Máte nízký příjem? Musíte doplatit zákonné minimum zdravotního pojištění

Souběh příjmů není při výkonu výdělečné činnosti žádnou výjimkou. Platby zdravotního pojištění se ale podle výše jednotlivých příjmů mohou lišit. Modelové příklady.

Pojištěnec je prostřednictvím zaměstnavatele plátcem pojistného tehdy, pokud je pracovníkem v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považují – mimo výjimek – osoby uvedené v § 5 písm. a) z.č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.  Čtěte více: Souběh zaměstnání s podnikáním ve zdravotním pojištění

Různé formy pracovněprávních vztahů, případně ve vazbě na výkon samostatné výdělečné činnosti, způsobují ve zdravotním pojištění vznik situací, vyžadujících řešení jak z hlediska placení pojistného, tak při plnění ostatních zákonných povinností. Následující přehled charakterizuje běžně se vyskytující varianty v právních podmínkách platných v roce 2010. Čtěte více: Jak správně platit zálohy na zdravotní pojištění v roce 2010 (+ kalkulačka)

Souběh zaměstnání

V souvislosti s příjmy ve dvou (případně více) zaměstnáních se v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění reálně vyskytují nejčastěji tyto varianty:

Příjem z každého zaměstnání je vyšší než minimální mzda

Řešení: Jedná se v podstatě o nejjednodušší situaci, kdy se pojistné odvádí ve výši 13,5 % ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance. (Minimální mzda je pro rok 2010 ve výši 8000 Kč.)

Příjem v hlavním zaměstnání 26 000 Kč, v dalším zaměstnání 6700 Kč 

(jeden příjem vyšší než minimální mzda, druhý nižší)

Řešení: V dalším zaměstnání se neprovádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu, pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. „Vedlejší“ zaměstnavatel musí mít k dispozici potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí alespoň minimální zákonné pojistné. Čtěte také: Jak na penále ve zdravotním pojištění? 

Příjem zaměstnance činí v jednom zaměstnání 6000 Kč a ve druhém zaměstnání 3500 Kč

(součet obou příjmů je vyšší než minimální mzda)

Řešení: Každý zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše příjmu, ať už se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima či nikoliv. Potvrzení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu totiž nemůže vystavit žádný ze zaměstnavatelů. V souvislosti s placením pojistného je tedy nutná průběžná spolupráce obou plátců z důvodu potřeby doložení příjmů u druhého zaměstnavatele v případě, že musí být u zaměstnance respektováno zákonné minimum.

Příjem zaměstnance činí v jednom zaměstnání 5000 Kč a ve druhém zaměstnání 2000 Kč

(součet obou příjmů je nižší než minimální mzda)

Řešení: Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, provede zaměstnancem pověřený zaměstnavatel dopočet pojistného do minimální mzdy 8000 Kč.

Pokud naopak nemusí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 z.č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu.

Anketa

Obáváte se o svou finanční situaci v roce 2010?

Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností je důležité posoudit, která činnost je hlavním zdrojem příjmů. Od této skutečnosti se přímo odvíjí placení pojistného resp. záloh na pojistné zaměstnavatelem a osobou samostatně výdělečně činnou. Čtěte také: Zdravotní pojištění se vždy platit nemusí 

Charakter své samostatné výdělečné činnosti, tj, zda se jedná o hlavní nebo o vedlejší zdroj příjmů, sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně zejména při zahajování své samostatné výdělečné činnosti a dále pak v souvislosti s podáváním Přehledu jako OSVČ. S ohledem na reálnou výši příjmů záleží v podstatě na vůli pojištěnce, které příjmy bude považovat za hlavní zdroj svých příjmů.

Hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání

Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8000 Kč, tedy nejméně v částce 1080 Kč. U samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.

Hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost

  • OSVČ platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2010 minimálně ve výši 1601 Kč.
  • zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy.
  • zaměstnanec dokládá zaměstnavateli Čestným prohlášením, že platí v roce 2010 alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

Od 1. 10. 2004 je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Jednou z podmínek pro faktické naplnění tohoto ustanovení je skutečnost, že zúčtovaný příjem zaměstnané osoby nesmí být vyšší než polovina minimální mzdy. Je-li takový zaměstnanec registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní“ kategorii po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem. Čtěte také: Důležité změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2010

Odpočty od dosaženého příjmu

  • nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců
  • u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to i v případě, kdy pobírání důchodu netrvá po celý kalendářní měsíc
  • s účinností od ledna 2010 mohou tito zaměstnavatelé uplatňovat měsíční odpočet od hrubého příjmu ve výši 5355 Kč

Jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci musí v případě více příjmů věnovat placení pojistného zvýšenou pozornost, obzvláště pak za situace, kdy se příjem zaměstnance pohybuje na hranici minimální mzdy. Současně musí být správně vyhodnocen charakter jednotlivých činností v případě souběhu zaměstnání s podnikáním, jinými slovy ve zdravotním pojištění je vždy důležité, která z těchto činností je hlavním zdrojem příjmů takto výdělečně činné osoby.