Sociální zabezpečení v členských zemích Evropské unie je na vysoké úrovni. Občané mají jistotu, že jim v případě sociální potřebnosti stát pomůže. V Americe se musí mnohem více spolehnout na sebe a svoji rodinu.
Široká evropská sociální síť je samozřejmě finančně nákladná, proto je daňové zatížení v členských zemích Evropské unie vyšší než v ostatních vyspělých státech světa. Nemalé peněžní prostředky proudí na aktivní politiku zaměstnanosti. Je to dobře, nebo není? Mají jednotlivé vlády zabezpečovat občanům sociální jistoty, nebo nechat vše na nich?
Někteří ekonomové hodnotí aktivní politiku zaměstnanosti jako rafinované falšování statistik. Rekvalifikace klasifikují jako nákladné a neúčinné. Tyto názory nejsou přitom podloženy žádnými fakty a nemohu s nimi souhlasit. Jak chtějí tito odborníci snížit nezaměstnanost?
Jejich rada je velmi nejasná a neprůhledná. Prý stačí nízké daně a levná práce místo sociálního státu, flexibilní trh práce místo aktivní politiky zaměstnanosti. Přitom aktivní politika zaměstnanosti pomáhá lidem, kteří chtějí najít uplatnění a chtějí pracovat.
Stát a jeho služby nejsou sice ideálním řešením, dosud však nikdo jiné lepší nenalezl. Nevím, zda v případě vzniku potřeby nákladné operace, invalidity nebo dlouhodobé marné nemožnosti získat práci by svůj názor tito občané-ekonomové nepoopravili.
Mezi lety 1992 a 2001 stouply sociální výdaje na jednoho obyvatele v Evropské unii při konstantních cenách v průměru o 1,9 %. V roce 2001 činil podíl sociálních výdajů na HDP 27,5 %. Nárůst sociálních výdajů je způsoben rozšiřováním evropské záchranné sociální sítě v tomto období.
Vzhledem k dnešní struktuře nezaměstnanosti České republiky má asi polovina uchazečů bez pomoci úřadů práce minimální šanci znovu se zapojit do pracovní činnosti. Příjmově bude stále víc odkázána pouze na sociální příjem. To není dobře. Sociální vyloučení, které je u nás zatím pouze v lokálním měřítku, se prohloubí a může dostat masový charakter.
Průvodními jevy sociálního vyloučení přitom bývá zhoršení zdravotního stavu, zhoršení komunikačních schopností s dopady na rodinné vztahy, růst kriminality, alkoholismus a narkomanie. Narůstá i nebezpečí narušení sociálního smíru společnosti. Čím později budou společnost a stát přistupovat k nápravě této situace, tím více úsilí a prostředků bude zapotřebí. Prevence je levnější než náprava.
Země | Sociální výdaje na jednoho obyvatele v roce 2001 EU15=100 |
Nárůst sociálních výdajů mezi lety 1992 – 2001 (v %) | Podíl sociálních výdajů na HDP (v %) | ||
---|---|---|---|---|---|
1992 | 1996 | 2001 | |||
Belgie | 108 | 1,7 | 27,7 | 28,6 | 27,5 |
Dánsko | 122 | 1,9 | 30,3 | 31,4 | 29,5 |
Německo | 114 | 1,7 | 27,6 | 29,9 | 29,8 |
Řecko | 62 | 5,6 | 21,2 | 22,9 | 27,2 |
Španělsko | 60 | 1,7 | 22,4 | 21,9 | 20,1 |
Francie | 113 | 1,7 | 29,3 | 31 | 30 |
Irsko | 60 | 4,7 | 20,3 | 17,8 | 14,6 |
Itálie | 97 | 1,3 | 26,2 | 24,8 | 25,6 |
Lucembursko | 165 | 4,1 | 22,5 | 24,1 | 21,2 |
Nizozemí | 115 | 0,9 | 31,9 | 30,1 | 27,6 |
Rakousko | 117 | 1,9 | 27,8 | 29,8 | 28,4 |
Portugalsko | 57 | 6,3 | 18,4 | 21,2 | 23,9 |
Finsko | 88 | 0,6 | 33,6 | 31,6 | 25,8 |
Švédsko | 110 | 0,8 | 37,1 | 33,9 | 31,3 |
Velká Británie | 97 | 3 | 27,9 | 28 | 27,2 |
EU15 | 100 | 1,9 | 27,7 | 28,4 | 27,5 |
Island | 78 | 4,3 | 18,2 | 18,8 | 20,1 |
Norsko | 128 | 3,6 | 28,2 | 26 | 25,6 |
EWR | 101 | 1,9 | 27,7 | 28,4 | 27,5 |
Švýcarsko | 119 | 2,8 | 23,3 | 26,9 | 28,9 |
Maďarsko | 35 | : | : | : | 19,9 |
Malta | : | : | : | : | 18,3 |
Slovensko | 31 | : | : | 24,7 | 25,6 |
Slovinsko | 63 | : | : | 19,8 | 19,1 |
: Data nejsou k dispozici
Pramen: Eurostat, Statistik kurz gefasst, Themenkreis 3, 6/2004 „Der Sozialschutz in Europa“
Největší nárůst v Portugalsku a Řecku
V Portugalsku a Řecku stouply sociální výdaje od roku 1992 do roku 2001 třikrát více než v průměru Evropské unie. Nejvyšší podíl sociálních výdajů je tradičně ve Švédsku (31,3 %), Francii (30,0 %), Německu (29,8 %) a Dánsku (29,5 %), nejnižší v Irsku (14,6 %) a Španělsku (20,1 %).
