Spočítejte si...

Zavřít

Banky nechtějí firmy úvěrovat. Opravdu?

Krize zhoršila dostupnost úvěrů podnikatelům. Ti z toho viní banky, objektivní důvody však ukazují spíše na samotné firmy. Přístup bank se liší, do naha vás ale svléknou všude.

S příchodem hospodářské krize v loňském roce pocítila většina malých a středních podnikatelů a společností omezenější dostupnost nových bankovních úvěrů, řada z nich si stěžovala rovněž na zpřísnění parametrů a podmínek u již čerpaných úvěrů. Je pravdou, že poskytování bankovních úvěrů je v období hospodářské recese spojeno s vyšším rizikem, než v období stabilního hospodářského růstu. Banky toto riziko promítly a promítají na jedné straně do vyšších úvěrových marží a na druhé straně do obezřetnější analýzy potenciálních úvěrových klientů.

Chyba není v bankách

Pokud však podnikatel pocítil na své kůži konkrétní restriktivní opatření své banky, například požadavek na dodatečné zajištění již běžícího úvěru, na snížení kontokorentního rámce či provozní linky nebo zamítnutí žádosti o poskytnutí nového úvěru, příčina této skutečnosti obvykle není v přísnějším přístupu banky, ale ve zhoršení ekonomického vývoje tohoto podnikatele.

Banky jsou sice opatrnější a při analýze klientů si prověřují některé skutečnosti důkladněji, avšak modely pro vyhodnocování úvěruschopnosti a ratingové programy mají nastaveny dlouhodobě. Zjednodušeně řečeno, pokud například nějaká banka má ve svých interních pravidlech stanoveno, že jedním z kritérií pro získání nezajištěného úvěru je dosažení 60 bodů v ratingovém programu (jde o obecný příklad, nikoli o konkrétní kritérium nějaké banky), banka z důvodu krize neposunula tuto hranici třeba na 70 bodů. Vlivem krize ale 60 bodů dosáhne méně klientů, než tomu bylo v minulosti, a vzniká obecný dojem, že banka zpřísnila kritéria pro poskytování úvěrů a na rozdíl od minulosti vyžaduje zástavu.

Důvodem požadavku banky na snížení kontokorentního rámce klienta není primárně krize jako taková, ale pokles jeho tržeb a nižší objem jeho uzavřených zakázek pro další období. Stejná restriktivní opatření banky uplatňovaly i v době konjunktury, došlo li u nějakého klienta ke zhoršení jeho ekonomického vývoje. Tato skutečnost však není mimo bankovní kruhy příliš známa. Čtěte také: Levné účty bez poplatků a nejvyšší úroky na vkladech. Tipy pro letošní podzim 

Vývoj máš dobrý, stejně se ale svlékni do naha

Nyní, ve druhém pololetí roku 2010, se ve zvýšené míře objevuje nový fenomén. Oživení v některých oborech podnikání se pozitivně odráží v ekonomickém vývoji firem. Podnikatelé a společnosti prezentují bankám své průběžné účetní výkazy za šest, sedm či osm měsíců letošního roku, které ukazují v porovnání s rokem 2009 velmi nadějný vývoj. Jak reagují banky? Jsou schopny ve své analýze zohlednit pozitivní ekonomický vývoj klienta v letošním roce? Nebo je pro ně směrodatné pouze daňové přiznání posledního uzavřeného účetního období? Dosáhne tento podnikatel na úvěr již nyní nebo až po předložení daňového přiznání za rok 2010?

Odpovědi na tyto otázky nejsou jednoznačné. Proč? Protože takový případ bude v kterékoli bance předmětem individuálního schvalovacího procesu. Většina našich bank má u segmentu malých a středních podniků nastaveny parametry pro schválení úvěru ve zjednodušeném procesu. Klient splňující určitá kritéria (výsledek ratingu, doba trvání podnikání, žádný negativní záznam v dlužnické databázi, případně nějaké ukazatele z účetních výkazů) má nárok na poskytnutí úvěru. Analýza klienta spočívá z převážné části v kontrole těchto kritérií.

Kdo nějaké z kritérií nesplňuje, tomu lze poskytnutí úvěru schválit pouze v individuálním schvalovacím procesu, který je mnohem hlubší a detailnější a banky pro svou analýzu vyžadují od klientů více informací a podkladů. Rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí úvěru, o jeho parametrech a hlavně o podmínkách zajištění pak bývá plně v kompetenci schvalovacího orgánu banky. Úvěrové žádosti podnikatelů nebo společností, jejichž ekonomické výsledky za rok 2009 nebyly dobré, ale průběžné výsledky roku 2010 jsou pozitivní, přirozeně spadají do tohoto individuálního schvalovacího procesu. Čtěte také: Zdraží spotřebitelské úvěry nový zákon? 

Jediný odběratel? To je problém

Jaké podklady a informace by měl kromě účetních výkazů žadatel o úvěr předložit? Banku bude především zajímat, zda pozitivní ekonomický vývoj klienta stojí na pevných základech, tedy zda má uzavřené zakázky s odběrateli a zda se jedná o zakázky dlouhodobé či nikoli. Zda pozitivní vývoj není dán jen realizací mimořádné zakázky, přičemž do budoucna klient nemá odbyt zajištěn. Dále je tu diverzifikace klientových odběratelů. Pokud je klient závislý na jednom majoritním odběrateli, banku zajímá bonita tohoto klientova obchodního partnera. Mezi nejrizikovější žadatele o úvěr patří podniky a společnosti realizující subdodávky pro jednoho, zpravidla zahraničního odběratele, o jehož bonitě není nic známo.

Důležitá je i analýza schopnosti klienta úspěšně dokončit zakázku. Například nějaká firma v období krize „zeštíhlila“, propustila některé zaměstnance a opustila část výrobních prostor. Nyní má uzavřené nové zakázky, je schopna dokonce doložit, že v minulosti úspěšně realizovala zakázky obdobného typu a objemu. Banku ale přirozeně zajímá i to, zda tato firma má nyní dostatek kapacit a kvalifikovaných zaměstnanců, aby dokončení zakázek skutečně zvládla. V období konjunktury nebyla analýze těchto skutečností věnována tak velká pozornost, nyní je ale velmi důležitá. Čtěte také: Oddlužovací firmy balancují na hraně zákona. Vezmou si peníze, které nemáte 

Jiná banka, jiný přístup

Tím, že velkou roli zde hraje lidský faktor, individuální posouzení podkladů a informací příslušným schvalovatelem, výsledné rozhodnutí může být v jednotlivých bankách odlišné. Některé banky tak konkrétní případ žádosti o úvěr pro firmu s pozitivním vývojem v roce 2010, ale negativními výsledky roku 2009, mohou zamítnout jako příliš rizikový, případně budou ochotny se k jeho posouzení znovu vrátit až po předložení výkazů k 31. 12. 2010. Jiné banky takový případ schválí, přičemž se mohou mezi sebou lišit v maximální výši schváleného úvěru i ve výši požadovaného zajištění. Podnikatelům nebo společnostem je proto možné doporučit, aby si svou žádost o poskytnutí úvěru nechali posoudit ve více bankách a rozhodli se pro nejvýhodnější nabídku.

Anketa

Měli jste problém získat podnikatelský úvěr od banky?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 9. 2010 21:49