Sociální výdaje v Evropské unii rostou

Kdo se o vás postará, až nebudete moci? Stát! V Evropské unii se stará o všechny potřebné a stará se stále více. Sociální výdaje rostou tempem nevídaným i v jiných ekonomicky rozvinutých koutech světa. Kde se zastaví? Výdaje na sociální politiku platíme všichni. Chceme to?

Sociální zabezpečení v členských zemích Evropské unie je na vysoké úrovni. Občané mají jistotu, že jim v případě sociální potřebnosti stát pomůže. V Americe se musí mnohem více spolehnout na sebe a svoji rodinu.

Široká evropská sociální síť je samozřejmě finančně nákladná, proto je daňové zatížení v členských zemích Evropské unie vyšší než v ostatních vyspělých státech světa. Nemalé peněžní prostředky proudí na aktivní politiku zaměstnanosti. Je to dobře, nebo není? Mají jednotlivé vlády zabezpečovat občanům sociální jistoty, nebo nechat vše na nich?

Někteří ekonomové hodnotí aktivní politiku zaměstnanosti jako rafinované falšování statistik. Rekvalifikace klasifikují jako nákladné a neúčinné. Tyto názory nejsou přitom podloženy žádnými fakty a nemohu s nimi souhlasit. Jak chtějí tito odborníci snížit nezaměstnanost?

Jejich rada je velmi nejasná a neprůhledná. Prý stačí nízké daně a levná práce místo sociálního státu, flexibilní trh práce místo aktivní politiky zaměstnanosti. Přitom aktivní politika zaměstnanosti pomáhá lidem, kteří chtějí najít uplatnění a chtějí pracovat.

Stát a jeho služby nejsou sice ideálním řešením, dosud však nikdo jiné lepší nenalezl. Nevím, zda v případě vzniku potřeby nákladné operace, invalidity nebo dlouhodobé marné nemožnosti získat práci by svůj názor tito občané-ekonomové nepoopravili.

Mezi lety 1992 a 2001 stouply sociální výdaje na jednoho obyvatele v Evropské unii při konstantních cenách v průměru o 1,9 %. V roce 2001 činil podíl sociálních výdajů na HDP 27,5 %. Nárůst sociálních výdajů je způsoben rozšiřováním evropské záchranné sociální sítě v tomto období.

Vzhledem k dnešní struktuře nezaměstnanosti České republiky má asi polovina uchazečů bez pomoci úřadů práce minimální šanci znovu se zapojit do pracovní činnosti. Příjmově bude stále víc odkázána pouze na sociální příjem. To není dobře. Sociální vyloučení, které je u nás zatím pouze v lokálním měřítku, se prohloubí a může dostat masový charakter.

Průvodními jevy sociálního vyloučení přitom bývá zhoršení zdravotního stavu, zhoršení komunikačních schopností s dopady na rodinné vztahy, růst kriminality, alkoholismus a narkomanie. Narůstá i nebezpečí narušení sociálního smíru společnosti. Čím později budou společnost a stát přistupovat k nápravě této situace, tím více úsilí a prostředků bude zapotřebí. Prevence je levnější než náprava.

Sociální výdaje v EU
Země Sociální výdaje na jednoho obyvatele v roce 2001
EU15=100
Nárůst sociálních výdajů mezi lety 1992 – 2001 (v %) Podíl sociálních výdajů na HDP (v %)
1992 1996 2001
Belgie 108 1,7 27,7 28,6 27,5
Dánsko 122 1,9 30,3 31,4 29,5
Německo 114 1,7 27,6 29,9 29,8
Řecko 62 5,6 21,2 22,9 27,2
Španělsko 60 1,7 22,4 21,9 20,1
Francie 113 1,7 29,3 31 30
Irsko 60 4,7 20,3 17,8 14,6
Itálie 97 1,3 26,2 24,8 25,6
Lucembursko 165 4,1 22,5 24,1 21,2
Nizozemí 115 0,9 31,9 30,1 27,6
Rakousko 117 1,9 27,8 29,8 28,4
Portugalsko 57 6,3 18,4 21,2 23,9
Finsko 88 0,6 33,6 31,6 25,8
Švédsko 110 0,8 37,1 33,9 31,3
Velká Británie 97 3 27,9 28 27,2
EU15 100 1,9 27,7 28,4 27,5
Island 78 4,3 18,2 18,8 20,1
Norsko 128 3,6 28,2 26 25,6
EWR 101 1,9 27,7 28,4 27,5
Švýcarsko 119 2,8 23,3 26,9 28,9
Maďarsko 35 : : : 19,9
Malta : : : : 18,3
Slovensko 31 : : 24,7 25,6
Slovinsko 63 : : 19,8 19,1

