Sociální pojištění a my při práci v zemích EU

V jakých situacích se můžeme spolehnout na sociální předpisy Evropské unie? Budeme po vstupu České republiky do EU potřebovat cestovní pojištění při turistických cestách? Musí se Český důchodce bát vycestovat za hranice státu? Je rozdíl, když vycestujete jako přeshraniční, nebo vyslaný pracovník!

Zajištění volného pohybu pracovníků přes národní hranice Evropské unie vyžaduje aktivní opatření všech států. Důležitá část těchto aktivních opatření byla přijata v oblasti sociálního zabezpečení, aby odchod pracovníků do zahraničí neměl negativní dopad na jejich práva na různé dávky.

Petr Procházka - Pojišťovna ČS
Na dotazy týkající se životního pojištění tento týden odpovídá v Poradně Životní pojištění v roce 2004 Petr Procházka, ředitel úseku pojištění Pojišťovny ČS, která je 4. největší pojišťovnou v ČR a která se od letošního roku na životní pojištění specializuje.

Přeshraniční pracovník

Přeshraniční pracovník vykonává své povolání v jiném členském státě, než ve kterém bydlí (např. Francouz v Německu), domů se přitom musí vracet alespoň jedenkrát týdně. Samozřejmě je chráněn ustanoveními o sociálním zabezpečení:

  • Přeshraniční pracovník je pojištěn v zemi, kde pracuje.
  • Nárok na rodinné dávky má, i když rodinní příslušníci bydlí v jiné členské zemi.
  • Důchod bude dostávat z každé země, kde byl pojištěn alespoň po dobu jednoho roku.
  • Dávky v nemoci nebo při pracovním úrazu může dostávat buď v zemi bydliště (v našem případě ve Francii), nebo v místě výkonu práce (v Německu).
  • V důchodu přijde dotyčný o statut „přeshraničního pracovníka“ a v důsledku toho už nebude mít nárok na věcné dávky nemocenského pojištění (např. lékařská péče) v zemi, kde byl dříve zaměstnán. Rodinní příslušníci přeshraničních pracovníků mají stejné právo volby jen v několika málo zemích.
  • Je-li přeshraniční pracovník nezaměstnán má nárok na dávky v zemi bydliště.

Sezónní pracovník

Sezónní pracovník vykonává práci sezónní povahy (většinou práce v zemědělství) v jiné zemi, než ve které bydlí, nesmí tam ovšem pracovat více než osm měsíců v roce.

  • Je pojištěn v zemi, kde v příslušné sezóně pracuje (např. Dán ve Španělsku).
  • Je-li sezónní pracovník zcela nezaměstnaný, má právo volby: dávky v nezaměstnanosti může dostat buď v zemi, kde pracoval jako sezónní pracovník, nebo v zemi, kde bydlí.
  • Zcela nezaměstnaný sezónní pracovník dostává dávky v nezaměstnanosti v zemi, kde pracoval jako sezónní pracovník, může si ovšem hledat zaměstnání do jiné země (za stejných podmínek jako ostatní nezaměstnaní) – tříměsíční lhůta pro zachování práva na dávku v nezaměstnanosti je omezena dobou, která zbývá do konce sezóny, na niž byl přijat do práce.

Vyslaný pracovník

Vyslaným pracovníkem je zaměstnanec domácí firmy, která ho vyšle na práci v jiné zemi (nejčastější případy, velice aktuální téměř pro všechny zaměstnance). Maximální doba vyslání je 12 měsíců, ve výjimečných případech může být prodloužena na 24 měsíců. Vyslaný pracovník je normálně nadále pojištěn v zemi, kde je zaměstnán. V praxi to znamená, že nadále platí příspěvky do soustavy sociálního zabezpečení mateřské země (Francouz vyslaný na montáž do Německa nadále platí sociální pojištění ve Francii).

  • Vyslaný pracovník má nárok na všechny věcné dávky zdravotní péče v zemi, do které byl pracovně vyslán (nezáleží, jestli se do této země přestěhoval či nikoli).
  • Nárok na rodinné dávky má ze země, v které je nadále pojištěn, bez ohledu na to, v které zemi bydlí jeho rodinní příslušníci.
  • V případě nezaměstnanosti má nárok na dávky v nezaměstnanosti v zemi, kde je normálně zaměstnán. Jestliže se však přestěhoval do země, kam byl vyslán, může dostávat dávky v nezaměstnanosti v této zemi.
  • Před odjezdem ze země, kde je normálně zaměstnán, je dobré si vyžádat speciální formuláře, kterými prokáže, že byl do zahraničí vyslán zaměstnavatelem a že má nárok na věcné dávky nemocenského pojištění.