Sociální výdaje na jednoho obyvatele vykazují značné rozdíly mezi členskými státy. Nejvyšší hodnota je v Lucembursku (165 % průměru EU), Dánsku (122 %) a Rakousku (117 %), nejnižší v Portugalsku, Španělsku, Irsku a Řecku, kde výdaje nedosahují více než 65% průměru Evropské unie.
Rozdíly mezi jednotlivými členskými státy zrcadlí rozdílný životní standard, rozdílné sociální systémy a speciální demografické, hospodářské, sociální a institucionální struktury jednotlivých zemích. Ve všech letech sociální výdaje mezi roky 1992 a 2001 reálně vrostly, ale rozdílně rychle.
Penze spolknou nejvíce finančních prostředků
V roce 2001 činily penze a státní výdaje spojené se zabezpečením seniorů 46 % celkových sociálních výdajů. Výjimku tvoří Irsko, kde je pouze 15 % občanů starší šedesáti let.
Nejvíce peněžních prostředků spojených s nezaměstnaností občanů vynaloží Španělsko (12,9 %), nejméně naopak Itálie (1,6 %).
Nejvíce peněžních prostředků na zlepšení životních podmínek invalidů vynaloží Lucembursko (14,2 %), nejméně Irsko (5,2 %). Rodinné přídavky a podpora rodin s dětmi je nejvyšší v Lucembursku (16,8 %), nejnižší v Portugalsku (5,6 %).
Země | Stáří | Nemoc | Rodina | Invalidita | Nezaměstnanost | Bydlení |
---|---|---|---|---|---|---|
Belgie | 43,7 | 25,0 | 8,9 | 9,0 | 11,7 | 1,6 |
Dánsko | 38,0 | 20,3 | 13,3 | 12,5 | 10,0 | 6,0 |
Německo | 42,4 | 28,8 | 10,4 | 7,7 | 8,2 | 2,5 |
Řecko | 51,3 | 25,8 | 6,9 | 5,0 | 6,0 | 5,1 |
Španělsko | 45,3 | 30,0 | 2,6 | 7,6 | 12,9 | 1,7 |
Francie | 43,7 | 29,2 | 9,5 | 6,0 | 7,1 | 4,4 |
Irsko | 24,8 | 43,4 | 12,5 | 5,2 | 8,3 | 5,8 |
Itálie | 62,3 | 26,1 | 4,0 | 5,7 | 1,6 | 0,3 |
Lucembursko | 39,4 | 25,4 | 16,8 | 14,2 | 2,5 | 1,6 |
Nizozemí | 41,8 | 30,4 | 4,4 | 11,6 | 5,0 | 6,8 |
Rakousko | 49,5 | 24,7 | 10,6 | 8,1 | 5,0 | 2,1 |
Portugalsko | 45,8 | 31,3 | 5,6 | 12,3 | 3,6 | 1,3 |
Finsko | 36,6 | 24,5 | 12,1 | 13,7 | 9,8 | 3,3 |
Švédsko | 39,1 | 29,2 | 9,6 | 12,4 | 5,6 | 4,3 |
Velká Británie | 46,5 | 28,1 | 6,8 | 9,4 | 2,9 | 6,3 |
EU | 46,0 | 28,2 | 8,0 | 8,0 | 6,2 | 3,6 |
Island | 30,6 | 38,5 | 13,0 | 13,6 | 1,5 | 2,9 |
Norsko | 30,5 | 34,5 | 12,8 | 16,5 | 2,6 | 3,1 |
EWR | 45,7 | 28,3 | 8,1 | 8,2 | 6,1 | 3,5 |
Švýcarsko | 51,7 | 24,9 | 5,1 | 12,8 | 2,4 | 3,1 |
Maďarsko | 42,6 | 27,5 | 12,9 | 10,1 | 3,4 | 3,5 |
Malta | 53,8 | 25,5 | 6,5 | 6,1 | 6,0 | 2,0 |
Slovensko | 45,5 | 31,4 | 8,9 | 8,7 | 3,7 | 1,8 |
Slovinsko | 39,7 | 33,1 | 8,6 | 8,1 | 3,4 | 7,1 |
Pramen: Eurostat, Statistik kurz gefasst, Themenkreis 3, 6/2004 „Der Sozialschutz in Europa"