Hlavní navigace

Soud může vyměřit vysoké výživné, i když nemáte žádný výdělek

3. 3. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Výše příjmů rozhodně není jediné kritérium, které bude soud při určování alimentů posuzovat. Jaká jsou další aktuální kritéria pro stanovení výživného od 1. 1. 2014?

Výdělky rodiče tvoří pouze jednu složku jeho majetkových poměrů

Pokud jste již někdy zkoumali, jak vysoké výživné vám může soud na děti vyměřit, nepochybně jste na internetu narazili na tabulky, s nimiž lze výši alimentů snadno spočítat podle věku dítěte a vašeho průměrného měsíčního příjmu. O to překvapivější je skutečnost, že NOZ výši příjmů jako primární kritérium pro určení výživného vůbec nezmiňuje.

Základními východisky pro určení výživného na straně povinného rodiče jsou podle § 913 NOZ jeho schopnosti, možnosti a majetkové poměry. Příjem povinného rodiče pak tvoří pouze jeden z aspektů posuzovaných v rámci jeho majetkových poměrů. Je pravdou, že soud v řízení o určení výživného v prvé řadě zjišťuje výši výdělků, tato skutečnost však vychází zejména ze zásady procesní ekonomie. Pokud je rodič zaměstnán, je pro soud nejjednodušší začít se zjišťováním výše výdělků přímo u zaměstnavatele, který je povinen uvedenou informaci pravdivě sdělit.

Mohlo by se zdát, že podnikající rodič je v uvedeném směru oproti zaměstnanému ve výhodě, neboť dokáže před soudem své příjmy lépe zastírat. Pokud však soud nabude přesvědčení, že podnikatel své majetkové poměry před soudem dostatečně neobjasnil či neprokázal, může vycházet z toho, že jeho průměrný měsíční příjem činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce, aktuálně tedy částku 85 250 Kč. Nová právní úprava přitom při stanovení fikce předpokládaných příjmů značně přitvrdila, když původně soud v analogických případech vycházel pouze z částky rovnající se 12,7násobku životního minima jednotlivce.

Co když vyjde najevo, že rodič utrácí více, než papírově vydělá

Obecně lze skutečně říci, že výše měsíčních příjmů bývá ve většině případů základním východiskem pro stanovení výše výživného. Z hlediska zákona to však může platit pouze tehdy, když zjištěné a prokázané příjmy korespondují s ostatními majetkovými poměry povinného rodiče. Pokud z provedeného dokazování vyplývá, že rodič vydělává pouze minimální mzdu, ale do práce jezdí drahým automobilem a dopřeje si dvě zahraniční dovolené ročně, jde vzniklý nepoměr k tíži povinného rodiče.

Soud rovněž ze zákona (§ 913 odst. 2 NOZ) bere v potaz, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, případně zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Pokud zjistí, že rodič dostal výpověď, protože porušoval pracovní povinnosti, nebo dokonce sám opustil výhodné zaměstnání, aby měl více volného času, bude se mít za to, že je schopen dosahovat podobného výdělku, jako před ukončením pracovního poměru.

Máte movitého partnera? Budete platit více

Mnozí povinní si myslí, že když nemají žádný majetek a nevydělávají ani průměrnou mzdu, nemohou být zavázáni k hrazení nadstandardního výživného. Soud se však musí řídit pravidlem, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů § 915 odst. 1 NOZ.

I po nabytí účinnosti NOZ tedy nadále zůstává aktuální právní názor vyslovený Ústavním soudem ČR, podle něhož je nutno životní úroveň povinného rodiče posuzovat podle příjmů a majetkových poměrů osob, které s rodičem žijí v jedné domácnosti (nález Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2007, vydaný pod sp.zn. I. ÚS 527/06). Platí totiž, že i když se nejedná o osobu povinnou k poskytování výživného, je zřejmé, že se tato osoba podílí i na uspokojování potřeb povinného rodiče. Příjmy partnera se na životní úrovni povinného rodiče projeví vždy; není přitom rozhodné, zda se jedná o manžela, nebo pouze o druha povinného rodiče.

Placení se nemusí vyhnout ani rodič, který je sám ve stavu odkázanosti na výživu

Nutnost prioritní aplikace kritéria shodné životní úrovně rodičů a dětí je patrná i z nedávného rozhodnutí Ústavního soudu ČR vyneseného v případě otce, který se soustavně připravoval na výkon budoucího povolání studiem na vysoké škole (nález Ústavního soudu ze dne 10. 6. 2013, vydaný pod sp.zn. I.ÚS 4239/12).

V posuzovaném případě otec při studiu pracoval pouze na základě dohody o provedení práce, měsíčně si vydělal přibližně částku 5000 Kč, která nepokrývala ani jeho nezbytné životní náklady. Z dokazování však vyplynulo, že otce značně podporují jeho rodiče, kteří jsou relativně bohatí, díky čemuž si mladý otec mohl (jak vyplynulo z výpisu z jeho bankovního účtu) dopřát časté nákupy ve značkových prodejnách a opakovaně i vysoké útraty v luxusních barech.

Soudci Okresního i Krajského soudu sice souhlasili s tím, že život otce se zdá být rozmařilý, rozhodli však, že výživné je možno určit pouze z příjmů otce, kterých dosahuje svou vlastní výdělečnou činností; výživné, které dostává od rodičů, tak nelze při posuzování jeho vlastních možností a schopností k placení výživného na dítě zohlednit.

skoleni_15_4

Ústavní soud s názory obecných soudů nesouhlasil a uvedl, že nelze přehlédnout, že čím vyšší částku na výživném otec nezletilého obdrží od svých rodičů, tím je vyšší jeho faktická životní úroveň, jeho majetkové poměry a jeho možnosti. Dle názoru Ústavního soudu by naopak bylo zjevně nespravedlivé, pokud by otec nezletilého dítěte utrácel značné sumy peněz od svých rodičů a žil tak na poměrně vysoké životní úrovni, zatímco jeho dítě by se na této jeho životní úrovni nemohlo podílet jen proto, že peníze otce pochází z jiného zdroje než z jeho vlastní výdělečné činnosti.

Z hlediska principu, podle kterého se má dítě podílet na životní úrovni rodičů, je totiž v zásadě bezvýznamné, z jakých legálních zdrojů životní úroveň povinného pochází. Závěrem Ústavní soud poznamenal, že je právem, nikoli povinností rodiče, přivést na svět své dítě. Pokud tak však učiní, musí si být vědom všech důsledků, tedy i toho, že své nezletilé dítě musí vyživovat, a to případně i s přihlédnutím k příjmům, které pocházejí od jeho rodičů jako dotace na vlastní studium.

Na kolik dětí platíte výživné?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je advokátkou. Specilizuje se mj. na oblast soudního vymáhání pohledávek a insolvenční právo.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).