: Data nejsou k dispozici
Pramen: Eurostat, Statistik kurz gefasst, Themenkreis 3, 6/2004 „Der Sozialschutz in Europa“

Největší nárůst v Portugalsku a Řecku

V Portugalsku a Řecku stouply sociální výdaje od roku 1992 do roku 2001 třikrát více než v průměru Evropské unie. Nejvyšší podíl sociálních výdajů je tradičně ve Švédsku (31,3 %), Francii (30,0 %), Německu (29,8 %) a Dánsku (29,5 %), nejnižší v Irsku (14,6 %) a Španělsku (20,1 %).

Sociální výdaje na jednoho obyvatele vykazují značné rozdíly mezi členskými státy. Nejvyšší hodnota je v Lucembursku (165 % průměru EU), Dánsku (122 %) a Rakousku (117 %), nejnižší v Portugalsku, Španělsku, Irsku a Řecku, kde výdaje nedosahují více než 65% průměru Evropské unie.

Rozdíly mezi jednotlivými členskými státy zrcadlí rozdílný životní standard, rozdílné sociální systémy a speciální demografické, hospodářské, sociální a institucionální struktury jednotlivých zemích. Ve všech letech sociální výdaje mezi roky 1992 a 2001 reálně vrostly, ale rozdílně rychle.

Penze spolknou nejvíce finančních prostředků

V roce 2001 činily penze a státní výdaje spojené se zabezpečením seniorů 46 % celkových sociálních výdajů. Výjimku tvoří Irsko, kde je pouze 15 % občanů starší šedesáti let.

Nejvíce peněžních prostředků spojených s nezaměstnaností občanů vynaloží Španělsko (12,9 %), nejméně naopak Itálie (1,6 %).

Nejvíce peněžních prostředků na zlepšení životních podmínek invalidů vynaloží Lucembursko (14,2 %), nejméně Irsko (5,2 %). Rodinné přídavky a podpora rodin s dětmi je nejvyšší v Lucembursku (16,8 %), nejnižší v Portugalsku (5,6 %).

Rozčlenění sociálních výdajů v roce 2001 dle účelu
Země Stáří Nemoc Rodina Invalidita Nezaměstnanost Bydlení
Belgie 43,7 25,0 8,9 9,0 11,7 1,6
Dánsko 38,0 20,3 13,3 12,5 10,0 6,0
Německo 42,4 28,8 10,4 7,7 8,2 2,5
Řecko 51,3 25,8 6,9 5,0 6,0 5,1
Španělsko 45,3 30,0 2,6 7,6 12,9 1,7
Francie 43,7 29,2 9,5 6,0 7,1 4,4
Irsko 24,8 43,4 12,5 5,2 8,3 5,8
Itálie 62,3 26,1 4,0 5,7 1,6 0,3
Lucembursko 39,4 25,4 16,8 14,2 2,5 1,6
Nizozemí 41,8 30,4 4,4 11,6 5,0 6,8
Rakousko 49,5 24,7 10,6 8,1 5,0 2,1
Portugalsko 45,8 31,3 5,6 12,3 3,6 1,3
Finsko 36,6 24,5 12,1 13,7 9,8 3,3
Švédsko 39,1 29,2 9,6 12,4 5,6 4,3
Velká Británie 46,5 28,1 6,8 9,4 2,9 6,3
EU 46,0 28,2 8,0 8,0 6,2 3,6
Island 30,6 38,5 13,0 13,6 1,5 2,9
Norsko 30,5 34,5 12,8 16,5 2,6 3,1
EWR 45,7 28,3 8,1 8,2 6,1 3,5
Švýcarsko 51,7 24,9 5,1 12,8 2,4 3,1
Maďarsko 42,6 27,5 12,9 10,1 3,4 3,5
Malta 53,8 25,5 6,5 6,1 6,0 2,0
Slovensko 45,5 31,4 8,9 8,7 3,7 1,8
Slovinsko 39,7 33,1 8,6 8,1 3,4 7,1

Pramen: Eurostat, Statistik kurz gefasst, Themenkreis 3, 6/2004 „Der Sozialschutz in Europa"

Anketa

Sociální výdaje v Evropské unii by měly...

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 12. 2005 19:21