Sociální pojištění odkrojí z výplaty největší kus

Daň z příjmů snižuje mzdu. V letošním roce však méně než v předchozím. Při detailním pohledu na výplatní pásku zjistíme, že nejvíc se hrubá mzda od čisté liší kvůli sociálnímu pojištění. Sociální a zdravotní pojištění jsou nenápadnou skrytou daní. Oproti jiným zemím však máme štědrou sociální síť.

Výše daní se ve vyspělých zemích liší. Daně jsou vybírány různým způsobem a v různé výši. Daně a povinné odvody, tedy sociální a zdravotní pojištění, výrazně ovlivňují, kolik peněz za vykonanou práci najdeme na bankovním účtu. Odvody na sociální pojištění jsou ve všech vyspělých zemích vysoké. Občané odvedou na sociální pojištění více, než je stojí daň z příjmů fyzických osob.

Sociální pojištění odvádí zaměstnavatel i zaměstnanec

Daně zasahují do našeho každodenního života. Výše daní výrazně ovlivňuje podnikatelský duch v zemi. Finanční částku, kterou odvedeme na dani z příjmů fyzických osob či na sociálním pojištění, najdeme na výplatní pásce nebo vypočítáme v daňovém přiznání.

Ještě více však zaplatíme státu na dani z přidané hodnoty a spotřební dani. Celkovou výši daňových odvodů tak jenom tušíme. A fakt, že sociální pojištění odvádí v nezanedbatelné výši i zaměstnavatel, mnozí zaměstnanci ani neregistrují. Právě výše sociálního pojištění stojí při debatách o celkové daňové zátěži lidí trochu stranou. Neprávem, protože obyvatelé většiny evropských zemí odvedou na sociálním pojištění vyšší částku než na dani z příjmů fyzických osob.

Evropa: Vysoké sociální pojištění

Sociální pojištění je v Evropě oproti ostatním vyspělým zemím OECD vysoké. Z těchto vybraných finančních prostředků stát financuje životní situace, kdy člověk potřebuje podat pomocnou ruku - nemoc, nezaměstnanost a především penze. Mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou však veliké rozdíly ve výši financování sociálních situací. Většina občanů samozřejmě odvede do systému více peněžních prostředků, než čerpá.

Souhrnná výše sociálního pojištění hrazeného zaměstnancem v roce 2008 (v %)
Země Sociální pojištění
Polsko 25,6
Nizozemí 21,4
Německo 20,85
Rakousko 18,1
Řecko 16
Turecko 15
Švýcarsko 14,4
Belgie 14
Lucembursko 14
Francie 13,6
Maďarsko 13,5
Slovensko 13,4
Česko 12,5
Japonsko 11,85
Dánsko 11,2
Portugalsko 11
Itálie 9,2
Velká Británie 9,2
Norsko 7,8
USA 7,65
Kanada 7,55
Korea 7,1
Švédsko 7
Finsko 6,5
Španělsko 6,35
Irsko 5,1
Island 4,2
Nový Zéland 1,2

V tabulce je uvedená souhrnná platba na sociální pojištění hrazené pouze zaměstnancem. Protože systém sociálního pojištění se v jednotlivých zemích výrazně liší, uvádí tabulka jednotnou sazbu. Například v Česku se odvádí zvlášť zdravotní pojištění 4,5 % a zvlášť sociální pojištění 8 %, v tabulce je tak uvedeno 12,5 %. V některých zemích je zavedena pouze jedna sazba, v jiných zemích je sazeb podstatně více – například zdravotní pojištění, pojištění nezaměstnanosti, nemocenské pojištění, důchodové pojištění. Všechny tyto sazby jsou zavedeny samostatně.

Souhrnná sazba sociálního pojištění je uvedena u průměrné mzdy. V některých zemích je stejná pro jakkoliv vysokou mzdu, v jiných nikoliv. Například jsou zavedeny stropy, kdy nad 1,5 nebo 3násobek průměrné mzdy se již sociální pojištění neplatí nebo minimální mzda podléhá nižšímu sociálnímu pojištění.

Sociální pojištění je jistý zdroj pro státní pokladnu

Pro státní pokladnu je sociální pojištění výhodné v tom, že se nedá snižovat různými odpočitatelnými položkami či slevami jako daně z příjmů. Navíc jeho odvod či kontrola je jednoduchá a úniky jsou tedy (narozdíl od DPH či spotřební daně) minimální.

Odvod sociálního pojištění leží z větší míry na zaměstnavateli, který musí pojištění srazit a odvést za svého zaměstnance, čímž se výrazně zvyšují jeho mzdové náklady. Nejvíce na sociálním pojištění odvedou v souhrnu občané v Itálii a Česku. V Česku je to dokonce 47,5 %. V Česku je totiž nejvyšší sazba sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem – 26 %. Nejméně v souhrnu na sociálním pojištění odvedou občané v Irsku a na Novém Zélandu.

Z největší části plynou peníze vybrané ze sociálního pojištění na výplatu důchodů, které jsou ve všech zemích Evropské unie alespoň z části založené na průběžném systému financováni, kdy současně pracovně aktivní občané vydělávají na důchody penzistů.

Sociální síť

Jednotlivé členské země Evropské unie poskytují svým občanům propracovanou sociální síť. Mnoho Evropanů si to ovšem vůbec nepřipouští. Všechny členské mimoevropské země OECD (Austrálie, Japonsko, Kanada, USA, Korea a Nový Zéland) mají podstatně nižší výdaje sociální povahy. Spousta státních dávek není vůbec zavedena a celý sociální systém je jednodušší, současně je celkové daňové zatížení v zemi nižší. Občané jsou více vedeni k odpovědnosti a jenom na nich záleží, jaké pojištění si uzavřou a v jaké výši či jak se zabezpečí na stáří. Na druhou stranu na to doplácí řada občanů. Například trvalým problémem v USA je zdravotní péče pro 43 milionů zdravotně nepojištěných občanů, kteří si jen výjimečně mohou dovolit platit za zdravotní péči z vlastních zdrojů.

Ukázka výpočtu sociálního pojištění v Česku

Že je sociální a zdravotní pojištění v Česku vysoké, si ukážeme na výpočtu sociálního pojištění u mzdy ve výši 22 000 Kč.

Výpočet sociálního pojištění
Sociální pojištění placené zaměstnancem (8 %) 1 760 Kč
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 %) 990 Kč
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem (26 %) 5 720 Kč
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (9 %) 1 980 Kč
Celkem 10 450 Kč, tj. 47,5 %

Prameny:

  • OECD, Social and Welfare Statistics, Benefits and Wages 2007
  • Europaesiche Komission: Gegenseitiges Informationssystem zur sozialen Sicherheit, soziale Schierheit in den Mitgliedstaaten der Europaeischen Union

Anketa

Myslíte si, že by se v Česku mělo platit nižší sociální pojištění na úkor štědrého sociálního systému?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 2. 2008 17:21