Spočítejte si...

Zavřít

Solární penzijní připojištění

Jen z penzijního připojištění se v důchodu moc žít nedá. Alternativou je malá solární elektrárna, která vám vydělá na slušnou měsíční rentu v penzi.

Penzijní připojištění propad životní úrovně po odchodu do důchodu zpravidla příliš nevyřeší. Jednou z alternativních možností může být investice do pořízení malé solární elektrárny, s níž lze díky státní podpoře výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů získat solidní rentu. Podobné téma: S bonusy ke stavebnímu spoření se roztrhl pytel

Džin, který utekl z láhve

Solární články jsou téměř ideálním zdrojem energie. Umožňují totiž „přímou“ přeměnu slunečního záření v elektřinu, a to bez jakýchkoliv exhalací, hluku, zápachu nebo ionizujícího záření. Neprodukují žádný odpad a nevyžadují skoro žádnou údržbu. Využívají sluneční záření, které je k dispozici zdarma a pro každého. V mnoha směrech tedy předčí všechny nejen klasické, ale i alternativní zdroje energie.

Hlavní slabinou solárních elektráren je relativně nízká efektivita jejich provozu. Vzhledem k dosti vysokým pořizovacím nákladům, závislosti na slunečním svitu a omezené účinnosti je cena jimi vyrobené elektřiny poměrně vysoká. Bez státní podpory by solární elektrárny na volném energetickém trhu byly zcela nekonkurences­chopné. V poslední době se ovšem zdá, že to stát s podporou solární energetiky poněkud přehnal.

Zatímco účinnost solárních článků roste, jejich ceny klesají. Zkracující se návratnost investic tak ze solární energetiky udělala výnosný byznys se státní garancí. O jeho atraktivitě svědčí neustále rostoucí počet připravovaných i realizovaných projektů. Zisk provozovatelům solárních elektráren přitom platí všichni odběratelé elektřiny formou povinného příplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie. Podobné téma: Desetník: Stavební spoření se na studium nehodí

Průměrná česká domácnost tak v letošním roce na ekologizaci energetiky přispěje několika stokorunami. Bude-li ovšem výstavba velkých solárních elektráren pokračovat dosavadním tempem, již brzy by mohla doplácet několik tisícovek. Státní podpora solární energetiky proto tak trochu začíná připomínat džina vypuštěného z láhve, který se vymkl kontrole. Zahnat ho do ní zpět ovšem bude obtížné.

Zlatý důl na střeše

Jak pravil Jára Cimrman: Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit… ale to je tak asi všechno, co s tím můžete dělat. Majitelé rodinných domů, popřípadě i jiných vhodných nemovitostí nebo pozemků ovšem nemusejí na podporu solární energetiky pouze připlácet, ale mohou ji naopak sami čerpat. Pořídit si malou solární elektrárnu je totiž v dnešní době snadnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Podobné téma: Jaké spoření má stát podporovat?

Pro počáteční zorientování stačí chvíli surfovat na internetu. Vyhledávač Google po zadání hesla „fotovoltaika“ nabízí 92 400 odkazů na česky psané stránky a při zadání „solární elektrárna“ dokonce 743 000 odkazů. Mezi nimi lze nalézt přinejmenším desítky firem, které nabízejí dodávku solárních elektráren na klíč, a to včetně bezplatného poradenství a pomoci s vyřízením všech potřebných dokladů.

Jediné, bez čeho se potenciální zájemce o pořízení solární elektrárny neobejde, je vhodný prostor pro umístění solárních panelů. V ideálním případě by se mělo jednat o nezastíněnou sedlovou střechu s jižní orientací a sklonem blízkým 30 – 35 %, nejlépe v místě připojeném k rozvodné síti. Menší odchylky v orientaci a sklonu přitom na účinnost elektrárny nemají zásadní vliv. Panely lze instalovat i na plochou střechu či zahradu.

