Sociální pojištění - musíte ho platit?

Kdo platí a jak neplatit
Stát je v ohledu pojistného na sociální zabezpečení nesmlouvavý – musí ho zaplatit každý bez ohledu na právní status (fyzická osoba, právnická osoba – zaměstnavatel) či velikost a způsob zaměstnání (zákon č. 589/92 Sb. o sociálním zabezpečení vyjmenovává rozličná povolání od prostých zaměstnanců po soudce a poslance, ani prezidenta neopomíná). Samozřejmě zákon nezapomíná ani na podnikatele a jiné osoby samostatně výdělečně činné.

Jak se zdá, vyhnout se placení sociálního pojištění není možné. Klička je utažena příliš blízko a kromě vystěhování výdělečné činnosti do daňového ráje není vyhnutí. Ale přeci lze nalézt jednu alternativu.

Způsob, jak se vyhnout placení sociálního pojištění, není pro každého. První se týká pronajímatelů nemovitostí i movitých věcí. Ti jsou od platby sociálního pojištění zcela zproštěni.

Druhá alternativa, pro běžného občana mnohem dostupnější, jsou příjmy z autorských práv – záleží jen na autorovi, zda svou tvorbu vidí jako soustavnou činnost či nikoli (lépe nevidět, pak není třeba platit).

Jak může být únik od sociálního pojištění pro běžného zaměstnance snadno dosažitelný? Hlavní je dohoda se zaměstnavatelem – každý zaměstnanec si jistě zaslouží za svůj autorský přínos k firmě autorský honorář a ani zaměstnavatel nemá důvod tento nárok (po dohodě o přiměřeném snížení běžné mzdy) zamítat.

Je pravdou, že výhoda neplacení sociálního pojištění je vykoupena administrativně náročným přiznání, nese s sebou však další benefity. Zejména 30 % těchto příjmů si může zaměstnanec uplatnit jako paušální náklady na dosažení autorských honorářů, čímž si sníží celkovou daňovou povinnost.

Při vyjednávání o výši autorské části mzdy nezapomeňte, že zaměstnavatel ušetří též 9 % za zdravotní pojištění, o které musíte zaplatit více vy (zaplatíte tak vaší zdravotní pojišťovně 13,5 % oproti zaměstnaneckým 4,5 %).

Kolik platit
Podívejme se na případ, kdy se vám nepodaří z jakéhokoli důvodu vyhnout se povinnosti placení sociálního pojištění (podnikatelé to kupříkladu mají velmi nelehké).

Jste-li zaměstnancem, do základu sociálního pojištění musíte zahrnout veškeré příjmy, které od svého chlebodárce dostáváte, a to včetně všech příspěvků, náhrad škod a nepeněžních plnění (například služební byt, automobil užívaný i pro osobní potřebu apod.).

Osoby samostatně výdělečně činné na tom jsou o poznání lépe. Mohou si jako základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (podle některých škarohlídů „státní politiku nezaměstnanosti“) stanovit libovolnou částku, která však nesmí být nižší než 35 % z příjmů po odpočtu výdajů na jejich dosažení. Pokud nejnižší výše takto vypočítaného vyměřovacího základu přesáhne částku 40 500 Kč/měsíc, bere se tato částka jako nejnižší možný vyměřovací základ.

Na sociálním pojištění zaplatí zaměstnanec 8 % z hrubé mzdy a dalších funkčních požitků (např. zmíněný služební byt aj.), přičemž nemůže uplatnit žádnou srážku či slevu. Zaměstnavatel pak doplatí dalších 26 % a celkově se pojistné vyšplhá na 34 % z hrubé mzdy (a samozřejmě dalších požitků ke mzdě připočítaných). V ročním vyúčtování se Správou sociálního zabezpečení se s touto částkou neoperuje.

Po podání daňového přiznání však vyúčtování musí provést osoby samostatně výdělečně činné. Ty zaplatí 29,6 % z vyměřovacího základu, který nesmí být nižší než minimální. Ovšem toto pojistné nezahrnuje státní nemocenské pojištění (tj. ty dávky, které stát vyplácí prostřednictvím zaměstnavatele v případě nemoci či ošetřování člena rodiny). Aby byl pojištěn i před rizikem nemoci, což je zcela volitelné, musí si připlatit 4,4 % navíc, přičemž platí stejné minimum, jako u důchodového pojištění a příspěvku na
nezaměstnanost. Celkem se tak může vyšplhat na stejnou platbu, kterou platí zaměstnanec se zaměstnavatelem dohromady.

Do kdy zaplatit
Zaměstnance nemusí otázka placení sociálního pojištění trápit. Zaměstnavatel ho strhává každý měsíc ze mzdy a (ve většině případů, menšina je v rozporu se zákonem) odvádí je na příslušnou Správu sociálního zabezpečení.

Osoby samostatně výdělečně činné, které musí platit sociální pojištění, musí podat „Přehled za rok 2002“ nejpozději do 30. dubna 2003, pokud podávají daňové přiznání samostatně. V případě, že daňové přiznání podávat nemusí nebo ho podávají s razítkem daňového poradce (nebudeme si nic nalhávat, ve většině případů je razítko pouze formální záležitostí pro oddálení daňové povinnosti), je lhůta prodloužena do 31. července 2003. Doklad o obdržení razítka je však nutné doručit do 30. dubna.