět k tomu, aby se justice více otevřela veřejnosti. Podíl obyčejných lidí na rozhodování soudů měl přinést jistou demokratizaci a dát výsledným rozhodnutím větší váhu. Přispění vnějšího faktoru mělo pomoci uzavřený svět justice, jeho jazyk a rozhodnutí učinit srozumitelnější a čitelnější pro ostatní. Ztratily snad tyto důvody své opodstatnění?

Uvažujme-li o výhodách systému, další z nich by mohla být i skutečnost, že přísedící by měli fungovat jako překážka soudcovské svévole a rutiny. Výsledné rozhodnutí totiž musí být kompromisem minimálně dvou ze tří členů senátů. Chce-li tedy soudce protlačit nějaké řešení, musí na svou stranu získat ještě alespoň jednoho přísedícího. Ovšem je otázkou, jak zabránit tomu, aby soudce z pozice autority se zbývajícími členy jednoduše nemanipuloval. Diskuze na toto téma probleskla médii poté, co během řízení s Kajínkem plzeňský soudce důrazně naváděl přísedící, jak hodnotit svědky, kteří jsou všichni jedna verbež.

Kolik si vyděláte jako soudní přísedící?
  • 150 Kč za jeden den jednání;
  • proplácejí se výdaje na cestovné a stravné.

Systém rozhodování za pomoci přísedících nemusí vždy skýtat jen samé výhody. Pomineme-li ekonomickou stránku, problematické z pohledu rozhodování laiků jsou např. některé oblasti, jako obchodně právní a pracovněprávní spory nebo hospodářská trestná činnost, které mohou být natolik specifické a náročné, že jejich celkové zhodnocení a rozhodnutí může být obtížné i pro osoby s právním vzděláním.

Dalším úskalím, na které je často poukazováno, je pasivita některých přísedících. Bezesporu není jednoduché pečlivě pročíst několikasetstrán­kový spis, jak by si to ovšem případ, ve kterém se rozhoduje o svobodě obžalovaného, vyžadoval. Ale naopak fakt, že přísedící nezná spis a rozhoduje jen na základě poznatků, které vnímá přímo u soudu, nemusí být vždy k neprospěchu věci. Ovlivněn pouze svými bezprostředními vjemy a nikoliv tím, co si přečte ve spise, může objevit skutečnosti, které soudci při jeho vžitém postupu unikly.

Systém není bezchybný, ale v důsledku zajímavějších a tíživějších problémů stojí spíše na okraji zájmu politiků i veřejnosti. Nedávno ovšem Ministerstvo spravedlnosti přišlo s nápadem, jak fungování tohoto institutu zefektivnit a přilákat nové zájemce. Možným řešením by mělo být zvýšení odměn, omezení případů, kterých by se svým rozhodováním přísedící účastnili a zavedení povinných zkoušek z práva.

Anketa

Zkusili byste si někdy přivydělat jako soudní přísedící?

26 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 4. 2015 7:22