Pro hrubou představu o nákladech a výnosech: Malá solární elektrárna o instalovaném výkonu 5 KWp se dá na klíč pořídit za cenu 500 – 600 000 Kč, přičemž solární panely zaberou cca 50 m2 plochy. Takováto solární elektrárna může vyprodukovat kolem 5000 kWh/rok, což při aktuálních zvýhodněných výkupních cenách 12,89 Kč/kWh představuje cca 64 000 Kč za rok, tzn. kolem 1,2 mil. Kč za 20 let její minimální předpokládané životnosti.

Spotřebovávat nebo prodávat?

Majitel solární elektrárny si může vybrat ze dvou možností, jak bude na jejím provozu vydělávat. Veškerou vyprodukovanou elektřinu může prodávat za zvýhodněné garantované výkupní ceny provozovateli distribuční soustavy, nebo může využít systému tzv. zelených bonusů, kdy bude vyprodukovanou elektřinu spotřebovat sám anebo si sám najde jejího odběratele. K elektřině prodané za běžnou tržní cenu pak získá i tzv. zelený bonus. Podobné téma: Hypotéka versus stavební spoření

První z možností znamená méně starostí, druhá pak nabízí vyšší zisk. Součet tržní ceny elektřiny a zeleného bonusu by měl být vyšší než cena v systému garantovaných výkupních cen. Elektřinu, kterou se provozovateli solární elektrárny nepodaří spotřebovat nebo prodat, odvede do distribuční sítě. Za tuto elektřinu ovšem získá pouze zelený bonus, tedy méně, než by získal v systému garantovaných výkupních cen.

Garantovaná výkupní cena elektřiny vyprodukované solární elektrárnou s instalovaným výkonem do 30 kWp, která bude uvedena do provozu do konce letošního roku, je po dobu dalších 20 let garantována ve výši 12,89 Kč/kWh. Pro malé sluneční elektrárny zprovozněné v příštím roce nejspíš tato cena klesne na 12,25 Kč/kWh. Výraznější než 5% pokles cen současné předpisy neumožňují.

Oproti tomu současná výše zeleného bonusu pro malé elektrárny do 30 kWp činí 11,91 Kč/kWh. Bonus není fixován a může se snížit až o 5 % ročně. Pokud by se provoz solární elektrárny stal při změně podmínek v systému zelených bonusů nevýhodný, její provozovatel může začít prodávat elektřinu za garantované výkupní ceny. Přechod mezi oběma systémy je možný jednou za rok.

Elektrárnu lze pořídit i na dluh

Ne každý zájemce o solární elektrárnu je schopen zaplatit její pořízení z vlastní kapsy. Poměrně vysokou počáteční investici lze lépe zvládnout s využitím úvěru, o jehož splácení se postarají výnosy z prodeje vyrobené elektřiny. Bude-li projekt správně připraven a zrealizován, nebezpečí jeho selhání je minimální. Určitě je však potřeba zachovat si soudnost při hodnocení budoucích výnosů a možných rizik a nezapomenout na pojištění. Podobné téma: Jaké jsou možnosti končící smlouvy ze stavebního spoření?

Zajištění financování, či alespoň pomoc při vyřízení úvěru, je standardní součástí nabídky snad každé firmy, která nabízí dodávku solárních elektráren. Podmínkou získání jakéhokoliv úvěru bývá prokázání ekonomické reálnosti projektu a také kvalitní zajištění úvěrového závazku, zpravidla zřízením zástavního práva k nemovitosti. Poskytovatelé úvěrů také obvykle požadují minimálně 20% spoluúčast žadatele o úvěr na financování projektu.

Banky se vesměs až dosud cíleně angažovaly spíše jen ve velkých solárních projektech. Vedle toho veřejnosti nabízejí úvěry určené k financování ekologických a energeticky úsporných projektů s vazbou na státní dotační program „Zelená úsporám“. Typický příklad takovýchto úvěrových produktů představují třeba EKO úvěry Komerční banky, Zelená půjčka Raiffeisenbank nebo Zelená hypotéka Hypoteční banky.