Důchodce

Důchodcům (starobním, invalidním…) je zajištěna právními předpisy Evropské unie značná ochrana. Tato ochrana se vztahuje nejen na dřívější migrující pracovníky, ale i na všechny státní příslušníky členského státu, kteří mají nárok na důchod ze základní státní důchodové soustavy.

  • Důchodce bydlící v jiné zemi může využívat ustanovení Evropské unie, i když nikdy během své pracovní kariéry neopustil svou zemi.
  • Má nárok na samostatný důchod z každé země, kde byl pojištěn alespoň jeden rok (při splnění podmínky stanovené v národních právních předpisech – např. rozhodný věk).
  • Důchod je vyplácen na jakoukoliv adresu, kterou důchodce sdělí státní instituci, a to bez snížení, úprav nebo pozastavení. Neplatí to však pro některé příplatky k důchodům nebo pro sociální důchody podléhající testu příjmu.
  • Důchodce má nárok na všechny věcné dávky v zemi bydliště, dokonce i když v této zemi nikdy nebyl pojištěn. Když však bydlel v jedné ze zemí, od níž pobírá důchod, musí mít také nárok podle právních předpisů této země a v souladu s podmínkami, které tam platí.
  • Během dočasného pobytu v jiné členské zemi má důchodce nárok na všechny věcné dávky, které se během tohoto pobytu ukáží jako nezbytné.
  • Na rodinné dávky pro své rodinné příslušníky má důchodce nárok bez ohledu na to, kde bydlí sám, nebo kde bydlí jeho rodinní příslušníci. Tyto dávky vyplácí instituce země, od níž dostává důchod. Pokud má nárok na několik důchodů z různých zemí, dostanete nejvyšší částku dávky poskytované podle právních předpisů jednoho z těchto států.

Student

Stále větší počet mladých lidí realizuje část svého studia v jiné zemi. K důležitým problémům, s nimiž se setkávají (vedle jazykových , uznávání diplomů, ubytování…) patří i přístup k zdravotní péči a dávkám v nemoci. Ustanovení Evropské unie o sociálním zabezpečení nabízejí praktická řešení:

  • Studenti bydlící v zemi studií a pojištěni ve své mateřské zemi původu mají nárok na všechny věcné dávky v nemoci poskytované podle právních předpisů země studia. K tomuto účelu potřebují formulář, který jim na jejich žádost vydá instituce, kde jsou buď oni sami, nebo jejich rodiče pojištěni.
  • Studenti dočasně pobývající v zemi studií mají nárok na všechny věcné dávky zdravotní péče. Pro ně byl zaveden opět formulář, který studentům poskytuje rozsáhlejší krytí zdravotní péče než předchozí způsob.

Turista

Rok od roku stoupá počet turistů, většina z nich přitom tráví svou vysněnou dovolenou v zahraničí. I na dovolené dochází k náhlému onemocnění nebo úrazu, proto občané krytí právními předpisy Evropské unie mají nárok na všechny bezprostředně nutné dávky zdravotní péče v členské zemi pobytu za stejných podmínek jako státní příslušníci této země.

Před odjezdem na dovolenou je vhodné si vyžádat formulář, který v případě úrazu nebo nemoci se musí předložit instituci zdravotní péče v místě pobytu. Při zapomenutí tohoto formuláře musí dotyčný za dávky zdravotní péče v zemi pobytu zaplatit, má však právo dodatečně předložit příslušnou fakturu své instituci nemocenského pojištění a dostane náhradu podle sazeb stanových pro refundaci.

Neaktivní osoba

Kdo není zaměstnaný, výdělečně činný, důchodce, student – neaktivní osoba, není kryt ustanoveními Evropské unie o sociálním zabezpečení. Tito občané se nemohou při pobytu nebo bydlení v zahraničí spoléhat na tato ustanovení. Jako jediná možnost ochrany se jim nabízí soukromé pojištění.

Anketa

V kolika zemí Evropské unie se běžně pohybujete?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 2. 2004 14:28