Komunistická JZD plánovala snadno: zasejeme/zasadíme tolik a tolik.
Proč teda měli v těch dobách blahobytu všichni lidé zahrádky a na nich zeleninu? No, protože na pultech nebyla! Ono tam nebyly jiné věci, venkov byl téměř kompletně samozásobitelský, v chlívkách chrochtala prasata, z králíkáren koukali králíci. Když jste chtěl v neděli maso, jezdil jste předtím půl roku králíkům na trávu a nedejbože, když do nich přišla myxomatóza nebo mor. Ono zakopat 20 králíků na zabití je na mašli, když chcípnou a s masem nic nenaděláte. Dneska zemědělci řvou, ale bohužel na trhu pro jejich produkci není místo, trh na to prostě tolik peněz nemá, a i kvalita tuzemských potravin, přepracovaných v postsocialistických potravinářských závodech, je dosti tristní (odstředěné mléko, sýr z rostlinného tuku, smetana vycpaná škrobem, uzeniny bez masa. Fakt to požaduje trh?)
Připomíná mi to jednoho německého obchodníka: přijel do Čech a chtěl jakýsi zemědělský produkt. Ano, koupím, ale za tuto cenu. No, na to my se nedostaneme, my chceme vyšší. Hmm, tak za takovou cenu já to na trhu neprodám. Koupím ale od toho, kdo za tuto cenu dodá (jestli našel, nevím, já tenkrát tu debatu jen tlumočila. Ale přesně takto vypadá trh. Řvát můžu, ale na trhu musí být síla, která to za mnou nabízenou cenu koupí. Pokud nekoupí, musím chca nechca hledat výrobní úsporu. když ji nenajdu, končím. Ani ty dotace totiž nejsou všespasitelné).
Názor k článku
Solární penzijní připojištění