Solární fotovoltaické systémy ovšem do programu „Zelená úsporám“ aktuálně zařazeny nejsou a speciální úvěry pro jejich financování banky standardně nenabízejí. Konkrétní požadavky řeší individuálně s využitím běžných úvěrových produktů. Podobně postupují i leasingové společnosti a nebankovní poskytovatelé úvěrů. Zvláště v jejich případě se však při podpisu úvěrové smlouvy vyplatí notná dávka obezřetnosti.

Úvěr od stavební spořitelny

Speciální úvěr Helios pro financování malých solárních elektráren o instalovaném výkonu do 7 kWp od letošního léta nabízí Raiffeisen stavební spořitelna. Jde o překlenovací úvěr ze stavebního spoření se základní úrokovou sazbou 4,9 %, resp. 4,8 % v případě sjednání pojištění úvěru pro případ smrti a trvalých následků dlužníka. Minimální výše úvěru činí 300 000 Kč a poplatek za jeho vyřízení 1 % z objemu úvěru. Podobné téma: Profesionalita Raiffeisen stavební spořitelny občas pokulhává

U všech překlenovacích úvěrů poskytovaných stavebními spořitelnami je podmínkou jejich získání uzavření smlouvy o stavebním spoření s cílovou částkou odpovídající minimálně výši požadovaného úvěru. Klient tak v první fázi současně spoří na účet svého stavebního spoření, a splácí úrok z překlenovacího úvěru. V druhé fázi se mu překlenovací úvěr „překlopí“ do řádného úvěru ze stavebního spoření, který splácí anuitními splátkami.

Příklad úvěru Helios

Cílová částka: 500 000 Kč
Splátka překlenovacího úvěru včetně spoření: 3000 Kč po dobu 163 měsíců
Splátka úvěru ze stav. spoření: 3500 Kč po dobu 97 měsíců

Podmínkou získání úvěru Helios je jeho zajištění nemovitostí s odpovídající tržní hodnotou. V případě kvalitního zajištění a dobré bonity klienta lze úvěrem financovat až 100 % investice. Splátky úvěru lze navíc odložit až o 6 měsíců. Při splnění stanovených podmínek lze úvěr použít dokonce i pro zpětné financování již dokončeného projektu, tedy malé solární elektrárny, která již byla uvedena do provozu.

Výhodou úvěru Helios je možnost jej kdykoliv předčasně a bez sankcí splatit. Při podání žádosti o úvěr do konce listopadu Raiffeisen stavební spořitelna vyplácí „zelenou prémii“ 3 000 Kč. Na závěr je třeba upozornit, že s ohledem na zákonné vymezení účelu použití úvěrů ze stavebního spoření pro bytové potřeby by solární elektrárna financovaná s využitím úvěru Helios měla být součástí rodinného či bytového domu.

Solární penzijní připojištění

Hodnotit přesně výhodnost investice do pořízení solární elektrárny je problematické kvůli spoustě vlivů ovlivňujících výši nákladů i výnosů. Výpočet provedený s průměrnými hodnotami je třeba považovat vždy jen za orientační. Stejně tak nelze přesně porovnávat výnosy z provozu solární elektrárny s jinými investicemi nebo spořením, zejména není-li výnos či úrok z nich předem pevně stanoven.

Lidé, kteří vlastní dům na slunném místě, by však měli pouvažovat, zda by se jim nevyplatilo pořídit si solární elektrárnu jako dodatečný zdroj příjmů, který by časem pomohl vyřešit třeba i předpokládaný propad jejich životní úrovně po odchodu do důchodu. V podstatě by se tak mohlo jednat o jakési „solární penzijní připojištění“. Za zpracování nezávazné nabídky nemusejí dát ani korunu.

Za stávajících podmínek vychází návratnost investice do pořízení solární elektrárny zpravidla do 10 let. Minimálně dalších 10 let by pak elektrárna měla už jenom vydělávat. Na uživení rodiny to u malých projektů nejspíš stačit nebude, ale na vítané vylepšení rodinného rozpočtu určitě ano.

Anketa

Uvažujete o solárních panelech?

73 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 4. 2010 20:07